Mnohem méně pozornosti než chystané jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze budila jako důvod pro odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila dlouho připravovaná novela zákona o státním zastupitelství. Ale zatímco ústeckou žalobkyni nový šéf resortu Pavel Blažek zatím nezavrhnul, zmíněnou novelu zákona čeká podle jeho slov ještě hodně složitá debata. Novela přitom měla posílit pravomoci některých institucí, zejména Nejvyššího státního zastupitelství.

Stali bychom se svědky opačného jevu, než tomu bylo v roce 1993, kdy byl přijat současný zákon o státních zastupitelstvích. Tak trochu novela zapadala do spekulací, že policie a státní zastupitelství se dlouhodobě snaží získat větší rozhodovací pravomoci pro specializované vyšetřující orgány.  A také, že se žalobci nikdy nesmířili s tím, že v devadesátých letech došlo k posílení soudů právě na úkor vyšetřovacích orgánů, které byly za socialismu mnohem silnější, a usilují o změnu.

• TÉMA: Pospíšilův pád

Pozor na výběrovou nebo účelovou kriminalizaci

S názorem, že policie i žalobci se o posílení pozic pokoušejí, souhlasí bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. „Kriminalita se na jednu stranu nedá postihovat bez adekvátních oprávnění a nástrojů, avšak na druhou stranu je naprosto nezbytná kontrola nad zneužitím nebo chybným využitím těchto prostředků, které jinak vedou k výběrové či dokonce účelové kriminalizaci,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Renata Vesecká.