Příštím americkým prezidentem se s největší pravděpodobností stane kandidát Demokratické strany Joe Biden. Do křesla v Oválné pracovně mu pomohly především korespondenční hlasy, jejichž masivní využití vedlo k tomu, že definitivní výsledek není dosud znám a média v USA začala o Bidenově vítězství mluvit otevřeněji až několik dnů po uzavření volebních místností.
Měli bychom korespondenční volbu, kdy občan vůbec nemusí do volební místnosti, zavést i u nás v České republice? Jak se k tomu staví politici parlamentních stran se ParlamentníListy.cz zeptaly v anketě.
„Jsem pro. USA nedokazují, že to je blbý nápad. Zákon by ovšem měl být velice pečlivě připraven,“ sdělil redakci čestný předseda TOP 09, exministr zahraničí a poslanec Karel Schwarzenberg.
Patrik Nacher, poslanec hnutí ANO, nepovažuje korespondenční volbu za dobrý nápad. „Vidíme stále stejný scénář dokola. Když vyhraje ten špatný, permanentně se výsledky relativizují, zpochybňují, demonstruje se. Pamatuji si jako dneska, kdy jsem si stěžoval, že lidé nerespektují demokratickou volbu, tak řekli, že k demokracii patří i protestovat proti výsledkům voleb. Teď vyhrál ‚ten správný‘ a jakékoli zpochybňování je nepochopení demokracie. To je jedna rovina problému. V další věci kolem korespondenční volby se ukazuje, že je něco divného už podle statistických modelů. Není možné, aby někdo vedl o sedm procentních bodů při sečtení 70 procent v daném státu a při sečtení zbylých 30 procent nakonec o několik procentních bodů prohrál. To je statisticky vyloučeno, není to možné. Vyvolává to spoustu otázek. Jsem proti korespondenční volbě za jakýchkoli okolností,“ uvádí.
„Byť jsem příznivec digitalizace, jsem i proti elektronickým volbám i zmíněné korespondenční volbě, a to ze dvou důvodů. Prvním z nich je potenciální falšování. Neříkám, že v současném případě v USA se falšuje, ale sakra podezřelé to je. Proti těmto způsobům voleb jsem principiálně i symbolicky. Má-li člověk jednou za čas jít volit a účastnit se správy věcí veřejných, má pro to něco udělat. A tím minimem je nastudovat si volební lístky, muset se obléknout, někam jít, vyplnit, odevzdat a věnovat tomu nějaký čas a úsilí. Představa, že sedím doma, koukám na Ordinaci v růžové zahradě, telefonuji a mezitím na dálku online odkliknu volby, mi přijde nedůstojné. Volby jsou vážná věc. Neříkejte, že si člověk jednou za pár let nenajde půl hodiny, aby došel do volební místnosti. Volby jsou vážná věc a neměli bychom je degradovat tím, že tomu každý člověk bude věnovat minutu nebo to hodí do obálky a pošle. To je degradace voleb a demokracie, jinak si toho nebudeme vážit. Jestli si někdo neudělá půl hodiny čas, nemůže si stěžovat, jak se země vyvíjí. U korespondenční volby navíc prostě je riziko různého ovlivňování. Ukazuje se teď, že výsledky prostě podezřelé jsou z toho, jak se to najednou výrazně proměnilo. Ptejme se, zda je vůbec možné, aby se nějakého typu voleb účastnili pouze příznivci jednoho kandidáta, to popírá veškerou statistiku. Nejsem a nikdy jsem nebyl pro dálkovou, korespondenční či online volbu. Dojít do volební místnosti je minimum toho, co každý občan může pro svou zemi udělat,“ vysvětlil podrobně Nacher.
Proti korespondenční volbě se staví též místopředseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura. „SPD dlouhodobě odmítá zavedení korespondenčního hlasování v České republice z důvodu možných manipulací, které se potvrdily nedávno například v případě prezidentské volby v Rakousku, kde se muselo kvůli problémům s korespondenční volbou opakovat druhé kolo voleb,“ připomněl Okamura.
„Korespondenční volba je snad odůvodněním při pobytu v cizině. Jsem ale zásadně proti tomu, aby byla umožněna v České republice,“ má jasno místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra.
Fotogalerie: - Za padlé Armény
Podle poslankyně hnutí ANO Barbory Kořanové patří korespondenční volby do současné doby. „Osobně jsem zastáncem korespondenční volby, protože žijeme ve 21. století a je potřeba se přizpůsobit době i veřejné poptávce. To, že někteří ortodoxní konzervativci kolem korespondenčního hlasování vytváří konspirační teorie, na tom nic nemění. Volby v USA zatím neukázaly nic, budou se tím zjevně zabývat soudy, pak budeme moudřejší,“ řekla poslankyně.
„K zavedení alternativních forem hlasování ve volbách, ať již korespondenčně nebo elektronicky, zastávám dlouhodobě zdrženlivý postoj, protože nezaručují splnění všech principů demokratičnosti, například tajnosti volby. Domnívám se, že aktuální americká zkušenost, kdy je korespondenční volba masová, mé pochybnosti potvrzuje. Myslím, že lze diskutovat o možnosti užití korespondenční volby pro občany zdržující se dlouhodobě v zahraničí. Nicméně plošné zavedení nepodporuji,“ míní místopředsedkyně poslanců ODS Jana Černochová.
S hlasováním na dálku má problém i první místopředseda Sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip. „KSČM si uvědomuje jak bezpečnostní rizika, tak ohrožení tajnosti volby. Stejně jako problém ve zpracování, a proto dlouhodobě korespondenční volbu nepodporuje,“ řekl redakci.
„To, že bychom korespondenční volbu zavést neměli, jsem si myslel už před volbami ve Spojených státech a po nich si to myslím ještě víc,“ vyjádřil svůj postoj poslanec SPD Jaroslav Foldyna.
Zcela pozitivní názor na korespondenční volbu nemá poslanec ČSSD a exministr kultury Antonín Staněk. „Zatím není jasné, jestli korespondenční volby v USA skutečně provázely podvody. Domnívám se, že volit externě by mělo být povoleno pouze v době voleb, nikoliv s předstihem nebo ex post a klidně i elektronicky. Online volba je v současné technicky vyspělé době logická, proto nevidím důvod svěřovat volby do rukou pošty,“ řekl.
„My jsme opatrně podporovali korespondenční hlasování pro naše občany v zahraničí, v žádném případě ne tady. A americké volby přesně ukazují komplikace,“ sdělil poslanec ODS Marek Benda.
Zcela opačný pohled na věc má poslanec KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Ano, zavedl bych je. Je to i v jiných zemích a funguje to,“ míní.
„Jde o úhel pohledu, co je v USA problém. Jistě by nějaká inovace volbám neškodila,“ řekl nám poslanec ČSSD a hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
