Redakce oslovila v centru města Olomouce několik desítek lidí různého věku, aby zjistila, co si myslí o majetkovém vypořádání státu s církvemi, které před několika dny málem položilo vládu. Názor Miroslavy Dočkalové z Olomouce vystihuje názory většiny námi oslovených.
Uskromnit se musíme všichni
„Nechápu církevní restituce. Církev v dnešní době nemá velkou šanci na přežití. Myslím si, že to co má, by jí mohlo stačit. Obzvlášť v dnešní době, kdy není ve státním rozpočtu dostatek peněz na zdravotnictví, školství a jiné důležité oblasti, by se tato instituce měla řešit až jako úplně poslední. A to se podle mě týká jak navrácení budov, tak i jiného majetku. Když si vzpomenu na to, co se dělo kolem chrámu svatého Víta, přijde mi to hloupé. Pokud se má církvi něco vracet, dobře, ale až na tom bude náš stát lépe. Uskromnit se teď musíme všichni.“
Ještě radikálnější a stručnější byl v názoru na otázku církevních restitucí Adam Juračka z Olomouce: „Podle průzkumů jsme nejateističtější stát Evropy, tak proč církvi něco vracet? Pokud mám firmu, od které odejdou zákazníci, mám smůlu. Zkrachuji. Církev by měla podle mě majetek naopak rozprodávat.“
Bude navrácený majetek sloužit lepšímu účelu?
Podle našeho průzkumu se mnoho lidí obává, že pokud stát vrátí církvi její majetek, dojde k dalšímu navýšení státního dluhu, a proto bude stát muset hledat další způsob, jak jej snížit-například dalším zvýšením daní. Jiný dopad podle většiny tyto restituce mít nebudou. Mladý učitel Jakub k tomu ale dodává: „Nesouhlasím s restitucemi, alespoň ne teď. Pamatuji si, že Univerzita Palackého měla právě od církve pronajaté budovy, ve kterých probíhala výuka. Po vypršení smlouvy následovalo složité stěhování, kterého podle mě nebylo zapotřebí. Vždyť tyto budovy mohly sloužit lépe, když zde probíhalo vzdělávání. Obávám se, že církevní restituce mohou mít i tento dopad. Budovy, které nyní slouží dobrému účelu třeba nebudou využívány vůbec. Jenže věřící člověk by to viděl asi jinak. To ale já nejsem,“řekl redakci Jakub.
Věřící: Co se ukradlo, musí se vrátit
Protože ParlamentníListy.cz zajímal také názor věřících, rozhodli jsme se oslovit několik lidí po skončení mše v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné. Ne všichni měli k církevním restitucím kladný postoj, nicméně většina s nimi souhlasí. Za všechny uveďme Markétu, devatenáctiletou studentku filozofické fakulty. „Církev má plné právo na navrácení svého majetku. Ona jej vlastnila a jí byl zabaven. Když vám někdo něco vezme, také přirozeně chcete, aby vám to vrátil. Jen mě, jako člověka věřícího a s hlubokou úctou k církvi mrzí, že kolem církevních restitucí dělá takový humbuk. To ji v očích již tak dost ateistické veřejnosti ještě více očerní. Církev si zaslouží více příznivců, proto si myslím, že by vše mělo proběhnout v klidu a tichosti. Místo toho je tomu naopak.“
Graubner: Na skromnost jsme zvyklí
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner k tomu dodává: „Stát nás nechce dál platit. Majetek, který máme dnes, nemůže zajistit financování provozu, protože kostely a fary peníze nepřinášejí. My nejsme proti odložení splátky, ale každým odkladem by to bylo pro stát dražší. Kdyby se udělalo toto vypořádání před dvaceti lety, až by stát církve neplatil. Pokud zákon o vypořádání s církvemi neprojde, bude to pro stát znamenat ještě více peněz, protože od příštího roku dostanou ze zákona právo na financování státem nové náboženské společnosti, které byly zaregistrovány před deseti lety. Vyrovnání neznamená pro církve zbohatnutí, ale více ekonomické zodpovědnosti. Na skromnost jsme už v církvi zvyklí. To mohou potvrdit všichni naši zaměstnanci i ti na církevních školách, nebo v Charitách, kteří mají výrazně nižší platy než ve státní sféře,“ uzavřel arcibiskup.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
