Zatímco Miroslava Němcová, Vladimír Remek či Jan Švejnar odmítli podporu parlamentních stran, která jim mohla zajistit kandidaturu bez potřeby sesbírat padesát tisíc petentů z řad veřejnosti, další kandidáti byli odkázáni na občany. Padesát tisíc podpisů se ukázalo být pro mnohé nepřekonatelnou překážkou, byť většinu vážně míněných kandidatur se podařilo dovést ke zdárnému konci.
Neuspěl například Ladislav Jakl, poradce současného prezidenta Václava Klause, který kandidoval s podporou Strany svobodných občanů. Ten se původně pokoušel sbírat podpisy veřejnosti, ale příliš se mu to nedařilo. V září přišel s plakátem, na kterém zapřísáhlý rocker se na občany varovně mračí, hrozí prstem a vzkazuje: „Koukejte podepsat mou kandidaturu, jinak uvidíte v televizi samé levičáky."
Na poslední chvíli se tedy rozhodl změnit taktiku a snažil se zajistit podporu dvaceti poslanců, která rovněž byla vstupenkou do prezidentské volby. Zástupci Svobodných s hledáním podpůrců mohutně finišovali na víkendovém kongresu ODS, ovšem až do úterního odpoledne nebylo oznámeno splnění podmínek.
Zatímco Jaklova kandidatura byla považována v rámci možností za vážnou, ostatní kandidáti od začátku vzbuzovali pochybnosti. Ve spektru kandidujících osobností se objevila například vědma Jana Lysoňková, která chtěla ve prospěch České republiky nasadit své nadpřirozené schopnosti vidění do budoucnosti.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo