Primátorka Brna Markéta Vaňková se v posledních týdnech stala jednou z nejviditelnějších politických tváří spojených se sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Už na dubnovém jednání zastupitelstva dala jasně najevo, že festival Meeting Brno i konání sudetoněmeckého sjezdu ve městě podporuje.

„Politici rozvířili vášně. Přítomnost německých politiků měla mít negativní vliv vůči ČR, právě naopak,“ uvedla Vaňková na dubnovém jednání zastupitelstva. Zdůrazňovala přitom, že Brno má být místem dialogu a nikoliv městem, kde se budou staré rány znovu politicky otevírat.

„Zlo plodí zlo. Oživování nacionalistických přízraků minulosti není cestou pro dnešek, a už vůbec ne pro budoucnost,“ prohlásila primátorka. V debatě pak zazněla i věta, která vzbudila pozornost: „Jedno zlo plodí druhé zlo a je velmi těžké nadefinovat, které zlo je horší.“

JUDr. Markéta Vaňková

• ODS
• primátorka

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Vaňková se k tématu vrátila i 22. května v projevu v Besedním domě. Mluvila o tom, že minulost nelze změnit, ale lze s ní nakládat zodpovědně. Kritizovala politiky, kteří podle ní kolem sjezdu rozdmýchávají vášně kvůli vlastnímu zviditelnění, a zopakovala, že Brno má být prostorem pro rozhovor, nikoliv pro přepisování dějin.

Anketa

Vítáte, že sudetský sjezd proběhne v Brně?

Vítám

1%

Nevítám

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 6262 lidí

Právě tato slova vyvolala na sociálních sítích bouřlivé reakce. Část diskutujících Vaňkové děkovala za odvahu a za podporu česko-německého smíření. Jiní ale její postoj odmítali jako politicky necitlivý krok ve městě, které má vlastní bolestnou zkušenost s okupací i poválečnými událostmi. Objevily se také ostré výrazy o zradě nebo nahrávání sudetoněmeckému revizionismu.

Reakce veřejnosti tak přesně ukázaly, jak výbušné téma se v Brně otevřelo. Na jedné straně zaznívá argument, že osmdesát let po válce je třeba hledat porozumění a budovat vztahy do budoucna. Na druhé straně stojí námitka, že smíření nesmí znamenat relativizaci toho, co předcházelo odsunu Němců po druhé světové válce.

Do tohoto rámce zapadá i samotný program sudetoněmeckých dnů. Poprvé v historii se konají na území České republiky a jedním z vrcholů má být nedělní předání Evropské ceny Karla IV. brněnskému spisovateli, dramatikovi a disidentovi Milanu Uhdemu. Právě Uhde patřil mezi osobnosti, které pozvání sudetských Němců do Brna podpořily.

„Osmdesát let po válce dovoluje nezapomenout, hledat a nalézat porozumění mezi národy a státy a přitom nevylučovat děti, vnuky a pravnuky někdejších německy mluvících krajanů,“ uvedl Milan Uhde k tématu.

Fotogalerie: - Sjezd Sudeťáků začal

Pro Markétu Vaňkovou se celá věc odehrává v době, kdy její éra v čele Brna končí. Po osmi letech odchází ze zdravotních důvodů a nebude obhajovat mandát. Sjezd sudetských Němců a její jednoznačná podpora Meeting Brno se tak stávají i součástí jejího politického odkazu.

Ten je v očích jejích příznivců odkazem otevřenosti, dialogu a hodnotové politiky. V očích kritiků naopak symbolem odtržení části politických elit od historické paměti značné části veřejnosti. A stejně jako samotný sjezd sudetských Němců v Brně bude i tento odkaz Markéty Vaňkové ještě dlouho rozdělovat Brno i českou politiku.