Kritizuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu, které na jednání tzv. trafikantů z ODS vztáhlo poslaneckou imunitu: „Zdravě, rozumně a normálně uvažující člověk takový exces v rozhodnutí Nejvyššího soudu nemohl očekávat,“ vysvětluje advokát Láska, proč podle něj olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan nepochybil.
Podle Bezpečnostní informační služby v Česku hrozí, že extremistické názory radikálů, jejichž hnutí slábnou, převezmou běžné politické strany, aby neztratily voliče nespokojené se stavem společnosti. Myslíte si také, že se standardní strany mohou radikalizovat?
Určitě obecně platí, když lidé ztratí důvěru, že se problémy mohou vyřešit standardním způsobem, vede to k radikalizaci lidí. V tomto stádiu už v české společnosti jsme. Ono je třeba Českou republiku rozdělit na Prahu a okolí. Protože řada politiků a ústředních orgánů sídlí v Praze, tak si myslí, že situace je celkem v pohodě. Ale když vyjedete na severní Moravu, do severních Čech a tam se potkáte s lidmi, vidíte, že jsou hodně naštvaní. Radikalizace jejich názorů, jak by se měla situace v České republice řešit, je zcela patrná. A když se radikalizuje volič, vždycky se najdou nějací politici, kteří se budou o sympatie toho radikalizovaného voliče ucházet, a budou vznikat určité populistické nebo radikální strany. Nemyslím, že by radikalizace infikovala standardní politické strany, spíš si myslím, že budou vznikat nové subjekty, které na té velké nespokojenosti budou stavět, budou nabízet líbivá, jednoduchá, ale v praxi nerealizovatelná řešení.
Fotogalerie: - Razie u Ivo Rittiga
Ono se to ukázalo už v letošních volbách, že strany, které nejvíc kritizovaly pravicovou vládu a její kroky, nasbíraly nejvíc protestních hlasů. Možná tím, že sociální demokracie nebyli tak radikální, nezískala tolik, kolik očekávala. Myslíte si, že se právě radikalizace voličů projevila na vysoké podpoře hnutí ANO a Úsvit, která kritizovala všechno šmahem?
Určitě, s tou výhradou, že zatímco hnutí ANO sbíralo hlasy protestní, pan Okamura sbíral především hlasy radikální. Tam bych dělal velký rozdíl mezi hnutím ANO a hnutím Úsvit a jejich voliči.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se přihlásil k iniciativě Rekonstrukce státu a jimi navrhovaným protikorupčním opatřením. Věříte, že hnutí ANO bude prosazovat opatření proti korupci?
Ano, rád bych věřil tomu, že se o to pokusí. Potom je otázkou, jestli toho budou schopni.
Psali jsme:
Zpráva BIS poukazuje na další věc, že ve společnosti existují skupiny, které se snaží zneužít pohledu na korupci jako „moderního tématu posledních let“ k tomu, aby obraz korupce ve společnosti prezentovaly v nejtmavších barvách. Snaží se vydávat za jediné správné bojovníky proti korupci. Je to podle vás skutečně tak?
Není třeba, aby někdo zveličoval problematiku korupce. Problém korupce je tady obrovský, i když o něm budete informovat pravdivě, bude to vytvářet dost špatný obraz České republiky. Proto nemyslím, že by to někdo extra zveličoval.
Ale nesnaží se této špatné situace některé skupiny zneužít ve svůj prospěch?
V tom pravdu samozřejmě máte, když čtete na billboardech hesla lidí, o nichž víte, že oni sami mají za sebou korupční jednání, a čtete hesla, jak budou s korupcí bojovat, tak je vám z toho dvojnásob nevolno, že i korupčníci sami nejenom těží z korupčního jednání, ale ještě se snaží vytěžit nějaký osobní prospěch z toho, že se vydávají za bojovníky s korupcí. To je velmi smutná situace, ale není to novinka, podobná hesla jsem četl u velmi nevhodných osob před minulými parlamentními volbami, kdy se to objevilo poprvé.
Můžete být konkrétní, u koho jste takové jednání pozoroval?
Nemohu, protože by mne Advokátní komora potrestala za to, že toho, kdo není pravomocně uznán za pachatele trestného činu, označuji za pachatele trestného činu, a zase bych dostal pokutu.
Já si vzpomenu na jednoho politika, který v Poslanecké sněmovně nejvíc hřímal proti korupci, obviňoval z ní své politické protivníky, a pak byl sám přistižen se sedmi miliony korun v krabici od vína.
Ale také není dodnes ještě pravomocně odsouzen, takže se k němu nemohu vyjádřit.
Ale zajímal by mne váš názor na to, když byl po roce a půl bývalý středočeský hejtman a exposlanec za ČSSD David Rath propuštěn z vazby, jestli si myslíte, že opravdu u něj pominulo riziko útěku, pokud bude odsouzen?
Já si myslím, že v případě pana Ratha padne rozsudek, že je vinen, protože je tam dost důkazů. Nemám pochyby, že by byl nevinný. Přesto jsem odpůrcem dlouhé vazby zvláště v hospodářských, korupčních deliktech. Chápu tříměsíční vazbu, aby nebyli ovlivňováni svědci, ta se používá celkem široce, na druhou stranu ty další vazební důvody, aby obviněný neutekl nebo nepokračoval v trestné činnosti, které vedou k tomu, že může být člověk ve vazbě rok i víc, patří spíš k násilným trestným činům. Nejsem příznivcem toho, aby byly uplatňovány i v hospodářské trestné činnosti.
Psali jsme:
Myslíte si, že jsou jiná opatření, kterými se dá, i když ne zřejmě úplně zabránit, ale alespoň snížit riziko útěku do zahraničí?
Ono dneska utéci do zahraničí a zdržovat se někde v daňových rájích je hodně, hodně finančně náročné. Pokud si někdo trestnou činností hospodářského charakteru přijde na stamiliony a miliardy, tak samozřejmě reálně hrozí, že uteče a bude se skrývat. Ale když si nakrade „jen“ miliony, tak útěk a život v zahraničí není příliš pravděpodobný. A může být, že takové živoření v zahraničí a neustálé skrývání je někdy horším trestem, než si tady odsedět dva roky.
Jak mohou voliči odlišit, kdo z politiků myslí vážně boj s korupcí, od toho, kdo chce jen tohoto tématu zneužit ve volbách?
Určitě hlavně podle činů v minulosti. Ale ne vždycky se veřejnost dostane k informacím, co politik skutečně dělá. Většinou to má zprostředkované médii. Ale něco si může určitě vyhodnotit každý sám z vystupování člověka. Politik, který vám říká jen cíle, kterých chce dosáhnout, aniž by sdělil, jakým způsobem jich chce dosáhnout, je nevěrohodný. Ale když řekne, jaké má cíle, a uvede, jakými zákony jich chce dosáhnout, a třeba některé návrhy už má i rozpracované v paragrafovém znění, pak je mnohem důvěryhodnější než ten, kdo řekne, že vymýtí korupci, ale není schopen odpovědět, jakými opatřeními.
Mrzí vás, že jste se nedostal do Poslanecké sněmovny, protože jste kandidoval za Stranu zelených, která nezískala nutných pět procent hlasů? Mohl byste jako poslanec prosazovat konkrétní protikorupční kroky a jako politik nazývat věci pravými jmény, aniž byste se musel obávat pokut Advokátní komory?
Já to beru tak, že jsem ještě mladý kluk a že těch možností, jak něco prosadit, třeba i v politice, bude ještě dost. Nelze očekávat, že se vám všechno podaří na první pokus. Já jsem na to zvyklý. U policie mi trvalo jedenáct let, než jsem se dostal z obvodního oddělení na republikový úřad vyšetřování, v advokacii mi trvalo dalších jedenáct let, než jsem se stal z koncipienta advokátem s vlastní advokátní kanceláří, takže nemohu očekávat, že zrovna v politice by se výsledek dostavil hned. Ono to přijde, ale bude to chtít poctivou déletrvající práci na získání si důvěry. Prostě to bude chvíli trvat. Nejsem zklamaný z toho, že se něco nepodaří na první pokus.
Psali jsme:
Čím byste v politice začal a co byste považoval za nejdůležitější z návrhů protikorupčních opatření, s nimiž například přišla i iniciativa Rekonstrukce státu?
Byl jsem připraven zabývat se hlavně dvěma zákony, kterým jsem chtěl věnovat všechnu svoji sílu a energii. Za prvé zákonu o zveřejňování smluv na internetu, protože si myslím, že je to jednoduché, levné a velmi účinné opatření. Považuji to za jeden z nejlepších a nejúčinnějších zákonů, který v nabídce Rekonstrukce státu je. A druhý zákon, který by byl podstatně složitější, protože se dá napsat dobře, ale i špatně, proto bych se mu maximálně věnoval, je zákon o financování politických stran, protože neprůhledné financování politických stran je dlouhodobě takovým hybným motorem korupce v České republice.
Je naopak něco, co v bodech Rekonstrukce státu postrádáte a co by v protikorupčních krocích nemělo chybět?
Nemůžete chtít uzákonit všechno a hned. Problém je spíš v tom, že zákon můžete napsat a schválit tak, aby byl dobrý a účinný, nebo ho můžete napsat a schválit tak, abyste si jen odškrtli, že máte splněno, ale efektivita zákona je nulová. Myslím, že je dobře postupovat v etapách, zaměřit se nejdřív na tři, čtyři zákony, udělat je dobře, a pak na ně navázat další. Obávám se, že když do legislativního procesu vrhnete hned naráz deset, dvanáct zákonů, tak se vám je nepodaří ani při dobré vůli napsat a schválit tak kvalitně, jako když to budete dělat po etapách.
Boj s korupcí se někdy nedaří. Když jsme mluvili v minulosti o kauze Nagyová, že po velké razii a zabavení milionů a zlatých cihel není jasné, jaké to má souvislosti s obviněnými poslanci a Úřadem vlády, říkal jste, že je třeba vyčkat dva, tři měsíce, než policie vyhodnotí všechny důkazy a pak budou určitě padat další obvinění. Ale od té doby uběhlo pět měsíců a stále je ticho. Čekáte, že ještě něco přijde, nebo už tomu také nevěříte?
Trvám na tom, že úspěšnost celé akce bude odvislá, jestli se podaří obvinit osoby v té hlavní kmotrovské větvi.
Myslíte lobbistů Rittiga a Janouška?
Neříkám, že to musí být zrovna ty dvě osoby.
Ale u nich policie dělala domovní prohlídky.
Prostě pokud se nepodaří obvinit konkrétní osoby, které budou značit to provázání mezi kmotry a politiky, oprávněně bude celá akce veřejností hodnocena jako neúspěšná. I já ji budu hodnotit jako neúspěšnou. Očekával jsem, že nějaká obvinění padnou do tří měsíců, nestalo se tak. Na druhou stranu je pravda, že masáž policistů ze strany „podezřelých“ je veliká, jen za prvních čtrnáct dní po akci proti nim podali advokáti „podezřelých“ a obviněných dvacet sedm trestních oznámení, proto se možná doba vyšetřování prodlužuje. Chci být stále optimistou, ale samozřejmě s každým týdnem, s každým měsícem i má víra, že bude vyšetřování pokračovat i v té třetí větvi, upadá.
Pod palbu kritiky se dostávají olomoučtí státní zástupci. Myslíte si, že by například vrchní státní zástupce Ivo Ištvan měl, pokud se mu nepodaří prokázat souvislosti mezi kmotry a politiky, vyvodit odpovědnost, když celá tato bombastická akce měla vážné důsledky, vedla k pádu vlády a předčasným volbám? Minimálně si mohl dopředu ověřit dotazem u Nejvyššího soudu, jestli činy, z nichž obvinil bývalé poslance, nepodléhají imunitě.
Tady je důležitý jeden aspekt. To rozhodnutí Nejvyššího soudu (o tom, že se na jednání tří exposlanců ODS vztahuje imunita – pozn. red.) nebylo možné předvídat, protože nejen podle mne, ale i podle spoluautorů české ústavy je špatné. My ho musíme respektovat, protože je pravomocné, ale to nám nebrání vyslovit odborný právní názor, že to rozhodnutí je špatné. Rozhodně si nemyslím, že by měl olomoucký vrchní státní zástupce vyvodit odpovědnost z toho, že Nejvyšší soud rozhodl, jak rozhodl, protože zdravě, rozumně a normálně uvažující člověk takový exces v rozhodnutí Nejvyššího soudu nemohl očekávat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
