Před časem již zazněla varování ve stylu hrozícího hromadného krachu bank, i před hlubokou ekonomickou krizí, jež by mohla svými následky předběhnout v negativním slova smyslu i zatím nejkrutější krizi třicátých let minulého století. Schyluje se tedy skutečně pozvolna k něčemu takovému i nyní?
"Ta situace je skutečně vážná. Na to, aby se ji podařilo zvrátit či usměrnit na co nejmenší možné následky, by to chtělo ale i větší odvahu politiků. Mluvím hlavně o těch evropských. Velkým problémem totiž je, že se evropská politická elita nedokáže sjednotit - a to zbytek světa vnímá a dokáže toho s velkou pravděpodobností využít. Koneckonců - potíže, které nyní sledujeme, mohou být jen důsledkem snah o zničení či oslabování eura," řekla ekonomka, dřívější členka KDU-ČSL, Květa Pohlhammer - Lauterbachová ParlamentnímListům.cz.
Potvrdila, že se objevují nejen ve světě, ale i v Evropě a potažmo také v Česku, ojediněle skutečně hlasy finančních analytiků hovořící o tom, že hrozí v blízké budoucnosti vážné ekonomické problémy v řadě míst světa. Nikdo jim ale zatím nechce dopřát dostatečný prostor k poslouchání.
Psali jsme:
"Ti, co pak mluví často v médiích, přes všechny své nesporné kvality bývají zainteresovaní v různých bankách, finančních institucích - nemohou být tedy zcela objektivní, poněvadž jsou odkázání na loajalitu ke svým zaměstnavatelům, kteří je - dlužno dodat - velmi dobře platí," upozorňuje Lauterbachová.
Čekají nás tedy krachy bank?
Britský deník Iliad Telegraph již v roce 2011 uvedl, že zhruba 91 největších bank angažovaných v eurozóně potřebuje jenom během tohoto roku (2012) na pokrytí svých dluhů 4 biliony eur, přičemž celkový HDP eurozóny je 12 bilionů. Znamená to tedy, že banky potřebují odčerpat třetinu z celkového hrubého domácího produktu eurozóny. A to ale pouze na to, aby byly solventní jeden jediný, právě končící rok.
A tak se investoři postupně prý stahují, peněžní trh je zmrazený. Nezbývá, než požadovat peníze od daňových poplatníků prostřednictvím krachu eurozóny, nebo vytvořením systému euroobligací, což problém nevyřeší.
"Dosáhlo by se však toho, že by většina národů Evropy byla zbavena i těch posledních zbytků svobody, které ještě zbývají. Proto tak silné volání po vládě jedné pevné ruky ve formě centrální evropské vlády, což pochopitelně většina informované evropské veřejnosti odmítá akceptovat. Je jisté, že pokud by padla třetina celkového hrubého domácího produktu eurozóny na uspokojení požadavků bankovního systému, bude to znamenat zruinování evropské reálné ekonomiky. Evropský záchranný fond EFSF počítá se 700 miliony eur, což zdaleka nestačí na pomoc bankovnímu sektoru angažovanému v Evropě, který by potřeboval jenom během příštích dvou let 8 bilionů eur celkem," uvádí na toto téma ve svém komentáři na webu: www.umlaufoviny.cz Lauterbachová.
Psali jsme:
Varuje také před tím, že soukromí věřitelé v důsledku toho všeho peníze bankám neposkytnou, poněvadž ty nemají dostatečný kapitál.
"Na kapitálu bank eurozóny se však podílejí hlavně dluhopisy insolventních států, poněvadž Evropská centrální banka (ECB - a my jsme jako občané Evropské unie skrytě jejími vlastníky) poskytla soukromým bankám peníze na nákup dluhopisů za úrok 0%, aniž by za to něco požadovala na druhé straně. Tyto banky pak mohly realizovat 6% zisk z úroků, které získávaly díky vzrůstající insolvenci evropských států. Ponechme stranou, jak ke zvyšování úrokových sazeb napomohly ještě „renomované" ratingové agentury. Zbankrotuje-li Řecko, ECB a banky eurozóny odepíší své ztráty a budou insolventní. Zůstane jim totiž jen brak - podřadné obligace," cituje dále Lauterbachová vážné upozornění zmiňovaného britského média s tím, že se s ním nelze jinak, než ztotožnit.
Do roku 2013 může skutečně být velmi "horko"
K pádu bank tak podle Lauterbachové může a zřejmě i v blízkém horizontu bude docházet.
