Kterou z těchto osobností byste chtěli za prezidenta? Anketa
„Není žádný důvod požadovat, aby byl prezident nějakým robotem, kladečem věnců a jeho pravomoci byly uzoučké. To, že prezidentem republiky u nás je konkrétní osoba, není žádná náhoda. Tato osoba tam byla zvolena. Není to britský panovník, kde je důvod, aby ten člověk měl v podstatě jen ceremoniální roli,“ řekl úvodem bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf asi třiceti posluchačům v jednom ze sálů Regionálního centra Olomouc.
Krizi roku '38 a '48 se dalo předejít
„Už Tomáš Garrigue Masaryk byl velice výrazným prezidentem,“ přednesl dále Hasenkopf s tím, že právě od této doby máme tradici přetahování se o pravomoci s vládou. „To pokračovalo za Beneše. Kdyby to nepokračovalo, tak bychom nemuseli řešit krizi roku '38 a '48. Bylo by to o něčem jiném, protože potom by partnerem ani pro nastupující pracující lid, ani pro Hitlera o deset let dřív nebyl Beneš, ale tehdejší premiér. Nikdy by nevznikla otázka, jestli Beneš přijme, nebo nepřijme demisi ministrů, protože podle některých dnešních vykladačů Ústavy by to byla jeho povinnost,“ doplnil Hasenkopf.
Stát i prezident loutkami komunistů
Podle něj je paradoxní, že role prezidenta se stala loutkovou až za éry komunistických prezidentů. „Nicméně nebyl to důsledek posunu role prezidentského úřadu, ale posunu role státu jako celku. Nejen prezident se stal loutkou, ale celý stát se stal loutkou komunistické strany,“ dodal.
Kritika Klause o nadužívání pravomocí byla zástupná, šlo o něco jiného
„Ještě Gottwald a Zápotocký se považovali především za prezidenty a teprve prezident Novotný si prosadil změnu titulatury, že byl nejdřív první tajemník strany a poté prezident. Takhle to v podstatě fungovalo až do nástupu prezidenta Havla, aniž by došlo k jakékoliv změně Ústavy a prezidentských pravomocí. Z prezidenta se najednou stala velice významná osoba. Bylo to dáno jeho osobností. Obnovila se tradice přetlačování s premiérem. Ta se také podepsala na Ústavě, kde jsou celkem zřetelné prvky kancléřského systému. To byl zřejmě nějaký výsledek ústupu tehdejšímu premiérovi Klausovi,“ domnívá se Hasenkopf.
„Posléze tam byla velká kritika za prezidenta Klause, který když tehdy byl premiér a snažil se, aby prezidentské pravomoci byly co nejmenší, ještě pravděpodobně netušil, že jednou bude v té roli, kdy ty pravomoci bude sám potřebovat. Nicméně ta kritika toho, že nadužívá svých pravomocí, byla zástupná, vždycky tam šlo o to, že prezident Klaus podle svých kritiků užíval své pravomoci špatně, protože oni by samozřejmě na jeho místě udělali něco jiného. Čili se řeklo, že na toto nemá nárok. Viz Lisabonská smlouva,“ sdělil posléze přítomným posluchačům.
Premiér se nedopustil deliktu při kontrasignaci
Poté byla řeč o kontrasignaci Klausovy amnestie. „Jestliže se stalo, že premiér loni v lednu kontrasignoval amnestii bez toho, že by o tom řekl vládě, nedopustil se tím ústavně-právního deliktu, protože to, jestli premiér seznámí svou vládu s tím, co kontrasignoval, nebo ne, je podle Ústavy věcí slušnosti uvnitř vlády. Když se budu soudit s firmou, nebudu se ptát, jaké mají interní předpisy. Mě zajímá, co jsou povinni vůči mně,“ konstatoval Hasenkopf.
Psali jsme:
Prezident je koulí na noze vlády
Prezident je tak podle něj jakousi koulí na noze vlády. „Že má být konzervativním prvkem v naší Ústavě, je zcela jasný záměr – má blokovat hurá reformy, které by vláda chtěla prosadit navzdory někomu dalšímu,“ podotkl.
Jak to bylo s amnestií?
Následoval dotaz z řad publika, který směřoval k roli Hasenkopfa při tvorbě amnestie Václava Klause. Prezident Zeman Hasenkopfa považoval za jednoho z autorů novoroční Klausovy amnestie. „Byl jsem dokonce označený za spoluautora. Přišlo zadání, mělo určitých pět bodů. Představte si, že vypíšete architektonickou soutěž a pozvete si k tomu tři architekty. Každý vám přinese svůj návrh domečku. Můj návrh domečku vybrán nebyl. Nevím ani, jestli ho prezident viděl. Nepracovalo se s ním. Byl vybrán jiný návrh domečku. Já dnes vím, že autorem byl Zdeněk Koudelka. On už to ani nepopírá. Prezident pak jen prohodil článek 1 a 2. Proto se dnes mluví o článku 2 a ne o článku 1. Takto vznikla amnestie,“ připomněl Hasenkopf, který loni dostal od kanceláře prezidenta republiky výpověď kvůli údajným pracovním absencím. Obvodní soud pro Prahu 1 však nedávno nepravomocně rozhodl, že tato výpověď byla neplatná.
Zadání, co se týče abolice, tedy zastavení soudního řízení udělením milosti, podle Hasenkopfa mělo řešit problém vlekoucích se řízení. „Léta jsme skřípali zuby, že tady se může trestní stíhání někoho vléct osm deset let. A naší justici to je jedno,“ poznamenal k tomu Hasenkopf.
Fotogalerie: - Klausův institut
Proč nedorazil na Blažkovu konferenci?
