Naše politická reprezentace v současnosti řeší oříšek. Rozhoduje o tom, zda pomoci Evropské unii a zejména euru devadesáti miliardami korun. Ty by měly být poskytnuty Mezinárodnímu měnovému fondu, který by tak měl k dispozici finance na pomoc předluženým zemím eurozóny. Prezident Václav Klaus už řekl své kategorické ne. Na jeho stranu se pak postavila velká část ODS a Věcí veřejných.
Dát - nedat? Je to padesát na padesát
Naproti tomu TOP 09 a opoziční ČSSD chtějí pomoc poskytnout s poukazem na provázanost české ekonomiky s ekonomikou zemí Evropské unie. Zastánci pomoci také poukazují na to, že nezaplatit by nás vzdálilo od silného jádra EU v čele s Německem.
Vše k tématu
Podle sociologa Jana Kellera dělí obě možnosti klady a zápory padesát na padesát. "Skutečně nevím, co by bylo lepší, na rozdíl od politiků, kteří se prsí, že ví. Těch pro i proti je hodně. Na jednu stranu bychom měli být solidární s Evropou, protože pokud se nestaneme částí úzkého jádra Evropy, tak skončíme na Balkánu anebo pod vlivem Ruska,“ myslí si Keller.
Chce-li Klaus vliv Ruska, zrazuje národní zájmy
Ten je přesvědčen, že Česká republika má na vybranou skutečně jen dvě možnosti. Buď cestu do Evropy nebo Ruský vliv. „A Rusové co mohli, to pokazili,“ řekl Keller pro ParlamentníListy.cz svůj názor. „My se musíme držet Evropy a ne Ruska,“ dodal.
„Jestli že se prezident Václav Klaus chce držet Ruska, pak to je podle mě zrada národních zájmů,“ soudí Keller s odkazem na Klausův odpor k platbě a Evropské unii vůbec. „Takže takhle to vypadá, že jsem jednoznačně pro poskytnutí oné pomoci, ale to má jen jediný důvod. Je třeba jít pryč od Ruska,“ vysvětlil Keller.
Profesor Keller na ParlamentníchListech.cz:
Ovšem proti platbě rovněž mluví podle sociologa velmi silné argumenty. „Co se stane s těmi penězi? Evropa nedá dvě stě miliard eur nějakým strádajícím Řekům nebo Italům, ať už strádají zaslouženě nebo nezaslouženě. Ona to nasype nejsilnějším bankám. Bankám, které půjčovaly s vědomím toho, že ty peníze se jim nemohou nikdy vrátit,“ odsuzuje účel pomoci Keller.
Komu pomůže případná česká půjčka pro EU?Anketa
My jim pomůžeme, aby nás mohli ještě víc zadlužovat
„Bankéři nejsou hloupí a jistě si vypočetli, že ty země jsou tak zadlužené, že ty peníze se jim nevrátí a teď chtějí po nás, abychom jim ty peníze dorovnali. To si myslím, že je vyloženě sprosté. A to je těch druhých padesát procent, proč ty peníze naopak nedávat,“ konstatoval Keller.
Představa, že vybrané peníze se nasypou nejsilnějším německým a francouzským bankám je pro Kellera nepřijatelná. „Je jasné, že ty banky pak tyto peníze půjčí opět státům, oni ti bankéři na těch penězích nebudou sedět. A zase se budou zadlužovat státy a za nějakou dobu po nás bankéři budou chtít, ať jim nasypeme ještě více na zvýšené úroky,“ obává se Keller.
Nechat zkrachovat
„To znamená, že se zmíněnou pomocí jsme v začarovaném kruhu,“ podotkl sociolog. Ten by krizi řešil radikálním způsobem. „Bankám se nedá nic, banky se nechají krachnout a na všechny jejich spekulativní úvěry se nasadí vysoká daň. Když mají bankovní produkty dobré jenom k tomu, aby zadlužovaly další a další národy, tak je třeba jim to zdanit. To už přestává být legrace a s takovou se blíží konec demokracie,“ varuje pro ParlamentníListy.cz Jan Keller.
Toho v minulém týdnu zaujal jistý anglický článek. „Šlo o rozbor ekonomiky, kde autor podle mě napsal jednu velmi podstatnou větu, která shrnuje obsah článku. Autor zde píše: Velké finanční instituce dělají všechno proto, aby přidaná hodnota, která se na planetě vytvoří za celý rok, jim byla odevzdána v podobě úroků za jejich půjčky,“ shrnul Keller obsah článku.
Jsme ideální obět, stíháme splácet jen úroky
Podle Kellera je Česká republika vzorovou zemí. „Protože my jsme trvale udržitelně zadlužení. Když má někdo dluh ke čtyřiceti procentům hrubého domácího produktu, tak to je pro banky ideální, protože ony ví, že my nebudeme dělat nic jiného, než jim splácet úroky. Když už je to zadlužení sto třicet procent, to už je pro banky smutné, protože už stát nestačí splácet ony úroky a proto to za Řeky budou splácet Češi, Slováci a další,“ popsal Keller jádro pudla jak ho vidí on.
„Kdybychom měli to zadlužení jenom dvacet procent HDP, tak banky udělají všechno proto, aby to vyšroubovaly na oněch čtyřicet procent,“ myslí si Keller. Protože podle něj bankám nejde o jistinu, ale právě o nekonečné vršení úroků.
„Banky jsou žába na prameni, kterým my máme prostřednictvím pomoci poskytnout peníze, aby ony nám mohly půjčit, abychom se u nich ještě více zadlužili. A s tím je třeba něco dělat, protože to může skončit válkou, ale každopádně koncem demokracie,“ uzavřel Keller.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
