Juncker je deformovaný, Sobotka vyměkl a Merkelová? Šílenství. Komunista Kohlíček si s PL povídal o migrační krizi a nebral si servítky

12.10.2015 20:03

ROZHOVOR Komunista Jaromír Kohlíček deset let (2004 až 2014) zasedal v Evropském parlamentu, a tak o fungování této instituce ví mnohé. „Pan předseda Evropské komise je trochu deformován svojí dosavadní politickou činností v Lucembursku...,“ troufá si tak Kohlíček soudit nedávné výroky předsedy EK Jeana-Clauda Junckera o plné zaměstnanosti imigrantů s připomínkou, že zaměstnání si zaslouží hlavně dvacet milionů nezaměstnaných Evropanů. Ani pro konání Angely Merkelové nemá Kohlíček pochopení. A premiér Bohuslav Sobotka? Ten podle něj nepochopitelně vyměkl...

Juncker je deformovaný, Sobotka vyměkl a Merkelová? Šílenství. Komunista Kohlíček si s PL povídal o migrační krizi a nebral si servítky
Foto: KSČM
Popisek: Jaromír Kohlíček

Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že se Česko nepřipojí ke slovenské žalobě na dočasné uprchlické kvóty v rámci EU proto, aby se nedostalo do izolace při vyjednávání o odmítnutí trvalých imigračních kvót. Je to podle vás dobré rozhodnutí?

Domnívám se, že prvním momentem při jednání o imigračních kvótách byla zrada společného postoje V4 Poláky. Sice se k odmítnutí návrhu komise připojili Rumuni a Bulhaři, ale jedině Robert Fico toto odmítnutí vzal do důsledku. Bohuslav Sobotka jako obvykle „vyměkl“ a domnívám se, že je to špatné rozhodnutí. Logicky by se měly ty státy, které se podílely na likvidaci libyjského režimu a které podporují protivládní syrskou opozici, podělit o důsledek svých rozhodnutí, tedy o přicházející imigranty.

Co říkáte na vývoj posledních dní okolo evropských kvót – i stálých – na imigranty? Rozhodnutí o trvalých kvótách pro přerozdělování uprchlíků napříč Evropskou unií se sice odkládá, ale jejich hrozba nepadá. Zvládá podle vás Evropa situaci s imigranty?

Poslední vývoj okolo evropských kvót naznačuje velké pnutí uvnitř Německa a jasný odklon od konceptu trvalých kvót pro přerozdělování uprchlíků napříč Evropskou unií. Před čtrnácti dny jsem strávil víkend v Mnichově a mohu říci, že v sobotu, kdy do bavorského hlavního města dorazilo 12 tisíc imigrantů, policie technicky situaci zvládala naprosto bez problémů. Podle mých zpráv z pohraničí (Horní Falc), tedy z dnešních okresů Cheb a Tachov víme, kde naši sousedé budují nové ubytovací kapacity a že veřejnost tuto činnost příliš nevítá. Zejména v Německu se ale šíří přesvědčení, že bez dostatečně silné imigrace nemůže jejich silný průmysl v relativně krátké době fungovat. Je zde tedy jasný rozpor mezi vlastníky velkých i malých průmyslových firem na jedné straně, kteří si od velké imigrace slibují levnou a relativně kvalifikovanou pracovní sílu, a mezi veřejností, kde v posledních několika měsících výrazně posílily, a to nejen v Německu, ale i v Rakousku, extrémně pravicové síly, které jasně říkají: DOST v pokračování přijímání velkých množství imigrantů! EU jako společenství států byla a dodnes je naprosto nepřipravena pro zvládnutí velkých vln a poslední roky komise přicházejí s křížkem po funuse. Snaha označit země jako Afghánistán za bezpečné je přinejmenším diskutabilní.

