Hrozba ozbrojeného povstání, bataliony oligarchů, ohrožený Porošenko a další. Analytička popisuje napjatou situaci na Ukrajině

9. 5. 2015 10:30

Vznik pomajdanských dobrovolnických batalionů na Ukrajině byl signálem, který ukazoval na celkový stav ukrajinského státu a jeho autority. Roli armády na jaře 2014 přebíraly dobrovolnické jednotky, které měly různě odstíněnou vlasteneckou ideologii, a především velmi různé zdroje financování. Z této situace plynul od počátku vysoký risk politizace dobrovolnických jednotek či dokonce hrozba jejich konkrétní role v „Majdanu č. 3“. Dnes stojí kyjevská vláda před otázkou (jednou z mnoha), jak normalizovat situaci v armádě a silovických složkách ve smyslu státního monopolu na legální násilí. Na situaci kolem ukrajinských dobrovolnických pluků se podívala pro ParlamentníListy analytička Veronika Sušová-Salminen.

Hrozba ozbrojeného povstání, bataliony oligarchů, ohrožený Porošenko a další. Analytička popisuje napjatou situaci na Ukrajině
Foto: plus.google.com
Popisek: Prezident Ukrajiny Petro Porošenko
reklama

V poslední době sílilo napětí mezi Kyjevem a nezávisle organizovanými bataliony Pravého sektoru. Nicméně už na počátku roku 2015 předcházel spor o batalion Ajdar, který byl předtím zmiňován v souvislosti s případy válečných zločinů, a ukrajinská vláda byla nucena tuto situaci vyřešit jeho rozpuštěním. V obou případech byla zdrojem napětí otázka přičlenění (a rozpuštění) těchto batalionů do vojenské struktury ukrajinské armády. V poslední době stojí otazník i nad úspěšností reálné kontroly centra nad některými bataliony.

Analytická zpráva Stratforu z poloviny dubna 2015 hovoří o tom, že pokusy Kyjeva o integraci těchto batalionů se setkaly se smíšeným úspěchem. Vedle toho zmiňuje také problémy, které mají obě „lidové republiky“ na východě Ukrajiny s aktivitami polovojenských jednotek na svém území, které se – podobně jako na kyjevské straně – odmítají podřídit kontrole centra a podílejí se na kriminalitě a porušování lidských práv. Kromě toho také porušují dohodnuté podmínky příměří a zpřehledňují situaci. Otázka tzv. „vojenských podnikatelů“ či magnátů (warlord), kteří někde „podnikají“ lokálně, a dobrovolnických batalionů, by ale neměla být směšována.

Fotogalerie: - Hvězdy nad Westerplatte

Pietní akt při příležitosti 70. výročí konce druhé...
Právě ve Westerplatte začala 1. září 1939 druhá sv...
Westerplatte se nachází v polském Gdaňsku u Baltsk...
Areál památníku ve Westerplatte
Areál památníku ve Westerplatte
Areál památníku ve Westerplatte

Fotogalerie: - Zeman letí do Moskvy

Miloš Zeman odletěl na oslavy konce války do Moskv...
Miloš Zeman odletěl na oslavy konce války do Moskv...
Miloš Zeman odletěl na oslavy konce války do Moskv...
Miloš Zeman odletěl na oslavy konce války do Moskv...
Miloš Zeman odletěl na oslavy konce války do Moskv...
Miloš Zeman odletěl na oslavy konce války do Moskv...

Bataliony mezi občanskou společností a paralyzovaným státem

Dobrovolnické bataliony na Ukrajině nebyly jenom idealistickým projevem uvědomělého vlastenectví ukrajinské občanské společnosti (domobrana), ale také projevem paralýzy ukrajinského státu a jeho segmentace podle dílčích a soupeřících oligarchických zájmů. Hned v prvních týdnech ukrajinského konfliktu (jaro 2014) se ukázalo, že regulérní armáda je ve špatném, ba neakceschopném stavu. Následně utrpěla řadu vojenských porážek a neúspěchů. Vyšlo najevo, že má závažné problémy s bojeschopností, výcvikem i tréninkem.

Na dnešní Ukrajině je celkem asi 50 dobrovolnických batalionů, které jsou formálně součástí ukrajinských ozbrojených sil skrze několik organizací. K těm patří bataliony teritoriální obrany (pod ukrajinskou armádou), rezervní bataliony Národní gardy a bataliony speciálního použití (ministerstvo vnitra). Výjimkou byly doposud bataliony Pravého sektoru, které se formálně sdružily do vlastní organizace a bataliony Džochara Dudajeva a šejcha Mansura, oba se zahraniční účastí a bez řádné registrace. Podle Hromadske.ua v září 2014 čítaly tyto jednotky asi 15 000 mužů (září 2014), ale velká část z nich měla být podfinancovaná a sehrávat jenom vedlejší roli v bojích na východě Ukrajiny. Většina z nich tak plnila hlavně funkce obrany vnitřní infrastruktury země a jen ty „nejdůležitější a nejmocnější“ měly mít větší vojenskou (a politickou) roli. Na to odkud důležitost a moc takových „výjimek“ plyne se ale článek neptal.

