Když se ohlédnete za posledními třemi lety, nelitujete, že jste šla do politiky?
Já zastávám tezi, že člověk by měl litovat jen toho, co neudělal, a ne toho, co udělal. Proto nepřemýšlím, zda bylo něco dobře, nebo špatně. Zpětně vím, že na tak zásadní krok, jako stát se poslankyní a předsedkyní poslaneckého klubu jsem nebyla připravena. Když končila kampaň, tak mi bylo 24 let. Lidsky jsem na to nebyla vyzrálá. I ztráta soukromí mě netěšila. Na druhou stranu mi to nabídlo možnost možná bohužel rychleji dospět před zraky všech. Posunulo mě to strašně moc daleko dopředu a nabídlo mi to velké množství zkušeností. Každá zkušenost i každá chyba je pro život člověka naprosto zásadní. Člověk se musí poučit z chyb a jenom blázen říká, že nedělá žádné chyby. Vím moc dobře, že jsem udělala spoustu chyb. Myslím si ale, že jsem se hodně poučila a je to dobrá zkušenost pro další život.
Trochu osobnější otázka: co nejhoršího jste v politice zažila?
Nejhorší moment bylo, že někteří lidé, kteří se tvářili, že jsou vaši přátelé, vůbec přáteli nejsou a jsou schopni vám vrazit dýku do zad jenom proto, že se v některých momentech názorově rozcházíte. Těžké bylo uvědomit si, že politika není o žádném přátelství a že lidé, které měl člověk rád a vážil si jich, jsou schopni z ničeho nic se k vám otočit zády.
Pokud byste měla stručně zhodnotit, co se vám jako poslankyni povedlo a nepovedlo...
Tuhle bilanci by si spíše měl udělat volič, který by se měl podívat na svého poslance, jak přistupoval k jednotlivým hlasováním o zákonech. Já jsem měla tu obrovskou výhodu, že když jsem byla vyloučena z Věcí veřejných, tak jsem byla nezařazenou poslankyní. A jako politolog můžu říct, že pouze nezařazený poslanec skutečně vykonává volný mandát bez jakýchkoli nátlaků, závazných hlasování a požadavků strany. Určitá stranická disciplina je v demokracii normální, ale nezařazený poslanec má skutečně možnost rozhodovat se svobodně. Čili jsem mohla podporovat návrhy od levice i pravice a na závěr podpořit Rusnokovu vládu, kterou jsem v tu chvíli považovala za nejméně špatné řešení.
Nemrzí váš, že došlo k vašemu rozchodu s Věcmi veřejnými?
Zásadně nikdy ničeho nelituju, jak jsem již řekla. Může mě mrzet, že někteří lidé nejsou takoví přátelé, jak jsem si myslela. Na druhou stranu já jsem z Věcí veřejných neodešla dobrovolně. Byla jsem vyloučena. Čili přemýšlet o tom, jaké by to bylo, kdyby mě nevyloučili, je zbytečné. Myslím si, že i jako nezařazená jsem hájila program, za který jsem byla zvolena a nakonec já i VV jsme nyní podpořili Rusnokovu vládu.
Psali jsme:
Poslanci kolem Karolíny Peake, kteří založili LIDEM, také odešli z VV. Jak jste se na ně dívala? Vnímala jste k nim určité sympatie, že měli podobné motivy jako vy, nebo jste to brala od nich jako účelový krok?
Netroufám si hodnotit kroky těch jedinců, do hlavy jim nevidím. Trochu se domnívám, že pokud by tento jejich krok byl motivován, tak jak byl prezentován, tedy kritikou toho, co ve VV nefungovalo, tak si myslím, že měli odejít mnohem dříve. Tedy v době, kdy se objevily negativní informace spojované s VV, v době, kdy já jsem byla vyloučená. Když ten jejich krok přišel o rok později, vyvolává podezření, že se jednalo o mocenské udržení. Ale nevím, jak to bylo. Třeba osobně jsem velmi dobře znala Lenku Andrýsovou, a i když došlo k ukončení našeho přátelství, tak Lenku Andrýsovou bych nikdy nepodezírala z nějakých mocenských ambicí a že by něco dělala kvůli zachování nějakého postu.