"Víte, ono se o tomto riziku přitom hovořilo od 70. let minulého století - právě jako o důsledku spekulativního chování bankovních institucí. Nikdo přitom tenkrát ale asi ani nedokázal odhadnout, jak rychle se bude vyvíjet počítačový průmysl. Elektronické propojení celého světa tak přitom nyní umožňuje každé rozhodnutí týkajících se i zcela zásadně a osudově financí, schopný uvést do praxe ve zlomku sekundy," podotkla již v minulosti také Květa Pohlhammer Lauterbachová.
Psali jsme:
Dodává, že je proto dobré, vědět, proč je vlastně pacient, jehož představují světové finance, nemocný. Podle ní jde totiž o morální problém. A tím je úrok, zejména složený. Varovala pak i před novodobým otroctvím.
"Vyplývá to z elementárních znalostí matematiky a funkcí. Úroky rostou exponenciálně, hospodářský cyklus by se teoreticky mohl vyvíjet také exponenciálně, což by ovšem zničilo brzy naši planetu. Ve skutečnosti je ale vyjádřen lineární křivkou, která podléhá cyklickým výkyvům. Nakonec přichází zelený strom života. Žádný strom neroste do nebe, dosáhne určité výšky, pak se růst zastaví, jedna generace umírá a nahrazuje ji druhá. Proto pozor na koloběh života, který už brzy může být zahlušen zlaťáky rostoucími do nekonečna. Protože to, co je nad červenou čarou, budou muset někomu zaplatit budoucí generace potom, co se národy, a netýká se to jenom Řecka, budou muset podrobit novému otroctví," vysvětluje ekonomka.
Přestanou se tisknout peníze?
V těchto souvislostech se často hovoří také o nastolení Nového světového řádu (NWO), který chce nastolit skupina několika málo jedinců ovládající však světové finance. A v souvislosti s 21. prosincem 2012 dokonce zaznívaly spiklenecké teorie o tom, že FED přestane tisknout peníze. To se dalo vysvětlit několika způsoby, včetně té, že bude nastolen nový řád, fungující bez peněz, jen na základě nějakých čipů a karet.
Druhá ParlamentnímiListy.cz oslovená ekonomka, ředitelka Next Finance, Markéta Šichtařová, tyto úvahy odmítá, s tím, že to snad ani nelze z odborného hlediska komentovat.
Přesto nakonec vysvětlila: "Opak je pravdou - FED již ohlásil, že tisk peněz bude nadále pokračovat. To ovšem není dobrá zpráva, poněvadž to ekonomice nepomůže, ale spíše ublíží. Co se však týká spekulací a konspirací o tom, že stojíme na prahu doby, která přinese globální propad financí, ani tady neexistují žádné, a to ani psychologické, ukazatele toho, že by tomu mělo skutečně tak být. Toto období má svůj specifický chrakter, tři neděle před koncem roku dochází k určitým někdy i razantnějším výkyvům, avšak nijak se to zásadně neliší od jiných let. Nepadají akcie, neprobíhají žádné velké hromadné přesuny kapitálu, které by mohly signalizovat, že jsou třeba některé finanční skupiny dobře informované o blížícím se vývoji," uklidňuje Šichtařová.
V daných souvislostech pak připomíná období kolem 11. září v roce 2001. Tehdy totiž jisté ukazatele něčeho zásadního bylo možné prý pozorovat. "Pár dnů ještě před 11. zářím klesaly akcie aerolinek po celém světě. Nikdy se však nepodařilo prokázat, ani vyvrátit to, zda to bylo v důsledku toho, že informace o plánovaném útoku teroristů předem prosákly k nejvyším místům, a ty se podle toho chovaly i na finančních trzích," konstatovala ještě ekonomka Markéta Šichtařová.
Chamtivost ovládla současný systém
Podle Květy Pohlhammer Lauterbachové však reálná ekonomika, ani státy, nejsou prý už podle řady nezávislých expertů, schopny vzhledem k objektivně omezeným možnostem hospodářského růstu, stíhat do budoucna uspokojovat požadavky finančního sektoru ze samotné podstaty věci. Riziko tak vidí přece jen reálněji. A vysvětluje také proč.
"Nejsou to však dluhy „občanů, kteří si žili nad poměry", ale nastavený finanční systém, který si sám podemlel díky chamtivostí svých hlavních aktérů své základy," uzavírá Lauterbachová svoji úvahu nad následujícím ekonomickým vývojem ve svém komentáři.
Vysvětlivky: Co je to FED?
Federální rezervní systém, který je zároveň centrálním bankovním systémem Spojených států amerických. FED je částečně veřejná, částečně soukromá instituce.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