Německá kancléřka Angela Merkelová byla podle sázkových kanceláří největší favoritkou na zisk letošní Nobelovy ceny za mír. Dostat by ji prý mohla za své úsilí o řešení migrační a také ukrajinské krize. (Letošní Nobelovu cenu za mír ale nakonec získal takzvaný tuniský kvartet pro národní dialog). Není to paradox? Na hlavu Merkelové totiž padá i hodně kritiky. Třeba podle politologa Alexandera Tomského je chování Merkelové zvláště nepochopitelné pro Brity. „Pro normálního Brita je to, co řekla Angela Merkelová ve vztahu k imigrantské politice v podstatě šílenství, neboť neexistuje tady limit, ohraničení,“ řekl nedávno Tomský v pořadu Události, komentáře ČT. Lze s Tomským souhlasit?

Nobelova cena míru by měla být určena těm, kteří se skutečně zasloužili o mír. Angela Merklová je představitelkou konzervativních kruhů Německa a jako taková nese spoluodpovědnost za převrat v Kyjevě, a právě proto je nepochopitelné, že se stala možnou favoritkou na zisk Nobelovy ceny za mír právě za řešení situace na Ukrajině. Mimochodem Ukrajina je krátce před hospodářským kolapsem a není možné tam vyloučit silné sociální bouře, a to ještě na přelomu tohoto a příštího roku. Pokud jde o vyjádření pana Tomského, pak vzhledem k výrokům Angely Merkelové, které se týkají imigrantské politiky spolkové republiky, mohu s ním jen souhlasit. Nejde ale pouze o Brity. Různé protikladné kroky a vyhlášení vlády Angely Merkelové nechápe jistě nejen část německé veřejnosti nebo Britové, ale i většina vlád a veřejnosti celé EU. Zásluhy o mír rozhodně lze u Merkelové hodnotit podobně, jako zásluhy, které měl v době udělení Nobelovy ceny míru prezident Obama.

Hovoří se o dělení imigrantů na „uprchlíky“ a „ekonomické migranty“. Pokud ale uprchlík cestuje z první bezpečné země „za lepším“, za lepším komfortem a sociálními dávkami, nestává se z něj ekonomický imigrant? Neměl by zůstat v první zemi, kde mu nehrozí nebezpečí?

Pokud v některé zemi uprchlíci mají problém – ať už s ekonomickým nebo fyzickým přežitím – dá se to pochopit. Potom logicky v případě nebezpečí života utíkají do první alespoň zdánlivě bezpečné země. Jestliže uprchlík překoná několik tisíc kilometrů vzdálenosti, potom se nemůže jednat o nic jiného, než o ekonomickou migraci. EU, ale i další státy světa, by měly uznat právo příjemců takovýchto migrantů, aby řekly, kolik a v jaké kvalifikační struktuře jsou jednotlivé státy schopny tyto „uprchlíky“ přijmout. Ani ekonomický, a ani jiný migrant nemá právo na to, aby v zemi, kde žádá o azyl, vznášel nepřiměřené požadavky. Základním předpokladem pro to, aby mohli být migranti přijati je, že budou pobývat v zemi za podmínek, které daná vláda stanoví. Je nesmyslné chtít, aby migranti měli výrazně lepší podmínky, než obyvatelé země, ve které žádají o azyl. A pokud skutečně hrozí migrantům nebezpečí – a proto utíkají ze země – měly by jim stačit skromné podmínky v zemích sousedních. Tisícikilometrové přesuny, které absolvují migranti zemí Afriky a Asie, aby dosáhli cílové země naznačují, že jde o ekonomickou migraci. Nic na tom nemění jakákoliv vyjádření Angely Merkelové a případně i jiných politiků.

Syrský chargé d’affaires v Praze Bašár Akbik řekl, že prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti – Sýrii. Kdyby jim adresně státy pomohly, mohli by zůstat ve své kultuře, ve své vlasti a nemuseli by do Evropy. Co si o tom myslíte? Není lepší pomáhat jim u nich doma?

Pan Bašár Akbik má pravdu. Proto se také Evropská komise rozhodla – i když s velkým zpožděním – výrazněji podpořit Turecko a Jordánsko ve snaze lépe finančně zabezpečit uprchlické tábory v těchto zemích. Ideální je řešit důvody, proč lidé z daných zemí utíkají. Pokud země EU chtějí přijmout pracovní síly z kteréhokoliv regionu světa, potom nábor pracovníků prostřednictvím migrantů je to nejhorší možné řešení. Musím souhlasit s premiérem Sobotkou a řadou dalších státníků zemí EU v názoru, že problém se musí řešit tam, kde vznikl. Tedy pomoci lidem v Sýrii, Libyi, Afghánistánu, Iráku a dalších zdrojových zemí migrace. Pomoc rozhodně nespočívá v dodávkách zbraní nejrůznějším podivným skupinám, a nespočívá ani v dalším kole vojenských agresí.

