Kalousek zhorší váš život, varuje ekonom a myslitel Tomský

18. 12. 2011 0:01

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Ekonom, pravicový myslitel, nakladatel a bývalý vysokoškolský profesor Alexander Tomský říká, že zvýšení DPH bude mít negativní dopady na občany. Politici EU neřeší krizi, ale spíše ji nekompetenentními zásahy prohlubují podobně jako český ministr financí Miroslav Kalousek.

Kalousek zhorší váš život, varuje ekonom a myslitel Tomský
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog a nakladatel Alexandr Tomský
reklama

Co děláte obvykle o půlnoci ze soboty na neděli?

To vám jako konzervativec nemůžu říct. (smích) Během týdne chodím o půlnoci spát. Potřebuji spánku už podstatně méně, takže začínám psát brzy ráno. Ale sobota je den flámu,  a tak často jdu někam na dobré víno a přijdu domu třeba v jednu.

A v kolik pak vstáváte v neděli?

Já vstávám pořád stejně v šest hodin.

I po flámu?

I po flámu. Automaticky.

To vás nebolí hlava. Takhle brzy po flámu vstávat?

Záleží, co jsem pil. Když pijete destilát a kvalitní víno, tak vám pak nic není. Prostě teď už mi šest hodin spánku stačí. Dříve jsem potřebovat devět.

Teď už k aktuálním tématům. Od nového roku se má zvýšit DPH. Jaké si myslíte, že to bude mít obecné dopady?

Lidé se přesměrují na lacinější produkty, především ti chudší. Bude to znamenat snížení kvality všeho, co spotřebují. Lidé omezí zbytné produkty, jejichž definice je psychologická. U někoho to může být dovolená v zahraničí, kterou vymění za dovolenou v Česku. Pro další lidi to může být něco úplně jiného. Obecně lze tedy říci, že lidé budou konzumovat ještě horší kvalitu než dnes. A naše průměrná spotřební kvalita ve srovnání se západem není vysoká.

A zvýšení DPH považujete jako ekonom za pozitivní, nebo negativní opatření?

Jako liberální ekonom považuji každé zvýšení daní za negativní. Daně mají být takové, aby umožnily optimální provoz veřejných statků, tedy toho, v čem je stát nezastupitelný. Optimální hranice se podle Lafferovy křivky pohybuje někde na třinácti až patnácti procentech celé daňové kvóty. Ta ale dnes dosahuje, když sečteme všechny daně, něco mezi 40 až 50 procenty. To je strašlivě vysoké zdanění, které hospodářství pokřivuje a tlumí. Každý nadbytečný státní zaměstnanec je hotové neštěstí – jako byste měl doma dospělého člena rodiny, kterého musíte živit.

A co si myslíte o ministru Kalouskovi, který se zvýšením DPH přichází?

Financministr Miroslav Kalousek není ani ekonom, ani pravicový myslitel. Není ekonomický liberál. Přišel z hybridních lidovců. Pro mě je naprosto nepochopitelné, že získal nějaká ocenění jako ministr financí. Zvyšovat daně je to nejsnadnější na světě, to umí každý. V dnešní eurokrizi vidíme, že nejsou podnikány kroky, které by vedly k ekonomickému růstu, ale spíše vidíme opak. Je jasné, že v době krize nesmíte ekonomiku dusit, ale naopak jí ulevit, aby se vzpamatovala. To unie vůbec nedělá a tak mi pan ministr připomíná ty eurokraty z Bruselu.

Jak se díváte na to, že on na jedné straně prosazuje zvyšování daní, na druhé straně chce poskytnout 90 miliard do Mezinárodního měnového fondu na krachující státy eurozóny?

To je pro pana ministra financí Kalouska absolutně typické. To dělá od začátku. Brusel má podle něho vždycky ve všem pravdu. Nechápu, že jsou někteří Češi tak konjukturálně zbabělí, či jak to nazvat. Teď to odmítlo Estonsko a přitom je v eurozóně. S Maďarskem se snad Nečas dohodne a trošku se pochlapí. Uvědomme si, co ta 200 miliardová půjčka znamená. Někde jsem četl, že to je jenom několik týdnů italského dluhu. Na co těch 200 miliard euro je? Brazílie, Indie, Čína a Spojené státy navýšení měnového fondu odmítají. Já se jim nedivím. Proč financovat krachující projekt eurozóny? Účelem té půjčky je vytvořit dojem celounijního a mezinárodního řešení krize, je to pokus oblafnout voliče v severních zemích, kteří začínají být velmi nervózní, ne-li přímo stresovaní. V posledním důsledku ale Evropská centrální banka může začít tisknout peníze.

