Ostravský primátor rázně: Ministra požene do Bruselu

31.05.2012 15:33

Ostrava má studii, která mapuje závislosti meteorologických veličin a kvality ovzduší za posledních šest let. Tato analýza jasně dokazuje, že největším znečišťovatelem v topné sezóně na Ostravsku jsou lokální topeniště a Polsko, které má daleko benevolentnější legislativu. Primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD) chce tuto situaci razantně řešit argumentací nejen u české, ale i polské vlády a zejména v Bruselu.

Ostravský primátor rázně: Ministra požene do Bruselu
Foto: i-region.eu
Popisek: Bývalý primátor Ostravy Petr Kajnar

Analýzu zpracovali odborníci Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem. Rozebrali data z celkem devíti monitorovacích stanic v letech 2006 až 2011. „Cílem analýzy bylo stanovit možný původ prašného aerosolu, sledovat jeho pohyb a současně zhodnotit vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší v Ostravě. Pro hodnocení původu prašného aerosolu byla použita speciální metoda „Zpětných trajektorií,“ uvedl Jiří Bílek, vedoucí oddělení ovzduší ostravského Zdravotního ústavu. Analýza přišla Ostravu na 456 tisíc korun.


Největšími znečišťovateli v zimě jsou lokální topeniště a Polsko


Podle Bílka vybrali v průběhu uvedených uplynulých let data z monitorovacích stanic, kde průměrná koncentrace polétavého prachu dosáhla 200 mikrogramů na metr kubický. Což se v uvedeném čase stalo celkem 22 krát, vždy jen v průběhu topné sezony.  Těchto 22 epizod odborníci zanalyzovali podle dostupných dat z měřících stanic a došli k překvapivému závěru. Největším znečišťovatelem nejsou průmyslové podniky, ale lokální topeniště a vliv z Polska. „Z celkových 22 epizod nebyl patrný vliv Polska jenom čtyřikrát, naopak v patnácti případech byl vliv Polska i díky směru větru významný,“ uvedl Bílek, který rozdělil znečišťující vliv na průmyslový a sídelný. Jak dále vysvětlil – pojmem sídelný označují odborníci mimoprůmyslové zdroje, do kterých patří významnou měrou lokální topeniště a doprava.


„Touto studií není řečeno, že velké průmyslové podniky na znečišťování ovzduší na Ostravsku vliv nemají, jenom to, že se to v mezních situacích dramaticky neprojevilo,“ řekl Bílek. Podle jeho slov analýza sledovala také rytmus města, který přesně ukázal zvýšené hodnoty polétavého prachu vždy v těch částech dne, kdy lidé začínají topit. 

Madej: Díky za možnost regulace průmyslu


Podle náměstka ostravského primátora Dalibora Madeje (ODS) zřejmě by byly tyto hodnoty daleko vyšší, kdyby se nedařilo regulovat v kritických dnech průmysl. „Jak je podle této studie vidět, nelze bagatelizovat vliv lokálních topenišť. Umíme vysazovat zeleň, čistit komunikace, omezovat průmysl, ale neumíme ovlivnit naše polské sousedy a jejich legislativu, která má daleko měkčí normy než my. Vidíme to při návštěvách Polska v zimě. Přejedeme hranici a už se z těch jejich komínů dusíme,“ řekl pro ParlamentniListy.cz Madej, který má v Ostravě na starosti právě životní prostředí. Chce vyvinout tlak na vládu, aby důrazněji apelovala na polské sousedy.


Primátor Ostravy Petr Kajnar si zase myslí, že akční plán opatření ministerstva životního prostředí na snížení emisí, který předložil ministr Chalupa v Bohumíně, je nedostatečný. „Je to slohová práce absolventa třetího ročníku gymnázia, Nedá se od toho nic čekat,“ řekl Kajnar a zdůraznil, že jinak si ministra Chalupy velmi váží.


„Je to jediný ministr, který k nám jednou za měsíc přijede a snaží se tyto věci řešit, ale půlroční výsledek jeho práce nepovažuji za adekvátní,“ pokračoval v kritickém duchu Kajnar.


Když nevíme do čeho, nemůžeme investovat


Podle něj nikdo neumí spočítat, kolik by stála plynofikace v kraji a o kolik by to snížilo emise, chybí podle něj i další výpočty. „My nevíme, zda budou mít největší efekt investice do průmyslu, nebo do lokálních topenišť, nebo dopravy. A na základě toho jakékoliv aktivity, které nejsou podloženy výpočty a nejsou ani postaveny na tom, že víme, odkud hlavní zdroj znečištění pochází, je jenom takové plácání do vody, které sice může přinést užitek, ale také to mohou být zbytečně vydané peníze. Pokud chceme zlepšit životní prostředí v kraji, musíme vědět, o kolik za jednu investiční korunu snížíme množství prachu. Jinak jsou to skutečně vyhozené peníze,“ rozhořčil se Kajnar. Ostrava se podle jeho slov chystá zadat projekt, jehož výsledkem by byl skutečně akční plán se všemi náležitostmi.


„Pokud to není schopno udělat ministerstvo, tak ho zkusíme udělat my a říct, takhle si představujeme plán, který by vláda měla schválit,“ řekl pro ParlamentniListy.cz Kajnar a upozornil, že Ostrava už před více než dvěma lety podala žalobu na stát a dosud se nic neděje.


Kajnar: Budeme se o to asi muset postarat sami


„Kromě toho na základě této dnes předložené studie je zřejmé, že velká část znečištění v době inverze pochází z Polska. A přístup české vlády k řešení této problematiky s Polskem já nepovažuji za dostatečný, protože podle informací, které mám, to Poláky příliš nezajímá. Nemají se k tomu, aby to řešili. Ale s tím by se naše vláda neměla spokojit. Je třeba vytvořit politický tlak na úrovni státu, a to velmi razantní, a třeba i přes Brusel, když už ho jednou máme, aby se tyto věci začaly skutečně řešit. Nemůžeme čekat, až je to začne zajímat. Vždyť Poláci to ani neměří, mají měkčí limity, nestarají se o to, nepíšou o tom a polského ministra životního prostředí to prakticky nezajímá,“ sdělil Kajnar, který si myslí, že už jen apelovat na vládu nestačí a chce své vyjádření poslat také do Polska a do Bruselu. „Když nebude nic s tímto problémem dělat česká vláda, tak se budeme muset postarat sami,“ uvedl ostravský primátor Kajnar. 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Anna Vidiševská

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…