Miloš Zeman v minulých dnech Danielu Hůlkovi přes média „vzkázal“, ať si dá „mokrý hadr na hlavu“. Reagoval tak na Hůlkovy názory ohledně opatření proti koronaviru. Zpěvák, který na nedávné demonstraci označil ministra zdravotnictví Prymulu za „plukovníka smrt“, na to odpověděl otevřeným dopisem, ve kterém mimo jiné zmínil, že prezidentovi vrátí vyznamenání, které převzal právě z jeho rukou. Nelíbí se mu také například, jakým způsobem se prezident vyjadřuje k lidem. Miloš Zeman mimo jiné uvedl, že „umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví“. Zmínil také například, že podle něj kvůli covidu zkrachují jen ti neschopní, a pražské smetánce doporučil, ať čte knihy. Hůlka mu tak mimo jiné napsal: „Proč to děláš? Co Tě k tomu vede? Co si to k nám, normálním lidem, vlastně dovoluješ? Ty nejsi o nic víc než my, jsi taky jenom člověk, i když si to asi nemyslíš. Ale hlavně: Proč jsi se obrátil proti svému národu, proti obyčejným, normálním pracujícím lidem? Proč se k nám chováš sprostě, agresivně, nenávistně, egoisticky, egocentricky, narcisticky a naprosto bohorovně?“
Jezdil jsem náklaďákem a taky jsem se neposral
„Já na ‚přestřelku‘ mezi Milošem Zemanem a Danielem Hůlkou v podstatě neříkám nic. To je jejich věc,“ míní herec Ivan Vyskočil a dodává. „Ale jestli si myslím, že má prezident pravdu, tak ji má. Protože oni strašně vyvádějí proti rouškám, ale většina doktorů se shodne na tom, že jediná ochrana jsou právě ty roušky. Myslím, že by se hodně každý pacient při operaci slepého střeva divil, kdyby k němu přistoupil doktor bez roušky. Takže asi ta rouška k něčemu je, celá léta je to vyzkoušené, jinak by zřejmě ti doktoři klidně operovali bez,“ podotýká herec.
Zamýšlí se i nad Hůlkovým záměrem vrátit státní vyznamenání. „Tak samozřejmě, ať si Daniel Hůlka dělá, co chce. Pro mě je to takové hloupé gesto, kterým tak akorát člověk na sebe upozorní,“ krčí rameny Ivan Vyskočil a vrací se znovu k prezidentovým slovům, které nejen zpěváka pobouřila.
„Tak pan prezident má svůj humor. A ono je to fakt, že umělci tvořili nejlíp, když byli chudí a hladoví. Vezměte si van Gogh. Ten taky namaloval nejlepší obrazy, když mu bylo ouvej. Takže na tom něco je,“ pokyvuje Ivan Vyskočil hlavou a podotýká. „A faktem je, že si tady ti herci hrozně stěžují. Požádal jsem kamaráda Jardu Janečka, aby mně řekl, jak to chodí ve Francii, kde překládal, hrál, má tam spoustu kamarádů… a on mi říkal, že ve Francii je to horší než u nás. Tam třeba v rámci opatření proti koronaviru nikdo nesměl ani na kilometr od baráku. Tam se o herce nikdo nestará. Jediné divadlo, které má dotace, je státní divadlo La Comédie Francaise. Jinak nikdo nedostane nic, než co si vydělá,“ upozorňuje Ivan Vyskočil a dostává se do varu. „A krucifix, přečtěte si třeba, jak Gene Hackman, než se stal slavným a začal točit filmy, myl různě po hospodách nádobí, zametal ulice. V Americe pokud nejste Brad Bitt a také čertví, jak začínal, tak tam prostě také herci pracují i mimo svůj obor, snaží se prorazit a některým se to povede. Třeba Sylvester Stallone, ten než se stal hercem, tak dělal všechno možné. No a tady si myslíme, že vylezeme školu a hned nám všichni musejí dávat příležitosti, musíme hrát, a když nehrajeme, natahujeme ruku o pomoc. Ale kruci, vždyť v 89. jsme všichni chtěli svobodné podnikání. Tak si teď nestěžujte,“ vzkazuje a smířlivěji dodává.
