Před sto lety se narodil generál Sedláček. Připomeňte si jeho udatný život i jeho slova k národu

08.01.2018 16:52

Před sto lety se narodil armádní generál Tomáš Sedláček, slavný vojenský hrdina, válečný veterán a protinacistický odbojář. Za svou odbojovou činnost byl mučen a vězněn komunisty a po roce 1989 rehabilitován. Do konce života bojoval za vlastenecké hodnoty. Zemřel v roce 2012, ve věku 94 let. Velení české armády si jeho památku připomnělo už v pátek.

Před sto lety se narodil generál Sedláček. Připomeňte si jeho udatný život i jeho slova k národu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Foto z našeho posledního rozhovoru s generálem Tomášem Sedláčkem

Rok 2018 je nejenom výročním rokem vzniku samostatného československého státu, ale slavíme též stoleté výročí narození jednoho ze symbolů Československa a boje za jeho svobodu, armádního generála Tomáše Sedláčka.

Slavný válečný hrdina se narodil přesně před sto lety, 8. ledna 1918 ve Vídni. Jen dva dny po vyhlášení Tříkrálové deklarace, prvního dokumentu, který začal požadovat automnomní stát Čechů a Slováků.

Tomáš Sedláček byl voják tělem i duší, narodil se v rodině vojenského důstojníka. Vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a v krizovém roce 1938 už sloužil v hodnosti poručíka při obraně státu. O dva roky později utekl přes Jugoslávii, Řecko, Turecko a Bejrút do Francie, kde byl přidělen k 1. československé pěší divizi. Odtud se po porážce Francouzů přesunul do Velké Británie, absolvoval zde řadu vojenských kurzů včetně výsadkářského.

Předposlední rok druhé světové války Sedláčka na základě rozkazu ministra národní obrany posunul na východní frontu, kde se stal příslušníkem 2. československé paradesantní brigády, prošel boji u Dukly a později byl v rámci paradesantní brigády vysazen do týla nacistického nepřítele na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Na východní frontě pak bojoval na jaře 1945 s rumunskými jednotkami.

Po osvobození byl povýšen do hodnosti majora, a coby profesor vyučoval na pražské vojenské akademii. To však nemělo dlouhého trvání, neboť již v únoru se mu komunistický režim za jeho bojové zásluhy ve prospěch Československa „odměnil“ zatčením a mučením. Ve vykonstruovaném procesu byl za špionáž a velezradu odsouzen na doživotí. Vězněn byl na Mírově, ve Valdicích, Leopoldově a uranových dolech Bytíz. V roce 1960 jeho nespravedlivé věznění skončilo na základě amnestie a do konce režimu se živil jako dělník. Po roce 1989 se stal předsedou Československé obce legionářské a do posledních dnů veřejně vystupoval, zúčastnoval se všech připomínkových a vzdělávacích akcí.

Do hodnosti generálporučíka byl povýšen deset let po sametové revoluci. Devět let poté ho prezident Václav Klaus v rámci oslav Dne veteránů povýšil do nejvyšší vojenské hodnosti armádního generála.

Česká armáda si Sedláčkovu památku pravidelně připomíná. Ostatně hned po jeho smrti vznikla na pražském Posádkovém velitelství inicitiva zbudování pomníku, který byl odhalem dva roky po generálově skonu.

Právě u tohoto pomníku si nejvyšší velení české armády v pátek připomnělo i jeho nedožité sté narozeniny. Kromě náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře a jeho předchůdců dorazili i někteří žijící váleční veteráni.

Slavnostní připomínka 100. výročí narození gen. Sedláčka u jeho pomníku v pražských Dejvicích. Foto: army.cz

„Při vyslovení jeho jména se mi vybaví jeho hrdinství, které prokázal v průběhu druhé světové války, kdy bojoval jak ve Francii, tak ve Velké Británii, a nakonec i v tehdejším Sovětském svazu. Prokázal, že byl vojákem tělem i duší,“ uvedl v pátek u Sedláčkova pomníku náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Historicky první náčelník generálního štábu AČR Karel Pezl podle svých slov znal Tomáše Sedláčka od roku 1946, kdy ho tehdy ještě major Sedláček přijímal coby maturanta. „Generál Sedláček byl člověk mimořádných osobních a vojenských kvalit. Prošel obdobím tohoto státu v různých etapách a vždy se s tím čestně vyrovnal. Myslím si, že je vzorem nejen pro lidi, kteří se dnes zúčastnili pietního aktu,“ řekl Pezl.

Generál Sedláček v minulosti několikrát poskytl rozhovor ParlamentnímListům.cz. „Masaryk kdysi prohlásil, že tento národ potřebuje padesát let, aby zjistil, co je demokracie a naučil se s ní zacházet. Zatím jsme tuto možnost neměli a pořád s demokracií neumíme zacházet. Ještě ale máme k dobru třicet let,“ dával nám v jednom z nich naději na lepší budoucnost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Výzkum, který zaujme nejen armádu: Ochraňte české kluky v boji, kupte špičkovou techniku

15:59 Výzkum, který zaujme nejen armádu: Ochraňte české kluky v boji, kupte špičkovou techniku

„Jsem generál Aleš Opata a mám pro vás velice důležité sdělení,“ tak v červnu letošního roku začala …