Česko kvůli migraci o tomto víkendu rozšíří kontroly hranic s Rakouskem. ČR není v tomto osamocená, kontroly na hranicích zavádí kupříkladu i Německo, Rakousko a Chorvatsko. Není toto počátek konce Schengenu?

Schengenský systém předpokládá možnost, že státy za určitých okolností mohou zavést rozšířené kontroly hranic. V minulosti tak učinilo Německo v době fotbalového MS. Současná situace se tedy zatím ještě stále pohybuje na hraně možností, které nám dává schengenský systém. Pokud se budou kontroly dále prohlubovat, a časově nebudou omezeny, dostáváme se za hranice o jednání vymezující schengenský systém.

Co říkáte novým opatřením Maďarska, kde je již například trestným činem ilegální překročení hranice i poškození bezpečnostní bariéry na pomezí se Srbskem? Pokud uprchlíci překročí hranice nelegálně, policisté je zadrží a úřady následně vyhostí a navíc jim hrozí až tříleté vězení. Za převaděčství může být udělen až dvacetiletý nepodmíněný trest. Měli bychom se tím inspirovat?

Schengenský systém nepředpokládá vřelé přijetí ilegálních migrantů na schenghenské hranici. Maďarsko tedy pouze legislativně „dotahuje“ to, co smlouva o schengenském prostoru naznačuje. Kdysi se těmto opatřením na hranicích společného schengenském prostoru hanlivě říkalo „festung schengen“ neboli „pevnost šengen“ . Pokud jde o přísné tresty za převaděčství, potom Maďarsko není jedinou zemí EU, která podobná opatření vyhlásila a zavedla. Itálie, Velká Británie a další země jdou stejným směrem. I u nás jsou výrazné tresty za převaděčství na místě.

Předseda EK Jean-Claude Juncker na zasedání Evropského parlamentu v září kromě jiného prohlásil, že každý uprchlík by měl dostat v Evropě azyl a k tomu je ještě prý zapotřebí vytvořit takovou situaci, aby každý imigrant mohl v Evropě okamžitě začít pracovat – podle něj to není nic nemožného. Co tomu říkáte? Vždyť známe čísla týkající se kriminality a počtu nejrůznějších mafií, které se téměř vždy objeví, pokud vzroste nezaměstnanost. A ta zvláště u imigrantů hrozí reálně...

Pan předseda EK je trochu deformován svojí dosavadní politickou činností v Lucembursku. Tam se přistěhovalo za prací mnoho občanů z jiných zemí EU, nejvíce z Portugalska. Jejich integrace nebyla spojena se zásadními problémy. Je ale pravda, že po poskytnutí azylu Albáncům z Kosova nám v EU zůstala síť dealerů drog – cca 70 procent „trhu“ je jimi ovládáno. Navíc z Kosova ročně odcházejí desítky tisíc lidí do zemí EU a hledají zde azyl. Pokud budou země Balkánu prohlášeny za „bezpečné“, bude zde problém s repatriací těchto uprchlíků. Do Německa letos míří 800 tisíc uprchlíků. Tolik pracovních míst zde z disposici rozhodně není. Zaměstnat uprchlíky je jistě možné, ale v zemích EU je více než dvacet milionů nezaměstnaných. Ti nemají „nárok“ na stoprocentní zaměstnanost? To je asi opravdu špatný vtip.

Juncker si ale rýpnul ve svém tehdejším proslovu i do Čechů, když přesvědčoval, proč musíme povinně vzít uprchlíky. Prý proto, že mnoho Čechů odešlo za komunistického režimu na Západ.