Myslíte si, že tedy ECB začne tisknout peníze a monetizovat dluh?

Ano. Každý stát se v historii dostal z  příliš velkých dluhů tímto způsobem. To, že to připraví daňové poplatníky o veškeré úspory je jiná věc. Státy na rozdíl od firem nekrachují.

Myslíte si tedy, že se eurozóna nerozpadne?

Nemusí se rozpadnout...

...a vyřeší to tedy inflací...

Ano, vyřeší to inflací. Ale pak začínáme znovu, protože se stále neřeší strukturální problém. Pořád papouškujeme po Němcích, že je to krize dluhová a bankovní. To zajisté je, ale v pozadí se skrývá šílená chyba v tom, že bylo zavedeno mezistátní euro. V deflaci euro Itálii a Španělsko pokládá. Samozřejmě, že se to inflací dočasně vyřeší. Inflací se nedostanete z krize, pouze ji odložíte.

Myslíte si, že bude Němcům inflace vyhovovat?

Ne, ti se ji bojí jako čert kříže.

Ale je to asi jediná cesta, jak zachránit euro.

Ano k tištění peněz se asi přistoupí. Možný scénař je, že tři, čtyři či pět let, kdy dojde znovu ke stejné krizi, řeknou ty severní státy a dost. Jde o Německo, Rakousko, Finsko, Nizozemsko, Estonsko...

… a mohly by vzniknout dvě měnové unie...

Mohla by vzniknout severní společná měna. O tom se spekuluje již dlouho. A jižní část eurozóny by se rozpadla na měny národní. Problém ale je, že se nedá vývoj předpovídat. Můj profesor ekonomie říkal: „ Já hrozně rád předpovídám až po událostech“. A měl pravdu.  Můžeme jen spekulovat, protože je spousta proměnných, které neznáme. Je na druhou stranu také možné, že Němci se naštvou velmi rychle a nedojde k tomu, že bude ECB tisknout peníze. Poslední summit byl již šestým pokusem něco s tím udělat. Trhy to vidí a utíkají z eurozóny a banky se již připravují na potenciální rozdělení eura. Těch  možností je mnoho. Historie šla vždy nakonec tou cestou, kterou nikdo nepředpovídal.

Vy jste znalec britského prostředí. Jaký je nynější postoj Britů k Evropské unii? Je tam tendence opustit EU?

Naprosto. Odpor veřejnosti k Evropské unii tam neustále stabilně roste asi tak posledních deset let. Před tím viděli především šanci společného trhu. EFTA byla slabá a EHS zvyšovalo tarify. Britové mají nyní asi 50 procent exportu mimo EU. Díky krizi eura vidí, že situace je naprosto odlišná a Evropská unie škodí průmyslu a obchodu. Konfederace britského průmyslu uvedla, že pokud by bylo referendum o vystoupení z EU, tak utratí 20 milionů liber na propagaci vystoupení z EU. Unie vydala na regulaci mikroekonomiky několik set tisíc stránek. To je jeden z největších omylů v dějinách ekonomie, regulovat podrobnosti výroby. Stát má pouze sledovat makroekonomické ukazatele, ale firmám do výroby zasahovat nemá.

Myslíte si, že je šance, aby euroskeptické křídlo v Konzervativní straně prosadilo referendum o vystoupení?

V Konzervativní straně tento postoj začíná převládat. Tam je pro vystoupení z EU určitě osmdesát procent. V britské veřejnosti je 66 procent pro referendum o vystoupení, čili de facto pro opuštění EU. Problémem je dilema vlád, protože ty jsou v tom namočeny až po uši a spolupracují s EU a možná mají politici dojíždějící do Bruselu pocit důležitosti. Británie nikdy do tohoto spolku nepatřila. Ta chce celosvětový svobodný beztarifní obchod a laissez faire, zatímco Francie chce řízenou ekonomiku. Navíc skrze EU se v Británii prosazují takzvaně evropské hodnoty od feminismu po ekologisty. NGOs se vždy nacpou do nevolených státních organizací. Proto jsme říkali BBC Bolshevik Broadcasting Corporation. Tyto nevládní organizace pronikají do státu i univerzit a jsou často financovány z Bruselu. Já jsem podal demisi jako profesor evropských kulturních a politických dějin  poté, co jsem hlasoval jako jediný proti zavedení gender studies.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lukáš Petřík
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

AMSP: Zřiďte si datovou schránku a pomozte sobě i svému úřadu

7:34 AMSP: Zřiďte si datovou schránku a pomozte sobě i svému úřadu

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) se připojuje k výzvě spolu s Hospodář…