Anketa
Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)
Podle Deníku N Národní centrála proti organizovanému zločinu podala návrh dozorujícímu žalobci, aby na exředitele podal žalobu za porušení konkurenční doložky. Jelikož ji prý nedodržel a začal pracovat v oboru.
V kuloárech se šeptá, že by to však mohlo znamenat opak, tedy urychlení procesu, vyvinění a zastavení či odložení celého případu.
Tím by potenciálnímu řediteli nic nebránilo, aby se dostal do křesla zpět.
Vše tomu nasvědčuje, protože i ministr zemědělství (za KDU-ČSL) Nekula se už dříve Szóráda v jeho trestní kauze zastal, označil jej za slušného a poctivého člověka. „Na rovinu říkám, že to, co proti němu bylo rozehráno, je hodně za hranou. Vím, že mi ta slova budou vyčítána, ale považuji ta obvinění za šikanózní. Z možného okruhu kandidátů ho nevylučuji,“ uvedl dříve pro Hospodářské noviny Nekula.
Proč předseda lidovců Marian Jurečka podporuje Szóráda, je otázkou. Nicméně z analýzy jeho působení, kterou jsme zpracovali, nevyplývá, že by se jednalo o špičkového manažera.
Pochybení supermanažera Szóráda
Marian Jurečka jmenoval Daniela Szóráda v dubnu 2014. V té době již lesy na severní Moravě a ve Slezsku měly velké problémy se suchem a následně s houbou václavkou a kůrovci. Podnik si kvůli tomu zaplatil velkou studii (PROBLES) od renomovaných odborníků.
Kuchařka měla sloužit k předcházení rozvratu lesních porostů a předcházet ekologickým i ekonomickým škodám. Studie již v té době počítala s klimatickou změnou a negativními doprovodnými projevy, které se v regionu projevovaly.
Szórád se ale vydal opačnou cestou.
Tehdy ještě ve funkci. Reprofoto YouTube.com
Namísto vytváření dostatečné finanční rezervy pro případnou nouzi podniku či na rychlejší změnu hospodaření převáděl nashromážděné zisky do státního rozpočtu, a hlavně do této operace zahrnul i rozpouštění pěstebních rezerv, ke kterým se tehdejší vedení vyjadřovalo způsobem, že „tak vysoké rezervy podnik nepotřebuje, protože svou pěstební činnost podle Szóráda dokáže bez potíží pokrýt z provozní činnosti a ze svých provozních výsledků.“
Jen pro srovnání: sousední Bavorské státní lesy připravovaly své nejvíce ohrožené porosty již od roku 2006 změnou druhového a strukturálního složení, šetrnějším přístupem k lesům apod. Podivné počínání bývalého generálního ředitele „přikryla“ Strategie rozvoje LČR 2015–2019, která konstatovala: „Při zpracování finanční části koncepce nebyla konstatována potřeba této částky rezervy na krytí budoucích ztrát při financování nákladů pěstební činnosti a riziko propadu výsledku hospodaření do hodnot, kdy nebude možné financovat náklady na pěstební činnost,“ ačkoliv toto znění nikde v koncepci nenajdeme.
Na tento problém s pěstebními rezervami se ptali už Piráti. „Proč Lesy ČR od roku 2013–2017 oznamovaly rekordní zisky plynoucí z prodeje dřeva, když byly hospodářské výsledky vylepšovány rozpouštěním rezerv, většinově vytvořených ze zisku hospodaření z předchozích let?“ Dnes jsou ve vládě, mlčí.
Ing. Marian Jurečka
Ing. Zdeněk Nekula
Bohuslav Sobotka
Když pomineme finanční operace, snižování hodnoty podniku a gradující kůrovcovou kalamitu, chtěl ředitel například koupit lesy v Rumunsku v hodnotě 1,5 mld. nebo postavit nové sídlo za 0,5 mld. Kč, kromě toho koupil novou flotilu aut za 153 milionů či vybíral nový střih uniforem, nakupoval oblečení pro zaměstnance, pořádal sportovní hry pro zaměstnance.
Jen ta starost o les šla nějak bokem.
Přitom z odborné sféry i z mediálního prostředí chodily znepokojující zprávy týkající se dopadů klimatické změny. A to nakonec ředitele dohnalo.
V roce 2017 kromě gradující kůrovcové kalamity a klesající ceny dřeva postihl střední Evropu silný vítr a tehdy ještě lokální kůrovcová kalamita. Kvůli tomu se na trh dostávalo velké množství dříví. Nabídka přesytila poptávku. Ceny padaly. Těžařské firmy napojené na Lesy ČR prodělávaly. Nervozita gradovala, tlak firem na politiky a vedení státního podniku stoupal.