Vy jste byla po určitou dobu součástí koalice Nečasovy vlády. Jak byste ji zhodnotila za celé období?
Kdybych měla za dobu svého mandátu opravdu něčeho litovat, tak moje podpora vládě Petra Nečase byla do jisté míry chybou. Ačkoli koaliční smlouvu, kterou jsem dovyjednávala, považuji za dobrou. Bohužel se ukázalo, že Petr Nečas je slabý premiér. Jeho slabost se stala příčinou toho, proč tato koalice skončila tak, jak skončila, a zažíváme zde dnes to, co zde zažíváme. On je hlavním viníkem selhání celé vlády a celého reformního projektu.
Proč?
Sice se hovořilo o reformách, ale ve skutečnosti žádné velké reformy za touto vládou nejsou a paradoxně pravicová vláda výrazně zvyšovala daně i zátěž podnikatelům. Jediné, co za touto vládou zůstává, jsou skandály, které zase do jisté míry umožnilo slabé Nečasovo vládnutí. Právě slabost jednotlivých osobností primárně z ODS jsou příčinou tohoto marasmu, ve kterém se dnes nacházíme.
Které další osobnosti ODS máte na mysli?
Vedle slabé osoby Petra Nečase je pro mě jedním z největších zklamání Miroslava Němcová. Ačkoli si můžeme myslet o Davidu Rathovi své, udělat tak zásadní rozhodnutí o vzetí poslance, zástupce voličů, do vazby, aniž by to s kýmkoli konzultovala a aniž by svolala sněmovnu, která by měla rozhodnout o vydání poslance, je špatně. Rozhodla to během pěti minut. Ona také rozhodla, že se umožní přístup ozbrojených policistů do zákonodárného sboru. Považuji to za narušení oddělení a narušení rovnováhy moci zákonodárné a výkonné. Výkonná moc nemá mít právo ingerovat do zákonodárného sboru. Poslanci jsou jediní, pokud tedy nepočítáme prezidenta a senátory, kteří mají přímý mandát od voličů. Moc exekutivní, tedy vláda, je od nich odvozena. Když Miroslava Němcová z ODS vpustila ozbrojence do sněmovny, nemohla se poté divit ODS, že policisté v kuklách vtrhli na Úřad vlády.
Co si myslíte o tom, co se děje kolem kauzy Rath?
Myslím si, že má stanout před soudem, který má rozhodnout o vině, či nevině. Ale že je už skoro rok a půl ve vazbě jako Pancová s Kottem je minimálně zvláštní. Je to tak obrovský zásah do svobod a soukromí jednotlivce, že je třeba se ptát, jestli to je opravdu v pořádku. Podle mě ne. Vypadá to, že vazba se dnes uvaluje jen proto, aby člověka zlomila. Ve vazbě by měli být umístěni a zatýkáni prostřednictvím ozbrojenců s kuklami masoví vrazi, lidé, kteří znásilňují malé děti a jiní brutální násilníci. Nikoli veřejně známí lidé, u nichž nehrozí, že by se rozhodli uprchnout.
Psali jsme:
Objevila se zpráva, že v roce 2012 tu bylo 4719 odposlouchávaných osob a napíchnutých bylo 6200 linek. O čem to podle vás vypovídá?
Každý občan České republiky může zjistit, že jeho nejsoukromější rozhovory s manželkou, manželem, partnerem, s dětmi poslouchá někdo jiný a ani se to nemusí dozvědět. Tak obrovské číslo odposlechů je podle mě skandální věc. Opět je to slabostí Nečasovy vlády. Přitom pravicová vláda má přece za povinnost hájit soukromí a občanské svobody lidí. Nechci hájit nějaké korupčníky či mafiány, ale varuji před tím, že odposlouchávaný může být prakticky každý z nás a určitě by se nikomu nelíbilo, kdyby někdo odposlouchával jeho osobní či intimní rozhovory.