Psali jsme:
„Já vím, že je to těžké. A že zrovna ani to nádobí nemůžeme jít mýt, protože i hospody krachují. Ale když to nepůjde jinak… já teď také nemohu pracovat, něco mám našetřeno. No ale když to nepůjde a ten můj důchodek je opravdu malý, tak si asi budu muset jít sednout někam ke kase,“ krčí rameny a upozorňuje. „Mimochodem, Vašek Kopta tuhle mluvil, že jezdí s autobusem. Říkal, že ho lidi vůbec nepoznávají. On to bude asi trošku jeho koníček. Ale práce se prostě najít dá. Vždyť já vím, jak třeba syn ve firmě pláče, že je málo řidičů a že neseženou řidiče do autobusů. Takže práce tady je, to není, že by nebyla. A mimochodem, aby si ti lidi nemysleli, že dělám chytrého. Když mě před lety z politických důvodů vyhodili z Činoheráku, tak jsem jezdil rok s náklaďákem. A taky jsem se neposral, protože jsem prostě musel živit rodinu!“ říká.
Souhlasíte s důvody, proč Daniel Hůlka vrátil státní vyznamenání?Anketa
Na závěr pak prozradil, že mu po Hůlkově vyjádření volalo pár novinářů s dotazem, jestli také půjde vrátit státní vyznamenání, které právě z rukou Miloše Zemana v minulosti převzal. „No nepůjdu, samozřejmě že ne. Naopak jsem na to pořád pyšný. A jestli mě pan prezident pozve 28. října na Hrad, tak tam půjdu, s radostí. Vezmu si roušku přes hubu a půjdu tam!“ ukončuje rázně.
Je to vyznamenání od lidí, kteří vás mají rádi
Nad Hůlkovým záměrem vrátit prezidentovi státní vyznamenání, se pro ParlamentníListy.cz zamyslel i oblíbený režisér Zdeněk Troška, který také před časem na Hradě státní vyznamenání dostal.
„To vyznamenání máme od našich diváků, posluchačů, prostě lidí, kteří nás mají rádi, mají rádi naši práci. Prezidentovi poslali návrh, žádost, abychom byli oceněni, a prezident nám to vyznamenání od nich předal. Takže to nám nedal pan prezident sám o sobě. On byl v podstatě prostředníkem, to je všechno. Proč bych to vracel?“ diví se oblíbený režisér s tím, že i sám Miloš Zeman tehdy před slavnostním ceremoniálem oceněným řekl, že to vyznamenání dostávají od lidí, kteří je mají rádi.
„A já si toho moc vážím a moc cením,“ dodává režisér.
Psali jsme:
Pokud si Dan Hůlka myslí, že se takto zavděčí pražským multikulturalistům, mýlí se...
„Vracení medailí, bourání soch a bůžků, přejmenovávání ulic... to je přesně to, proč jsme mnohdy jako národ k smíchu (a není to žádná novinka, takto se chováme už od velké války),“ upozorňuje několikanásobný bloger roku Ladislav Větvička a pokračuje. „Proč bouráme a pak opět stavíme sochy? Nevážíme si práce a úsilí jiných. Nestačilo by pod sochu včerejšího „slavného“ připnout cedulku s vysvětlením? Proč přejmenováváme ulice? Stydíme se za Radeckého? Františka Josefa? Beneše? Masaryka? Henleina? Hitlera? Stalina? Gottwalda? Říkáte si možná, že jsem se zbláznil, když bych chtěl ponechat třeba Leninovu třídu v Porubě. Ano, chtěl! A klidně by se mohly všechny česko-slovenské sochy Lenina svézt na ten plac, kde náš porubský Lenin stál, udělat tam panoptikum a vodit tam děcka ze škol, aby pochopila, co to bylo za člověka a proč někoho takového jsme byli nuceni velebit a uctívat. Třeba by to pomohlo děckám pochopit, že jejich rodiče dělali chyby, a třeba by se dalo novým chybám předejít tím, že bychom naše chyby nezastírali,“ vysvětluje Ladislav Větvička a dodává. „A že chce zpěvák vrátit vyznamenání prezidentovi? No když si neváží sám sebe, ať ho vrátí. Však prezident mu ho nedal, jen připnul. Dostal ho na návrh někoho úplně jiného. Pokud si Dan Hůlka myslí, že se takto zavděčí pražským multikulturalistům, mýlí se. Ten už je dávno zavržen. Což ovšem nemá nic společného s tím, že prezident Zeman pravděpodobně v izolaci v Lánech ztratil kontakt s realitou. Kdyby letos od počátku koronového humbuku nevystoupil veřejně ani jednou, bylo by to lepší.“
Skutečný umělec může přijímat pocty v jakékoliv době. A Miloš za zenitem?
K diskusi ohledně plánu Daniela Hůlky vrátit státní vyznamenání připomenul dávnou historku spisovatel Jan Bauer. „Švabinský, známý malíř, byl jedním z prvních, kteří dostali v pětačtyřicátém titul národního umělce. A shodou okolností dostal předtím svatováclavskou orlici od protektorátního režimu. Načež to mistrovi někdo připomněl. Švabinský se zamyslel a řekl – víte, skutečně velký umělec může přijímat pocty v jakékoliv době. A to je obrovské moudro,“ míní spisovatel.