Další dotaz se týkal toho, proč Hasenkopf nedorazil na tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) narychlo svolanou tiskovou konferenci, na níž si měli právníci Zdeněk Koudelka a Pavel Hasenkopf vyjasnit své spory ohledně autorství amnestie.
„Musel bych být naprostým bláznem, kdybych tam byl tehdy přišel. Mimo jiné právě proto, že jsem byl v podstatě předvolán přes média. O tom, že má být nějaká schůzka, jsem se dozvěděl asi tak hodinu předem a to jen proto, že má bývalá přítelkyně mi volala z Norska, že se tohle děje. Umíte si představit, jaké prostředí by tam asi bylo a jaké podmínky bych tam dostal já, jaké by dostal Koudelka a jaké jeho kamarád Blažek,“ reagoval na dotaz Hasenkopf s tím, že dal na stůl jasné důkazy a nebylo se tedy dál o čem bavit. „Pokud tomu někdo nevěří, tak v podstatě teď o tom bude rozhodovat nezávislý soud, ale ne pan Blažek. Navíc pan Blažek musel tehdy sám poněkud ustoupit, když zjistil, že amnestie – možná to opravdu netušil - vznikla v jeho resortu,“ řekl právník s tím, že pokud by o konferenci věděl dřív, stejně by na ni nedorazil. „Ne v tomto formátu, kdy žalobce je současně soudce,“ prohlásil rezolutně.
Psali jsme:
Ústava šitá horkou jehlou
Po chvíli jeden z posluchačů amnestii označil za bouři ve sklenici vody. Tu podle Hasenkopfa záměrně určitá část politické scény udržovala při životě. „Myslím si, že hodně lidí se bálo toho, že Klaus zůstane v politice. Na druhou stranu, nebyla to standardní amnestie, jakých byly spousty, dokonce byl požadavek, že taková být nemá. Za tu dobu, co jsem byl na Hradě, tam přistálo několik amnestií zvenčí. Vesměs skončily v koši,“ zavzpomínal Hasenkopf. Klaus totiž podle něj nechtěl přízemní amnestii, jejímž účelem by bylo čistě ulevit plným věznicím. „Prezident chtěl, aby amnestie současně nesla politické poselství. Prezident je v podstatě takový signalista, který vypouští témata a amnestie měla být jedním z nich,“ uvedl právník.
Když přišla řeč na Ústavu ČR, Hasenkopf uvedl, že byla napsána hodně narychlo a pod tlakem. V této souvislosti použil slovo diletantismus.
Lze stát řídit jako firmu?
Později vysvětlil roli státu v reakci na dotaz týkající se vize ministra financí Andreje Babiše, že stát lze řídit jako firmu. „Stát tu primárně vznikl proto, aby vykonával ty činnosti, které se nevyplatí dělat privátní cestou. Proto říkám, že stát je protipólem privátní firmy. Ta dělá vždy jen to, co se jí vyplatí, pokud je normální. Na ty věci, které nevyplatí dělat, na ty potřebujete zbytkový stát, který bude dělat všechny tyto činnosti, například stavět silnice, které se nezaplatí,“ oponoval Hasenkopf.
Psali jsme:
Přímá volba prezidenta
V rámci diskuse se hovořilo také o tom, proč vlastně máme přímou volbu prezidenta. „Politici si mysleli, že to bude výhodné, že bude zvolený někdo, kdo by neprošel parlamentem. Pak tam byl také takzvaný slib voličům, že se udělají hezké volby po předcházející nepřímé volbě. Nedomysleli, k čemu to povede. 10 z 11 ústavních právníků i některých politiků bylo proti. Aniž by se změnily konkrétní pravomoci prezidenta a jeho postavení, fakticky se tak stalo, protože se najednou změnila role prezidenta. Prezident má najednou stejnou legitimitu, jakou do té doby měla Poslanecká sněmovna. Je to jako dát do trabantu úplně nový motor,“ řekl Hasenkopf s tím, že na Hradě byli všemi deseti proti přímé volbě.
„V podstatě ještě před dvěma lety nikdo netušil, že by prezidentem mohl být Miloš Zeman. Když jsem říkal, že on je logický pokračovatel linie Havel-Klaus, že je to poslední z politiků listopadu 1989, tak se mi všichni vysmáli. A teď se to obrátilo proti ČSSD,“ uvedl také Hasenkopf.
Fotogalerie: - Zemanova volba
Situace na Ukrajině
Posluchače velmi zajímal také Hasenkopfův postoj k situaci na Ukrajině a Krymu. „Ukrajina vždycky, když to vezmete z hlediska geopolitiky a necháte stranou všechna možná vzletná přání a ideály, tak to byla vždy ruská sféra vlivu. Varoval před tím už Kissinger (Henry Kissinger byl americký diplomat a ministr zahraničí v Nixonově administrativě - pozn. red.), abychom se nepokoušeli jako Západ přitáhnout Ukrajinu proti Rusku. To, co se dnes děje, už není pouhé zatlačování Ruska, ale přetlačování. Rusko se pochopitelně brání. Nemůžeme od nich očekávat, že se dobrovolně nechají bít,“ odpověděl právník.
Podle něj tlačíme Rusko do Asie, místo toho, abychom se snažili o spojenectví a nějakou spolupráci s ním. „V souvislosti s Ukrajinou jsem na straně ruské, ale současně nemůžu nevidět, jací lidé po letech vylézají z děr, kdy v podstatě komunisté to vidí jako příležitost, jak se opět dostat na výsluní. Zase si za to můžeme sami,“ uzavřel besedu a v této souvislosti dodal, že svět už nikdy nebude takový, jaký byl ještě před třemi měsíci.
Fotogalerie: - Za Rusko a proti fašismu na Ukrajině
-
Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