Oligarchové a jejich „kapesní armády“

Ukázkovým příkladem symbiotického vztahu mezi oligarchy a dobrovolnickými pluky je například známý batalion Azov, který byl sponzorován oligarchy S. Tarutou a I. Kolomojským, kteří oba získali od nové porevoluční vlády značně paradoxně posty gubernátorů. Batalion Azov je aktivní v oblasti kolem Mariupole (nyní hlavně Širokino), byli v něm přítomní lidé blízcí neonacismu a proslul svým emblémem. V současné době podobně jako další batalion Donbas je zařazen pod ukrajinskou Národní gardu, ale prakticky se nepodřizuje centrálnímu velení. Dalším z batalionů s oligarchickým pozadím byl batalion Dnipro 1. Jak informuje už zmiňovaná zpráva Stratforu, Ihor Kolomojskij investoval do batalionu Dnipro 1 celkem 10 milionů amerických dolarů, jeho pluk měl snad mít kolem 2000 těžce ozbrojených vojáků a celkově mohl Kolomojskij počítat se silou až 20 000 mužů. To není nezanedbatelná částka, kterou soukromý podnikatel věnoval na vybudování vojenské jednotky, jejíž občansko-aktivistický status je díky takové štědré podpoře minimálně sporný. Jak to shrnul Luke Coffey pro Aljazeeru: "Spoléhání na podporu dobrovolnických pluků oligarchy je špatné pro demokracii a špatné pro budoucnost Ukrajiny.“

Fotogalerie: - Voláme všechny Čechy

Uctění památky padlých k 70. výročí konce druhé sv...
Martin Komárek
Uctění památky padlých k 70. výročí konce druhé sv...
Vratislav Mynář
Uctění památky padlých k 70. výročí konce druhé sv...
Uctění památky padlých k 70. výročí konce druhé sv...

Právě konflikt Kyjeva s Kolomojským, který vedl ke kompromisnímu odchodu Kolomojského z postu gubernátora, ukázal na potenciál soukromých armád v rámci politického boje a na nutnost regulovat tuto situaci. I když to snad neměl být konkrétně batalion Dnipro 1, který vojensky obsadil dvě energetické firmy Ukrnafta a Ukrtransnafta. Prezident Porošenko vzápětí reagoval s tím, že žádný z „regionálních gubernátorů“ si v budoucnu nemůže vydržovat svoji „kapesní armádu“. Odsud plyne ale také snaha Kyjeva po tom přivtělit „rebelující“ bataliony Pravého sektoru pod ukrajinskou armádu, jmenování lídra Pravého sektoru Jaroše do pozice poradce náčelníka generálního štábu a plošné snahy o vtělení všech batalionů pod jednotné velení. Nicméně právě bataliony Pravého sektoru nejsou jenom ozbrojené, ale především dlouhodobě kritické k současné kyjevské vládě.

Reformy a Majdan č. 3

Další politizace některých dobrovolnických batalionů by mohla znamenat v podstatě ozbrojené povstání. To je scénář, kterému se současná kyjevská vláda snaží vyhnout a jednalo by se nejspíš o velmi špatnou zprávu pro celou Evropu. Vodou na mlýn takovému scénáři může být neúspěch slibovaných reforem a ekonomický chaos v podmínkách míru, které by svojí intenzitou přebily vlastenectví, a oslabily všudypřítomnou a vše ospravedlňující rétoriku obrany vlasti. Až Ukrajina nebude potřebovat ubránit se proti vnějšímu nepříteli, začne skutečný test (staro)nových politických elit.

Na druhou stranu ani dlouhodobé válčení a militarizace společnosti nemohou dovést zemi mezi západní liberální demokracie, kam má po Majdanu směřovat. Výzkum veřejného mínění z konce roku 2014 ukázal na to, že právě dobrovolnické bataliony měly v ukrajinské společnosti daleko větší stupeň důvěry než například prezident Porošenko, ukrajinská armáda či premiér Jaceňuk. To asi nebyla potěšující zpráva pro ukrajinské lídry. Výzkum také svědčil o tom, že jsou to dobrovolníci (ne vojenští) mimo formální politiku a stát, kdo mají největší společenskou důvěru.

Pozice dobrovolnických batalionů a jejich kompletní začlenění do armádních struktur je také otázkou „odzbrojení oligarchů“, kteří by skrze svoje „investice“ do obrany vlasti mohli začít ovlivňovat ukrajinskou politiku jinak než jenom skrze média, poslanecké frakce politických stran a ekonomický vliv.

Reformy na Ukrajině mohou být stěží úspěchem, pokud se nepodaří demontovat dosavadní model „oligarchické demokracie“, který zemi přivedl k Majdanu února 2014 a který nebyl rozhodně osobním dílem svrženého V. Janukovyče. Demokracie a oligarchie nejsou totéž, i když reálná oligarchie se pod demokratickou maskou ráda schovává. Už citovaný průzkum ukázal, že 80 % Ukrajinců si myslí, že úroveň korupce se v jejich zemi nesnížila nebo dokonce zvýšila. Není také bez zajímavosti, že 28 % Ukrajinců si pod pojmem „reformy“ představovalo nacionalizaci majetku oligarchů a jen 2 % lidí na Ukrajině trvalo na nedotknutelnosti vlastnických práv, na kterých stojí západní liberální demokracie. Jak ukazuje nejenom příklad dobrovolnických batalionů, oligarchie, korupce a autorita státu zůstávají v centru problémů dnešní Ukrajiny.

Fotogalerie: - Ostrava slavila osvobození

Čestná stráž
Kladení venců
Mezi hosty byla také europoslankyně Kateřina Koneč...
Na pietním aktu u pomníku v sadech Komenského
Ocenění převzal také devadesátiletý generál Mikulá...
Ostrava ožila historií

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vss
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Národní muzeum vytváří virtuální vzdělávací program pro děti

14:50 Národní muzeum vytváří virtuální vzdělávací program pro děti

Národní muzeum je významnou součástí vzdělávacího systému naší republiky. I proto chce zůstat v kont…