-635068293949132139.jpg&id=12360)
Obce, lidé a firmy se snaží po povodních opět postavit na nohy. Jaké jsou podle vás ekonomické následky povodní?
Ekonomické dopady povodní jsou určitě negativní. Nejsilnější stránka, která se projeví na ekonomice, je především dočasné omezení produkce místních firem (zastavení výroby, znehodnocení zásob a podobně), které byly povodněmi zasaženy a nemohou tedy vyrábět, prodávat a vypadnou jim takto tržby.
Někteří tvrdí, že mohou investice po povodních – zejména zadávání stavebních prací a podobně - ekonomicky povzbudit region, zvýšit zaměstnanost. To si nemyslíte?
Pozitivní i negativní ekonomické efekty povodní budou časově omezené a za chvíli se vše vrátí do normálu. Pozitivní efekt z investic do oprav a odstraňování škod bychom neměli přeceňovat, protože veřejné prostředky, které na toto poplynou, by se mohly využít stejně do jiných investic. Negativní efekt v podobě výpadků výroby bude opět ze strany firem brzo vyrovnán náběhem produkce.
Psali jsme:
Do protipovodňových opatření se v posledních letech investovaly nemalé peníze. Jsou podle vás efektivní nebo to byl výdaj téměř k ničemu?
Protipovodňová opatření jsou efektivní. Pokud by nebyly, dopady povodní by byly ještě horší s několikanásobnými náklady. Otázka je, jestli by mohly být ještě lepší. Odpověď je samozřejmě ano.
Co byste tedy konkrétně navrhoval?
Některé prvky protipovodňových opatření stále chybějí - nedokončené hráze a podobně. Některé nebyly pořádně využity - mobilní hráze - a některé stále chybějí: výsadba stromů, úpravy krajiny, aby měla vyšší retenční schopnost. Navrhoval bych tedy lepší využití stávajících prvků ochrany, dále cílenou úpravu krajiny jako je dělení polí, výsadba zeleně a podobně. A také nové vybudování domů již mimo záplavovou oblast - pokud někomu dvakrát odnese voda barák, již bych ho tam opět nestavěl…
V rámci své akciové společnosti vytváříte a řídíte spoustu projektů i pro vesnice či zemědělce - dá se přes dotace ještě dnes řešit investice do protipovodňových opatření či podobně? Je s tím nějaký problém?
Z dotací se protipovodňová opatření dají řešit a Ministerstvo životního prostředí má dotační titul, který danou problematiku řeší. Je to ovšem určeno primárně na ochranu před povodněmi, nikoliv na odstraňování škod. Dotace mají různé termíny výzev a specifická kritéria. Problémem je nutná finanční spoluúčast žadatelů – například tedy obcí, kterou bohužel mnohdy nedisponují, dále náklady na výkupy pozemků, časová a finanční náročnost projektové přípravy, stavebních povolení a podobně.
Dalo by se tedy třeba v tomto směru pomoci Hřensku, které bývá povodněmi zasaženo nejvíce, nebo je to vzhledem k opakovaným záplavám na pováženou?
V případě Hřenska bohužel platí to, co jsem již odpověděl. Pokud se očekává, že se na dané území povodně opět vrátí a žádná opatření - jako třeba bariéry - nepomohou, je na zvážení, zda je takto situovaná obec vhodná k životu a jestli by spíš nemělo dojít k jejímu přebudování.
Jste ze svého pohledu spokojený s tím, jak zareagovala vláda na povodně a jaké úlevy pro živnostníky či majitele nemovitostí slibuje?
Selektivní úlevy jsou vždy nesystémové a nesprávné. Určitě je dobře, pokud vláda sníží náklady firmám a vždy to budeme jako hospodářská komora vítat. Z celkového pohledu je to ovšem suplování funkce institutu pojištění. Proto se přece firmy a domácnosti komerčně pojišťují a stát by tuto úlohu neměl brát na sebe!
Velkým problémem, zejména „vyplaveného“ Ústeckého kraje, zůstává dlouhodobě nezaměstnanost. Jak v současnosti tento problém vnímáte?
Vysoká nezaměstnanost je problémem v celé Evropě. Díky globalizaci vznikají pracovní místa v jiných částech světa, kde jsou náklady na produkci nižší a my jim konkurovat nemůžeme. Naše náklady jsou vyšší díky ekologickým normám, bezpečnosti práce, sociálnímu systému a tak dále, čímž to nekritizuji, jen konstatuji důvody. Pokud nemůžeme konkurovat nižšími náklady na práci, potom nám nezbývá nic jiného, než produkovat výrobky s vyšší inovativní úrovní, ale i zde jsme začali selhávat a inovace přicházejí z jiných částí světa. Důvodem je zaměření výzkumu a vývoje na obecné akademické směry s malým dopadem na komerční uplatnitelnost. Akademici berou komercializaci téměř jako urážku.
