Nyní se k honu na hlavu státu přidali i někteří právníci, kteří rozporují argument o šestileté lhůtě pro dokončení trestního řízení, dle judikátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle některých právníků by se prý měl každý případ posuzovat jednotlivě, což je v případě amnestie nemožné, a teprve tím zjistit, zda se trestní řízení zbytečně neprotahuje.
Klausovu amnestii navíc nevybíravým způsobem zkritizovala i bývalá ústavní soudkyně a nyní senátorka Eliška Wagnerová. „Průtahy jsou individuální záležitost, existuje jakýsi test, který oni si provádí. U nás to dělal Ústavní soud, sama jsem přišla s názorem, že délka řízení by měla mít odraz v délce trestu. Objektivní lhůta stanovená jednou provždy není možná, protože případy se liší,“ uvedla Wagnerová pro server lidovky.cz.
-
SLEDUJEME téma: Amnestie
Za amnestii může i Wagnerová
Ta navíc do Klause rýpla i poznámkou, že sám není právník a těžko si asi po večerech čte judikáty Evropského soudu pro lidská práva a pokud si prý jeho poradci myslí, že mohou radit, měli by to nejdřív umět.
Nad takovými slovy však tajemník prezidenta Ladislav Jakl jen nechápavě kroutí hlavou. Podle něho má sama Wagnerová máslo na hlavě.
„Příliš dlouhé řízení je v rozporu s právem na spravedlivý soud. Na nepřípustnost příliš dlouhých řízení poukazuje mnoho literatury a hodně odkazů. Některé lze nalézt i v judikatuře našeho Ústavního soudu. Třeba v nálezu 2859/09, pod kterým je podepsána i doktorka Wagnerová, dnes tvrdící opak. Zásadní i je článek plný odkazů ústavního soudce Musila k rychlosti trestního řízení (ASPI, 2008, str. 192-209),“ dává za příklad Jakl a upozorňuje na názorový obrat někdejší soudkyně Ústavního soudu.
Judikatura štrasburského soudu je jasná
Klausův tajemník dále konkrétně připomíná, že Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod zakotvuje právo být souzen v přiměřené lhůtě v článku 6 a naše Listina základních práv a svobod v článku 38.
„Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku přiznala již ve stovkách případů odškodnění těm, které stát po léta neodsoudil. Ve věci Santos proti Portugalsku (requete n 35586/97) ESLP rozhodl, že délka šesti let je nepřiměřená bez ohledu na to, že stěžovatel byl po část této doby nezvěstný. Podle ESLO tak dobu řízení trvající déle než šest let nelze již tolerovat. Dodávám, že ESLP nic společného s Evropskou unií nemá - je to orgán Rady Evropy,“ vysvětluje.
Ladislav Jakl pro ParlamentníListy.cz dále rozporuje hysterii kolem údajně propuštěných velkých korupčníků. „Dodávám, že na velké korupční případy se navzdory burcování některých zuřivců amnestie vůbec vztahovat nemůže, protože tam je sazba 12 let,“ uvedl.
- SLEDUJEME téma: Amnestie
Jde o vinu soudů a justice
Argument, že je osmileté období jako doba pro trestní stíhání nepřípustné, označil za logický v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz expert na ústavní právo docent Zdeněk Koudelka, který zároveň přiznává, že někteří obvinění se mohou snažit řízení protahovat.
„Nicméně amnestie prezidenta se nevztahuje na řízení, která jsou vedena proti uprchlým osobám do ciziny a osobám se skrývajícím. Pokud je tedy stíhaná osoba na našem území k dispozici našim státním orgánům a ty státní orgány nejsou schopny během osmi let dovést to stíhání k pravomocnému rozhodnutí, tak je to především vina státních orgánů,“ míní jednoznačně ústavní expert.
Prezidenta republiky se v reakci na vystoupení Lubomíra Zaorálka (ČSSD) v Partii na TV Prima Family zastal i exministr školství a poslanec Josef Dobeš. Podle něho se nejedná jen o hrubý útok na Václava Klause, ale prostřednictvím útoku na hlavu státu jde i o útok na základní demokratické principy našeho státu.
Zaorálek překonává i Sládka, jako hospodský pobuda
„Je to útok hulváta, který má ve sněmovně vždy s odpuštěním plnou hubu moralizujících keců. Zaorálek se stal po Rathovi největším hulvátem ve sněmovně a svou neurvalostí a primitivním populismem překonává i Miroslava Sládka. Zaorálek hraje na nejnižší lidské pudy a měl by si uvědomit, že snad není hospodským pobudou, ale vysokým ústavním činitelem. Amnestie je ústavním právem prezidenta a ten ji vypsal s těmi nejlepšími úmysly,“ nenechal na Zaorálkovi nit suchou Josef Dobeš ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz.
Hon na Václava Klause nedávno okomentoval i jeho vicekancléř Petr Hájek. Podle něho jde o typický postup nenávistných, lživých a levičáckých médií. „Prezident zastavil stíhání osob, jejichž kauzy se táhnou osm, deset i dvanáct let. Také proto, že parlament hlasy levice i pravice včetně pánů Zaorálků či Tejců přistoupil k výjimečně racionální evropské normě, že procesy, které soud neukončí do šesti let, už nemohou být spravedlivě rozsouzeny. Na to teď tito nejhlasitější křiklouni a jejich mediální spojenci jako zázrakem zapomněli,“ připomněl Hájek.
„Zatím není jasné, zda populární jména řady let mediálně lynčovaných podezřelých do amnestie vůbec spadají. To my netušíme a netuší to nikdo. Jde zatím jen o čisté konstrukce mediálních výrobců nenávisti. Nikdo nemá spisy obviněných, rozhodnou až soudy. A za třetí – na rozdíl od mediálních popravčích čet nikdo neřekl, že ti lidé něco spáchali. Dokud o nich není pravomocně rozhodnuto, jsou přece nevinní. Je problém soudů, že ani po tak neskutečné době se na jejich vině či nevině nedokázaly shodnout,“ doplnil v nedávném rozhovoru pro server ParlamentníListy.cz hradní vicekancléř.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka, Lukáš Petřík
