Světoznámý ekonom o české nezaměstnanosti: Toto je jen začátek

Milan Zelený je přední ekonom, který pravidelně obsazuje 1. místo v žebříčku nejcitovanějších českých expertů na ekonomická témata a analýzy. Působí jako profesor na Fordham University v New Yorku, přednáší také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Jako hostující profesor pak navštěvuje řadu světových univerzit - přednáší na čínské Xidian University v Xi´anu, Fu Jen University v Tchaj-peji, Indian Institute of Technology v Kanpuru a IBMEC v Rio de Janeiru. Krátkou dobu poté, co byla v Česku schválena přímá volba prezidenta, zvažoval, že se do ní i on zapojí. Nyní je tedy čas zeptat se na to, co on sám očekává, že se změní příchodem Miloše Zemana na Hrad.

„Miloše Zemana znám osobně od r. 1990 a k jeho zvolení mu samozřejmě gratuluji. Naposledy pokřtil vydání mé knihy Neučte se z vlastních chyb, tak se jistě již poučil. Nevím vlastně ani za jakou stranu kandidoval (pozn.red. za SPOZ),“ uvedl Milan Zelený pro ParlamentníListy.cz na úvod.

Připomněl však, že svět se zásadně v posledních letech změnil. „My se musíme měnit s ním. Jinak platí slova českého básníka: Kdo chvíli stál, již stojí opodál. Naše 21. století přímo zamítá - a často i trestá - myšlení a činy z 20. století. V tomto směru není protřelý a zkušený politik zárukou potřebné změny, určitě ne hospodářské. Nepotřebných a povrchních změn lze jistě očekávat více než přehršli, stejně jako rašení nových a stejně nepotřebných postaviček kolem nového prezidenta (Viz kniha: Jak jsem se mýlil v politice). Také stranické politikaření a vztahy s bruselskou byrokracií budou posíleny,“ domnívá se Milan Zelený.

Ani obrovská ekonomika není úspěšným řešením

Podle něj i takzvaná „obamovská“ ekonomika zavede Českou republiku na rozcestí. Trápit nás prý bude oxymoron tzv. „státních investic“: jelikož stát přece neinvestuje, nemá žádné své peníze. „Má se hlavně starat o bezpečnost občanů a země - hlavně o bezpečnost před okradením, otrávením a obelháním. Prosté odčerpání vysokých částek z ekonomiky (omezením soukromých investic), a jejich následné navrácení, rozkradených, rozplýtvaných a zadlužených, je ještě nekvalifikuje jako investice. V čem má prsty stát, je pak drahé a nefunguje,“ upozornil dál ekonom, který žil dlouhá léta ve Spojených státech.

Výše uvedená fakta jsou pak důvodem, proč se i nadále české politice budou kvalitní a znalí lidé vyhýbat. „Ostatní budou nosit doživotní nálepky a cejchy různých politických stran, namísto svých vlastních profesí a stavů,“ konstatoval Zelený.

Dvě století se prostě nesnášejí – společnost se dále rozpoltí

Přiznal pak také to, že k přímé volbě samotné neměl a nemá emočně ani citově vyhraněný postoj. „Z portfolia samozvaných kandidátů nešlo žádnou sjednocující osobnost vybrat. Dojde tedy k dalšímu rozpolcení společnosti po stranických liniích, tak jako i v ostatních zemích EU. Ta dvě sousední století se prostě navzájem nesnášejí a netolerují. Pochopil to dokonce už i papež,“ řekl dále ParlamentnímListům.cz Milan Zelený.

Podle něj přímá volba v Česku selhala v tom, že „objevila“ zas jen kandidáty minulosti, a tím odmítla budoucnost. „Dalo se pochopit už v létě 2012, že nás opět čeká volba menšího zla. Lpění na minulosti a odmítání - nebo i s odpuštěním „zbabrání“- budoucnosti je dlouhodobou bolestí českého myšlení i činu. Touha po návratu je vždy silnější než potřeba hledání vlastní cesty – jak se ostatně odráží v dodnes idealizovaném zápecnictví českého Hanse,“ uvedl uznávaný ekonom s tím, že důležitý v demokracii není individuální osobní pocit, ale jak spokojený nebo rozladěný je a bude český národ a jeho podmnožina zodpovídajících voličů.

Nejvyšší nezaměstnanost v ČR za dobu existence země – co s tím?

Nejprve profesor Milan Zelený připomněl, že rostoucí nezaměstnanost láme historické rekordy nejen v Česku, ale i v ostatních zemích EU. „Navíc je ČR – jako odvozená, „outsourcovaná“ ekonomika – prostou a neautonomní součástí širšího regionu německého. Hospodářská autonomie národního kapitalismu první republiky vymizela nadobro. Vlna nezaměstnanosti nás postihla sice později, díky setrvačnosti v dodavatelských řetězcích, ale stojíme dnes na pouhém začátku. Předejít se tomu nedalo; přesněji, současná garnitura politiků a jejich 'ekonomů' neměla šanci předejít čemukoliv,“ konstatoval poměrně lakonicky Zelený.

A vysvětlil kroky, které by mohly vést k „léčbě“ tohoto jevu. „Prvním předpokladem úspěšné léčby je správná diagnóza. Určení správné diagnózy je závislé na dvou faktorech: umět a nelhat. Pakliže nevím, co způsobuje dlouhodobou nezaměstnanost, tj.: neumím předpovědět NIC, pak je správné to přiznat a poslat pacienta k expertnímu posouzení, tedy přestat do toho mluvit. Jestliže znám správnou diagnózu, ale zamlčím ji, protože neznám nebo nepřijmu potřebnou léčbu, tak lžu voličům-pacientům do očí a samozřejmě celou situaci zhoršuji – pro ně, i když ne nutně pro sebe,“ vysvětlil Milan Zelený.

Tank natřený narůžovo zůstává tankem

V této souvislosti přidal i určité podobenství: O tanku,který ačkoli bude natřený narůžovo, vždy zůstane tankem (tedy nástrojem k zabíjení a boji). „Neumím posoudit, zda jde o neznalost nebo lhaní a pravděpodobně jde o obojí, protože indikátory ekonomické transformace a růstu dlouhodobé nezaměstnanosti jsou všeobecně dostupné. V USA procento dlouhodobé nezaměstnanosti (čímž se počítá období delší než šest měsíců) roste výrazně již od r. 2001. Tedy dlouho před touto krizí. Uvedení do normálního stavu nelze očekávat, protože transformace sebou definičně přináší 'novou normálu' a kolem té se právě v Evropě bezcílně pohybujeme, či snad motáme,“ myslí si Milan Zelený.

V České republice i v Evropské unii chybí tak podle něj schopnost probíhající transformaci pochopit a rozpoznat (nebo přiznat). Pak se jí ovšem nelze ani přizpůsobit, a už vůbec ne využít nabízených příležitostí. „Tato 3P nám zcela chybí. To by byl krok vpřed, ale namísto toho jsme svědky vykročení zpět a sebeodsouzeni k 'honzovskému' návratu. Bohužel nejen v ekonomice, ale i ve vzdělávání, kultuře a morálce. To vám je divný svět,“ konstatoval dál pro ParlamentníListy.cz Zelený.

Které další jevy s sebou nezaměstnanost přinese?

Jak dál ekonom připomněl, doprovodných jevů transformace je bohužel víc, než by si běžný „staronormál“ mohl pod stromeček přát. Proto je pro mnohé často lépe zavřít oči, strčit hlavu do písku, naslouchat konejšivým lžím, anebo si prostě zalézt za pec.

„Nezaměstnanost není jen následkem transformace, ale zároveň i příčinou řady sílících, doprovodných jevů. Každý je může popsat i prožít: životní úroveň, zadlužování státu, odliv účtů, vzdělávací systém, mladí lidé bez práce, bloudící po Evropě, extremismus, zločinnost, stres, atp. Osobně jsem zaznamenal, že pocit je dnes důležitější než znalost, logika a fakta: obzvláště na nejvyšších úrovních byrokracie EU. Lidé jsou v ulicích, ale s klesajícím vlivem i dopadem,“ upozornil na zajímavý fakt Zelený.

EU-kultura podpory přinesla nejen Česku, ale všem, co jsou součástí Unie, novotvary míry čerpání nebo absorpčního potenciálu. Zelený však varuje, že vše je namísto podnikání. „Jedinci, podniky a národy na podpoře však nemají v 21. století šanci. V ČR jsem stále častěji žádán, abych něco odškolil nebo odpřednášel (brrr). Média už nehledají pravdu; stačí jim pouhé názory a pocity lidí mediálně známých. Každý má jistě svůj seznam podobných jevů. Pravdu si dnes musíme hledat sami, stejně jako vlastní cestu ke své budoucnosti. Nová normála se ale již definitivně prosazuje, a rozhodně ne pomalu či neznatelně, v životech společností všech vyspělejších zemí,“ podotkl ekonom.

Zamyslel se i na tím, jak řešit situaci v některých regionech, kam přijíždějí v současné době tři autobusy žadatelů o jediné pracovní místo. „Ohledně takových autobusů: řešení spočívá právě v oněch lokalitách a jejich silných, neideologických a nestranických samosprávách. Já vím, nabízí se otázka, kde jsou však k nalezení? Takové řešení ani nelze pochopit bez rozsáhlé znalostní přípravy a studia. Na to zde nemáme prostor, tak uvedu alespoň klíčové koncepce, které začínají formovat životy lidí v našem (nikoli minulém!) století. A ty by měly vycházet z relokalizace, regionální výhody, podnikatelské univerzity, glokalizace, restaurace místní komunity, reintegrace, disintermediace, self-service, masové kustomizace, atd. Hospodářská budoucnost, pokud pochopíme onu prostou strategii 3P, se pak pro 21. století jeví vskutku slibně a optimisticky. Navíc je dlouhodobě nevyhnutelná: V 21. století z ní již není návratu – není totiž kam,“ uzavřel profesor ekonomie Milan Zelený svůj pohled na současné negativní jevy (nejen) u nás.