Petr Nečase se divil, že byly odposlouchávány jeho hovory s paní Nagyovou, ale kdo tu byl premiérem a kdo byl před tím ministrem Topolánkovy vlády? Je to ukázka selhání pravicových vlád a důkaz toho, že ODS již nehájí občanské svobody. Čili odposlechy i vazba by se neměly zneužívat a měly by se využívat opravdu pouze v naprosto nezbytných případech. Tady nejde o Davida Ratha, tady jde o to, zda budeme, či nebudeme žít ve svobodě.
ODS tedy podle vás selhala...
Vidíme, že ODS již nehájí práva občanů, ale ani svých členů. Její členové jsou vylučováni za projevení svého názoru. To jsme se vrátili někam před rok 1989. Takhle to fungovalo v KSČ. Navíc když ten, kdo navrhuje vylučování, tedy exprimátor Svoboda, je sám obviněný. Je to jenom důkazem toho, že ODS jako strana je dnes před rozpadem. Spolu s ní, ale dochází bohužel k rozpadu nějakých základních pravicových hodnot. A nejenom pravicových hodnot. Hodnot právního demokratického státu a občanských svobod. A to mě děsí.
Psali jsme:
Je to tedy o tom, že ODS sklízí, co sama zasela za šest let, co byla u moci?
Ano, ten systém tady po dobu sedmi let nastavovaly pravicové vlády. Když byl Rath zadržen a vzat na dlouhou dobu do vazby, tak se z pravice nikdo proti neozval a pravice se radovala. A nyní se ODS diví. Na druhou stranu vidím, že se něco podobného děje u ČSSD, kdy je možné, že Petr Nečas bude obviněn či dokonce vzat do vazby a oni to budou využívat ve své kampani.
Ale musí si uvědomit, že se to kdykoli může stát komukoli z nich a že by se politický souboj měl odehrávat ve sněmovně, a ne zásahem policie či státních zástupců. Ten systém se příště může otočit zase proti ČSSD. Všichni by měli společně bránit demokratický právní stát a zabránit tomu, aby policejní složky ovlivňovaly politickou soutěž a vměšovaly se do suverénní zákonodárné moci odvozené od vůle voličů. Pan Ištvan by měl dokázat, že to, že vpadnul na Úřad vlády, bylo opodstatněné, nebo by měl vyvodit osobní odpovědnost. Ale myslím si, že politická reprezentace by se tomu měla postavit čelem a nastavit systém tak, aby nemohlo dojít ke zneužití.
Psali jsme:
Co říkáte únikům z policejních spisů?
To považuji za obrovský problém. Nejděsivější je, že když je někdo obviněn, či ani není obviněn a je pouze prošetřován, my už si na stránkách Aktuálně.cz u Sabiny Slonkové, na stránkách MF Dnes nebo Práva čteme informace ze spisu. Je naprosto nepřijatelné, aby kdokoli zveřejňovat takovéto informace ještě mnohdy dříve, než ten kdo je obviněn, ale stále dle presumpce neviny považován za nevinného, má možnost se spisem seznámit. Jak je možné, že se úniky ze spisů vůbec nevyšetřují? Nechápu, co dělá Generální inspekce bezpečnostních sborů. Proč to neprověřuje?
Bohužel z politiků s tím nechce nikdo nic dělat, protože zde díky médiím vznikla jakási celospolečenská objednávka a kdokoli by toto chtěl změnit, bude označen za obhájce zlodějů a korupčníků. U mnohých lidí, se ukáže, že jsou nevinní, ale lidé si přečetli jejich odposlechy, informace z jejich spisu, které se ukázaly jako nepodložené podezření, a tito lidé jsou veřejně, lidsky, profesně, zničeni, pošpiněni a tu špínu se jim již nikdy nepodaří smýt. Toto ničí lidské životy a rodiny. Není přípustné, abychom si v novinách, na serverech či knihách četli spisy někoho, kdo ještě ani nestanul před soudem a z hlediska práva je nevinen. To je pro mě hrubý zásah do osobních práv občana a je pro mě jedna z největších chyb pravicových vlád, ale i do značné míry všech poslanců, kteří neměli a nemají odvahu tomu čelit.
autor: Lukáš Petřík
