Podle vždy mravokárné Marty Kubišové spolupráce motoristy Oto Klempíře se Státní bezpečností je zásadní překážkou pro ministerský post. Jak pokrytecká slova od někoho, kdo na den přesně dva roky nazpět převzal státní vyznamenání od člověka, který byl rozvědčíkem, členem KSČ a na Sovětský svaz – dokud mu z toho kapalo – pěl ódy. 

Ještě hůře to schytává Filip Turek. Ne, že by si to – pokud posty, které jsou mu přisuzovány, skutečně napsal – nezasloužil. Ale načasování a průběh celé této kauzy ukazuje, že je to pouze zástěrka, jak vytvořit tlak na Babiše. Ostatně sama jsem obětí vykonstruovaného procesu s tzv. Íránskou kauzou. 

Ale proč nebyli tak zásadoví politici stran končící vládní koalice třeba v případě Ursuly von der Leyen, kde se smířili s tím, že konverzaci, která ji měla usvědčovat z korupce, prostě vymazala a vyšetřující orgány Evropského parlamentu jednoduše ignorovala a ignoruje? “Je to nehezké čtení a obrovská ostuda,” prohlásila na adresu Turka mladá a krásná prodavačka titulů Nerudová. Škoda, že podobná slova nepoužila, když jsme nedávno v Evropském parlamentu hlasovali o vyslovení nedůvěře Komisi Ursuly (Danuše samozřejmě stála neochvějně za touto “dámou”). 

“F. Turek by nejen neměl být nominantem na žádné pozice, ale měl by odstoupit úplně,” doplnila Danuši Růžová rebelka Gregorová, která si rebelování v evropských strukturách vykládá tak, že ve téměř všem hlasuje s mainstreamem. Že takto příkrá nebyla ke svému pirátskému kolegovi Bartošovi, který připravil bezesné noci tisícům lidí svou zpackanou digitalizací. O materiálních škodách ani nemluvě.