Rozhovor s Danielem Volákem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.
Kdy jste se dozvěděl o tom, že bude amnestie?
Oficiálně jsem se to dozvěděl z prezidentského projevu. Nicméně s ohledem na to, že příprava celé amnestie je v režimu utajovaných skutečností, nemohu vám odpovědět na otázku, kdy jsem se to dozvěděl jinak. Každopádně od projevu pana prezidenta jsme začali na ministerstvu spravedlnosti spolu s vězeňskou službou pracovat na přípravě amnestie.
Probíhá realizace amnestie podle vašich představ?
Jednoznačně. Vězeňská služba, soudy, státní zastupitelství – všichni se k tomu postavili velmi zodpovědně a koordinace je bezchybná. Soudci i státní zástupci zasedají nepřetržitě přímo ve věznicích a naopak věznice jim k tomu poskytují komfort, ať už se jedná o dopravu či stravování. Ukazuje se, že justice dokáže držet pohromadě a táhnout za jeden provaz. Zároveň bych se chtěl zastat soudců před kritikou, že berou velké platy pomalu za nic. Zde se ukazuje, že bez ohledu na čas a jejich postavení pracují 24 hodin denně.
Jak hodnotíte práci vězeňské služby?
Práce vězeňské služby se výrazně zlepšila. Je zde plno profesionálních a vzdělaných lidí a i její výkonnost se dlouhodobě zvyšuje, byť to bylo dáno negativními důsledky, především přeplněností věznic. Se stejným personálem pečovala dlouhodobě o více než 5000 vězňů. Od prvního ledna připravovala přes noc veškeré spisy a jsou tam pracovníci správních oddělení, kteří nespali třeba dva dny a jedou v kuse. Skutečně klobouk dolů a velké poděkování vězeňské službě.
O vás se v médiích mluvilo jako o muži, který změnil české věznice. Je to věc, která vás potěší, nebo to neberete vážně? A co je na tom vlastně pravdy?
Mně se to těžko hodnotí. Myslím, že je to zásluha mých spolupracovníků na ministerstvu spravedlnosti a zejména celé vězeňské služby, protože jednotlivec nemůže změnit takový kolos, jakým je české vězeňství. Představte si přes 11 000 příslušníků vězeňské služby plus 23 000 obviněných a odsouzených, to je dohromady jako jedno okresní město. Je to obrovský kolos lidský i materiální. Jednotlivec tady nic nezmůže.
Je to tanec mezi vejci?
Samozřejmě že je. Dáno už je to jen tou povahou, kdy jedni chtějí ven a druzí je musí hlídat. Tenze je tu dána rolemi, které každý zastává. Navíc se k tomu v poslední době přidal nedostatek finančních prostředků a přeplněnost věznic. Bylo tam mnoho negativních jevů.
Uleví amnestie nějak českému vězeňství nebo justici?
Českému vězeňství amnestie uleví zásadně. Pomůže totiž naplnit naši vizi reorganizace a redukce typů věznic. Současně uleví i justici v tom ohledu, že se nebude muset tolik věnovat přeměnám podmíněných trestů či podmíněným propuštěním a podobně.
A finančně?
Finančně taktéž. Za každého odsouzeného šetříme stravní dávku, ošacení, sociální kapesné či objem lékařské péče. Nejvíce se však ušetří na eskortách. Tady jde skutečně o stotisícové položky za naftu, stráže a bezpečnostní opatření. Eskorty jsou největší zásadní položkou u vězeňské služby. Jen v minulém roce jsme jich provedli 135 000, čímž se vězeňská služba řadí mezi největší dopravce v osobní přepravě v České republice.
V jaké fázi jsou elektronické náramky? Budou zavedeny?
Spolu s prabační a mediační službou jsme vloni rozjeli a zdárně dokončili experiment elektronického monitoringu, kdy 45 odsouzených náramky testovalo. Experiment dopadl úspěšně, potvrdilo se nám, že tato technologie je schůdná, bezpečná a finančně velmi výhodná. Jeden vězeň v elektronickém monitoringu stojí 165 korun denně, vězeň v kamenné věznici 1000 korun. Například odsouzený za dopravní nehodu tak nemusí sedět ve vězení, ale může dál chodit do práce, splácet škodu poškozeným a tak dále.
Takže může normálně chodit do práce?
Náramek vězně nijak neomezuje, má ho na noze, může vykonávat sportovní aktivity, koupat se. Standardní domácí vězení funguje tak, že soud vězni uloží, aby se po určitou dobu zdržoval doma. Konkrétní případ potom může vypadat tak, že vězeň se od 16.00 do 6.00 následujícího dne musí zdržovat na čísle popisném svého bydliště. To znamená žádné výlety, žádné pivo s přáteli, ale z práce přímo domů a z domu opět jen do práce.
Náramky jste prosadil a je to tak trochu vaše dítě. Počítal jste s variantou, že by to nemuselo fungovat?
Nebyl to pouze můj soukromý risk, ale šli jsme do toho spolu s probační a mediační službou a jejím ředitelem Pavlem Šternem. Ten mi svými dlouholetými zkušenostmi a poznatky z Evropy i okolních zemí potvrzoval, že monitoring je dobrá věc a že je jí třeba využít. Slyšel jsem to zároveň i od soudců a státních zástupců, takže odborných hlasů tam bylo víc. Elektronický monitoring jsme představili ve všech krajích 400 soudcům a státním zástupcům a dostalo se nám jednoznačně pozitivního ohlasu, což nás jen utvrdilo v tom, že jdeme správnou cestou.
Co říkáte na to, že kvůli amnestii chce část politické garnitury shodit vládu?
Z mého pohledu pragmatika a profesionála na ministerstvu spravedlnosti to nepovažuji za krok, který by měl nějaký reálný podklad. Spíše to vnímám v rovině politické, jako určité gesto opozice, jak se vymezit vůči koalici. Fiskální pozitiva, vyvážení prevence a represe – to jsou fakta, která svědčí ve prospěch amnestie. Opozice na to má právo a já to nezpochybňuji, nicméně opakuji, že v její kritice nevidím žádný reálný základ.
Otázka nakonec, jak se vám spolupracuje s novým ministrem?
Naprosto skvěle. Pan ministr Blažek je vzdělaný, sečtělý člověk s velkým rozhledem a lidsky je velmi férový.
Další rozhovory z rubriky Na hraně s Xaverem:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Luboš Xaver Veselý