Ohledně výroků prezidenta Zemana pak říká. „To je těžko nějak okomentovat. Tak já se ani moc nedivím tomu Danovi, že je naštvanej. Divadla zavřený, muzikály nejsou… většina těchto chlapců a děvčat jsou na tom finančně závislí. Ti nemají žádné finanční polštáře. Oni také mají trochu jiný styl života než normální občané. Ti nežmoulají čtyři rohlíky denně a nic víc. Takhle ani nemohou žít. Když zkoušejí někde v divadle a odskočí si v centru Prahy na svačinu, tak je ta svačina vyjde klidně na několik stovek,“ říká Bauer a dodává. „Na druhé straně ten Miloš, jak ho dobře znám, mám pocit, že je už silně za zenitem. Nechci mu sahat do svědomí. Já jsem doufal, že mu bude stačit jedno volební období, že do toho druhého už nepůjde. Jestli ho tam nacpali ti pánové, co tam má z nějakých svých obchodních zájmů? Nevím, jestli je to dobře. Kazí si prostě pověst. On byl znám jako skvělý intelektuál. Občas má dodnes moudrý postřeh, ale občas mluví zcela z cesty,“ podotýká spisovatel a krátce se ještě vrací k Hůlkovu plánu.
„Takže na jednu stranu se tedy tomu Danovi nedivím, ale na druhou – to státní vyznamenání dostal nikoliv od prezidenta. Ten mu ho jenom předával. Je to vyznamenání od státu, od lidí, kteří ho navrhli. Takže zříkat se vyznamenání, to bych řekl, že je špatně,“ uzavírá.
Prezident v souboru DELETE! A „nenávistný, žlučovitý stařec“...
„Chápu Dana Hůlku a souzním s ním!“ říká rázně Michal Gulyáš a vysvětluje. „Mám prezidenta Miloše Zemana v souboru DELETE! Mrzí mě, že jsem se kvůli své podpoře jeho osoby v uplynulých letech rozkmotřil s řadou svých kolegů. Člověk v nejvyšší možné funkci země má mít státnický charakter a úctu před svými občany – i kdyby to byli blbci! Pokud tak, alespoň veřejně nečiní, je sám za blbce! My, kteří jsme ho podporovali, jsme sice za tuplované, ale naštěstí si to umíme, na rozdíl od něho, přiznat!“
Velmi stručně a jasně pak vyjádřil svůj názor moderátor Slávek Boura.
„Berte prosím jako omluvu, že nenávistnému, žlučovitému starci nevěnuji žádnou energii,“ sdělil.
Zemanovi potřebná empatie chybí
„Nemám rád podobná teatrální gesta,“ říká hudebník Petr Štěpánek a dodává. „Pravdou ovšem je, že v podobné situaci, v jaké se nacházíme, bych si od prezidenta republiky představoval úplně jiný projev, úplně jiná vyjádření. Zemanovi ovšem potřebná empatie chybí. Bohužel. Namísto povzbuzení, kterého je právě teď hodně třeba, protože kvůli nejrůznějším opatřením je spoustě lidí z některých oborů opravdu existenčně ouvej, se do nich trefuje. Fakt se pak nedivím, že to řadu z těch postižených štve a že to dávají najevo.“
Mnozí umělci si navykli „žít nad poměry“… a teď kňučí
„Zemanovi končí období, a tak si říká bez obalu, co si myslí... což je dobře. Já s ním v podstatě souhlasím. Možná jeho výroky nejsou opatrné a diplomatické, na to ale máme jiné politiky, že ano? Zeman si to užívá a část publika se může vzteknout,“ říká publicista Pavel Černocký a dodává. „Pokud jde o Hůlku, tak jej poněkud nechápu. Na jedné straně si dodává důležitosti tím, jak zdůrazňuje svoje přátelství s prezidentem a na druhé straně mu vráží kudlu do zad. Přijde mi to odporné a pokrytecké. Mluví o obyčejných, pracujících lidech, ale na mysli má zjevně zchudlé umělce a hlavně sebe. Z těch jeho výroků to čouhá jak sláma z bot. Vrácení vyznamenání a ta silná slova, to je čistý ‚tyjátr‘,“ nebere si servítky a znovu v souvislosti s prezidentovým vyjádřením podotýká. „Řeknu to ještě jednou. Mnozí umělci si navykli ‚žít nad poměry‘ a odložit si něco na horší časy, to je ani nenapadlo... a teď kňučí.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