Naši menší konkurenceschopnost, a tím vyšší nezaměstnanost, způsobuje také upadající kvalita vzdělávání a jiné země i mimo Evropu nás předbíhají ve kvalitě lidských zdrojů zaměřených na komerční sféru – ať jde o techniky, inženýry, vědce a další. Příliš jsme podlehli pocitu ekonomických vítězů, užívali si přední pozice ve světovém hospodářství, přestali běžet dopředu a ostatní nás začali předbíhat. Samotná nezaměstnanost potom dále způsobuje další snižování naší globální konkurenceschopnosti zvyšováním sociálních výdajů na nezaměstnané. Hrozivá je potom situace, kdy mladí lidé mají rodiče, které neviděli nikdy pracovat, potom od nich zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky nemůžeme očekávat. Takže pozice Ústeckého kraje v nezaměstnanosti je specifická spíše číselně svou vyšší hodnotou, nikoliv strukturálně, což trápí celou Evropu.
Zmínil jste zvyšování sociálních výdajů na nezaměstnané. Téma dávek a nepřizpůsobivých spoluobčanů je bezesporu rovněž více než aktuální, zejména na severu republiky, kde nejvíce působíte. Jak by podle Vás měl tento systém fungovat spravedlivě?
Spravedlivě? Zde asi nelze najít spravedlnost. Společností by se měl nechat živit pouze ten, kdo se opravdu o svůj osud sám aktivně snaží a nedaří se mu najít uplatnění. A to je mnohdy těžké identifikovat, respektive postupovat selektivně stojí velké náklady. Určitě by měla být výše pomoci omezena nějakým stropem, aby nedocházelo k jejímu zneužívaní podle počtu dětí, uměle vysokými náklady na bydlení a podobně. Vysoké náklady na sociální dávky nám zvyšují daňovou zátěž, snižují konkurenceschopnost, zvyšují tak nezaměstnanost a roztáčí se tak mimo jiné spirála, která nás dovedla k dnešním hospodářským potížím.
Naše politické strany přichází s řadou návrhů - jak vnímáte návrhy například ODS ve vztahu k živnostníkům?
Živnostníci jsou v politickém boji bohužel zneužíváni. Tvoří voličskou skupinu, které se slibují před volbami různé úlevy, zjednodušování a vstřícnost, po volbách je potom vše jinak. Je to škoda vzhledem k tomu, že drobní podnikatelé tvoří rozhodující masu v zaměstnanosti. Opět bych viděl jako prospěšnější celková systémová řešení, než různé experimenty se zvýhodňováním různých podnikatelských skupin, jako nižší daně pro živnostníky, nižší cena elektrické energie pro průmyslové firmy a podobně. Nejlepší pomocí podnikatelům by bylo zrušení nesmyslných nařízení, povinností a šikany ze strany přebujelých úřadů.
Psali jsme:
Měly by se snížit daně?
Mnoho podnikatelů říká, že výše daní není sama o sobě problém, pokud za ně dostanou požadované protiplnění od státu. Pokud by fungovaly rychle a efektivně soudy, pokud by školy produkovaly kvalitní pracovníky, pokud by policie řešila kriminalitu, pokud by výzkumné instituce bádaly nad komerčně využitelnými záměry, pokud by státní reprezentace hájila zájmy firem na zahraničních trzích…, potom daně nejsou problém.
To mimo jiné vidíme na severských ekonomikách s vysokým daňovým zatížením. Problém vidím především u DPH, kde byla chyba s jejím zvýšením, které vedlo k omezení výdajů domácností, snížení tržeb pro podnikatele, a tím k ekonomickému útlumu. Je potřeba říci, že neexistuje spravedlivá výše a struktura daní, stát musí pragmaticky peníze z daní vybrat jenom tam, kde jsou. Mezi domácnostmi jich bohužel dnes již mnoho není a pro stimulaci ekonomiky a spotřeby rozhodující střední třídy bych DPH navrhoval snížit.
Když už jsme u politiky, co si myslíte o současném prezidentovi s ohledem na jeho dosavadní kroky?
Prezident nemá moc velký vliv na ekonomiku země. Svými kroky může chod společnosti ovlivňovat nepřímo a pro podnikatele je důležitější stav zákona o opožděných platbách, odvod DPH až z proplacených faktur či kvalitní školství, než tahanice okolo jmenování profesorů!
Ing. František Jochman vystudoval Vysokou školu ekonomickou, je předsedou Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje, členem hospodářské komise Euroregionu Krušnohoří, členem krajské Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Řídí akciovou společnost Asistenční centrum se sídlem v Mostě a regionálními pracovišti například v Praze, Plzni, Hradci králové a v dalších městech. Jeho poradenská firma s týmem 40 specialistů se už od roku 1996 úspěšně specializuje na problematiku strategického a ekonomického poradenství při získávání dotací, grantů a finanční pomoci pro rozvoj krajů, obcí, škol, neziskové sféry i firem.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