Na „západ“ ale odcházeli z naší země především kvalifikovaní pracovníci, kteří měli zájem o dobrou práci a slušný životní standard. Řada z nich znala jazyk a jejich socializace, tedy začlenění do společnosti bylo bez problémů – podobně jako u Portugalců v Lucembursku. O kvalifikační úrovni Somálců, Eritrejců, Afghánců a Súdánců nemám žádné pozitivní zprávy. Část Syřanů je kvalifikovaná, ale zdaleka ne všichni uprchlíci jsou ochotni přizpůsobit se zvyklostem běžným v zemích Evropy. Jejich situace je proto velmi odlišná od emigrantů, kteří ČR před léty opouštěli.

Někteří sociologové tvrdí, že do čtyřiceti let bude v zemích, jako jsou Francie či Británie, převážně více muslimů nežli domorodých obyvatel. Při nynějším masovém přílivu se to možná stane ještě dříve. Je to podle vás nadsazené?

Myslím, že je to nadsazené, ale poukazuje to na jeden problém současné imigrační vlny. Pokud chceme zachovat naši civilizaci, tak musí být jasné, že nově příchozí musí přijmout základy naší kultury. Sem patří znalost jazyka a přijetí kultury hostitelské země. Příkladem jsou Portugalci v Lucembursku nebo Vietnamci v České republice.

Jsou zde názory, že„sociální Evropa“ imigrantům nabízí na talíři příliš mnoho – kartu sociální pojišťovny, přičemž pojištění za ně platí stát, mobilní telefon bez smlouvy, placený nájem, bezplatnou zdravotní péči, peníze bez potřeby důkazů na jaký účel, bezplatné jazykové kurzy či volné lístky na dopravu. Je to podle vás v pořádku?

Tyto výhody jsou oprávněné v případě, že jde o žádoucí migraci a že migranti přijmou jako základní podmínku kulturu hostitelské země. Jde o pracovní síly v nedostatkových profesích, o kvalifikované pracovní síly, výkonné umělce a sportovce. Pokud v zemích EU máme budovat utečenecké tábory pro několik milionů utečenců, potom jdeme špatným směrem.

Je správné, když EU rozhoduje za všechny obyvatele Evropy ohledně otevírání dveří imigrantům ovšem bez toho, aniž by se evropské orgány otázaly samotných obyvatel, zda si to vůbec přejí?

Mezinárodní pakty ani smlouvy, na kterých je EU založena, se současnou vlnou uprchlíků vůbec nepočítaly. Řízená imigrace, o které zákonodárci uvažovali, rozhodně není vlna uprchlíků, z nichž část je na své pouti dobře organizována. V Rakousku vláda připravila kvóty uprchlíků podle velikosti obcí. To je hazardování s trpělivostí obyvatel země a nejbližší volby ukáží, jaké je mínění obyvatel. Bohužel jde o dobrou agitaci pro xenofobií a populistické subjekty. Na Slovensku obyvatelé Gabčíkova odmítli uprchlický tábor na svém katastru. Tento nesmělý protest je náznakem snahy o samostatné vystoupení i naší vlády, a to ve shodě s náladami převážné většiny obyvatel republiky.

Dá se proto předpokládat, že v příštích volbách v Evropě uspějí protiimigrační a euroskeptické strany?

Volby v Horních Rakousích naznačují, že protiimigrantské euroskeptické strany v důsledku migrační vlny významně posilují. Pokud nebudou tzv. tradiční politické strany schopny vyrovnat se s migrační krizí, mohou mít podobné problémy jaké vidíme v Rakousku. To ale může mít výrazně negativní dopady na budoucnost celé EU.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Olga Böhmová

Co byste řekla na pražskou koalici ODS a ANO?

Vypadá to totiž, že se váš lídr, kterého jste tak vehementně prosazoval, byť jste byl proto často mnohým smích, se s nikým jiným asi nedohodne

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

,,K*rva, proč to dělá?” Fiala mluvil, pod pódiem šum. Pak příběh šel dál

4:44 ,,K*rva, proč to dělá?” Fiala mluvil, pod pódiem šum. Pak příběh šel dál

Putin a Babiš viníci, vláda maká a dělá, co může, aby všem pomohla. Velmi zjednodušeně tak lze shrno…