Následně ministr Jurečka se Szórádem přišli s řešením umožnit vypovědět smluvním partnerům bez sankcí smlouvy. Takzvaný generální pardon číslo dvě byl na světě. A bylo to právě deset let od prvního vypovězení smluv touto dohodou. Ale tentokrát byla jiná situace.
V ČR totiž nespadlo až tolik dříví, přičemž větrná kalamita se během pár měsíců vždy zpracuje.
Naopak pro těžařské firmy to je často požehnání. Tehdejší ministr zemědělství a šéf Lesů ČR přišli na vládu s žádostí, aby jim generální pardon umožnila. Vláda s premiérem Sobotkou posvětila jejich záměr, ale jen částečně.
Doslova je zaúkolovala:
- Proveďte optimalizaci smluv
- Proveďte to tak, aby podnik v dalších letech nemusel být financován z cizích zdrojů
Následně dochází ke generálnímu pardonu. Dohodu o vypovězení smluv ke konci roku 2017 bez sankcí využilo 96 firem ze 127 (76 % procent smluv). Vypovězení smluv Szórád nabídl všem firmám, které měly smlouvu s Lesy ČR. Proč se nenabídlo vypovědět smlouvy jen tam, kde gradovala kůrovcová kalamita nebo kde padlo kvůli větru větší množství dříví, je dodnes nezodpovězenou otázkou.
Výpověď se dokonce umožnila i těm firmám, kde převažovaly listnáče.
Po vypovězení smluv Szórád vypsal novou soutěž. Smutným faktem je, že popsanou operací se v daných oblastech, kde firmy smluvně skončily, neprováděly těžební práce a asanace kůrovcového a větrem polámaného dříví.
Nové smlouvy se uzavíraly od 1. 3. 2018.
Konec. Nový začátek
Paradoxem je, že lesní zákon hovoří o tom, že vlastníci lesů jsou povinni zpracovat souše, zlomy a atraktivní stromy pro kůrovce do konce března. S ohledem na probíhající kalamitu a popadané množství stromů na postižených jednotkách smluvních partnerů se všechno dříví nemohlo stihnout včas zpracovat. Tím mohlo dojít, a zřejmě se tak i stalo, k podpoře rozvoje kůrovcové kalamity, a tím pádem i ekonomickým a environmentálním škodám nevyčíslitelné hodnoty.
Pokud byste byl(a) sportovcem, měl(a) byste morální problém jet na olympiádu v Číně?Anketa
Za tento Szórádův způsob prodeje dříví v kalamitních oblastech byla Lesům ČR dokonce udělena pokuta ze strany ČIŽP za pozdní zpracování kůrovce v roce 2017 ve výši 3,5 mil. Kč. Škody za ekosystémové služby nelze vyčíslit. Na nevhodný prodej dříví a nákup služeb těžby a pěstební péče upozorňuje NKÚ, když zmiňuje, že model s dlouhodobě uzavřenými smlouvami je při extrémní kůrovcové kalamitě nevýhodný.
Zpráva NKÚ k Lesům ČR (2018) došla dokonce k závěru, že „Lesy ČR tak v době kalamity nebyly schopny včas reagovat na situaci, kdy rostla nahodilá těžba, klesaly ceny dřeva a na trhu byl nedostatek pracovních sil a lesnické techniky“.
Podnik vyčíslil ztrátu z přesoutěžení zakázek na výši 2,5 mld. Kč.
Je nelogické, že když podniku klesaly výnosy kvůli poklesu cen dříví, gradovala kůrovcová kalamita, tehdejší vedení rozpouštělo veškeré rezervy včetně těch na pěstební činnost.. V důsledku toho se totiž podnik dostal v roce 2019 poprvé za svoji existenci do ztráty a musel si na provoz půjčit.
V dubnu 2018, měsíc po podepsání nevhodných smluv, byl Szórád odvolán.
Tehdejší nové vedení, kterému velel dnes již odvolaný Josef Vojáček, muselo sanovat počínání Szóráda. To si vyžádalo miliardovou půjčku. Pomoc získal taky od Mze, kdy resort podnik zadotoval sumou 2,3 mld. Kč za vytěžené, kůrovcem znehodnocené dříví.
A pak už to znáte. Jurečka ukázal prstem na Nekulu, ten se stal ministrem a ten taky rozhodne, který lidovecký kůň usedne do sedla velké lesnické… „Vše jde přes Jurečku, to si buďte jistí,“ řekl redakci jeden z lidoveckých zdrojů, jehož jsme se na údajnou moc předsedy KDU-ČSL ptali.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tomáš A. Nový
