Celá řada českých politiků, a to včetně prezidenta, vyzývá vládu k tomu, aby se postavila za ČEZ v konfliktu, který nastal kolem jeho působení v Bulharsku. Jaké razantní kroky by podle vás vláda měla udělat?
Povinností státu není chránit firmy, ale pravidla. Předpokládat automaticky, že ČEZ postupoval správně, protože je „náš“, je buď nesmysl, nebo skrytá snaha udržet si nějaké příjmy.
Funkční trh ale předpokládá ochranu investic...
Potřebuje pravidla, z nichž jedno je ochrana investic – a pravidla mají svoji hierarchii. Vždyť každá investice musí především chránit sebe sama tím, že je rozumná. Že nepředpokládá nepřiměřeně rychlou návratnost v podobě okamžitých tučných zisků.
Psali jsme:
Tyto otázky má ale přece v Evropské unii řešit svobodný trh, nikoli politika…
Svobodný trh, jako volná soutěž mnoha rozumných hráčů, vedoucí k obecnému blahu, je neživotaschopný model – anebo ideologická zástěrka, která zakrývá přesvědčení o právu silnějšího. Právu na cokoliv. Volání po svobodném trhu buď vyústí ve válku taxikářských gangů, nebo do dohody několika mocných. Někdy také právě svobodný trh vede ke vzniku jednoho monopolu. A podnikatelé chtějí maximalizovat zisk, dokonce i v prostředí, které má daleko k modelu svobodného trhu. Ceny pak neurčuje trh, ale to, co bych spíše nazval „sociální únosnost“. Co společnost stráví, čemu se nebrání, to je povolené. Koňské maso místo hovězího? Zdražování plynu, když cena plynu na světových trzích klesá? Bankovní platby za cokoliv? Jak dlouho ještě?!
Pak je tu ovšem stát, který jako účastník trhu má stanovit pravidla. Dnes tedy stát plus Evropská unie. Myslíte tedy, že ČEZ chyboval?
Určitě, jinak by nedošlo k tak ostrému politickému konfliktu. Někdo něco špatně propočetl – buď možnosti ČEZu, nebo návratnost investice. Někdo pravděpodobně vzal starou účetní uzávěrku a z ní odvodil prognózu na další roky – aniž zakalkuloval obecné krizové jevy v Unii a specifické i neekonomické faktory v Bulharsku. Tak se to prostě nedělá. Navíc, představa, že teď a hned začne Brusel vylamovat ze Sofie pohledávky tak, jak to dělá ve jménu francouzských a německých bank v Řecku a Španělsku, je hodně mírně řečeno naivní. Co je dovoleno bohovi... Některá chybná firemní rozhodnutí budou muset nakonec firmy a jejich manažeři začít platit sami! Jako na Islandu. Islandská cesta je samozřejmě pro některé firmy a banky málo lukrativní řešení dluhové krize, ale pro obyvatelstvo je to přijatelnější – a hlavně, je to o hodně spravedlivější postup, než je ten vnucovaný nešťastnému Řecku.
Naznačujete, že bulharská vláda postupovala správně, když pohrozila odebráním licence ČEZu?
To ne. Naznačuji, že víme velmi málo na to, abychom mohli soudit. Naznačuji, že každý má na základě úplných informací právo si vybrat, zda stojí za úředníky v pražských kancelářích ČEZu, nebo fandí lidem na sofijských ulicích. Naznačuji, že každý máme domácí zkušenost se způsobem rozhodování našeho energetického gigantu – a víme, že ne vždy to byla rozhodnutí, která bychom podepsali. Bulharská vláda selhala.
Chránit měla především své lidi. Tak, jako to udělal na Slovensku Robert Fico. Ten si hned v prvních dnech svého vládnutí – mám na mysli jeho první vládu – zavolal představitele francouzského energetického gigantu, a požadoval po něm kalkulaci a účtování přiměřeného zisku. Zpočátku se francouzští manažeři chovali arogantně, pak ale poslechli. Takto měla posupovat i vláda v Sofii. Když ne z pocitu povinnosti vůči občanům, tak alespoň na základě pragmatického kalkulu: když pravidla nestanoví stát, budou je lidé vymáhat na ulici. Třeba za cenu pádu vlády. Tak se i stalo – vláda padla. Ta nová buď pravidla stanoví, nebo také padne. Takto to začalo také na Islandu.
ČEZ je ale do značné míry firma s velkou účastí českého státu. Neměli bychom na to brát ohled?
Samozřejmě, že měli. Měli bychom se domáhat vetší informovanosti o jejím podnikání doma i v zahraničí, o jejím řízení, o tom, co bych nazval „sociální citlivost“ ČEZu. Na společnosti s vlastnickým podílem státu bychom měli být daleko přísnější, než na běžný soukromý podnik. Jako vlastenci bychom neměli hájit každého, kdo se vlajkou ohání, když mu teče do bot. Jako vlastenci bychom měli trvat na tom, aby nám státní podniky nedělaly ostudu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
