Nicméně na výslech je připraven nejen vyšetřující, nýbrž i protistrana, kdy u výslechu či jiných zásadních procesních úkonů, je přítomen advokát.  Pokud obhájce pouze plní své poslání, tedy poskytuje obviněným potřebnou právní pomoc a účelně využívá k ochraně jejich zájmů všech zákonných prostředků a způsobů obhajoby, je potom takový přístup v pořádku.

V popřevratové době se však bohužel můžeme často setkávat s praxí některých advokátů využívajících k obhajobě svých klientů nezákonných prostředků, kdy namnoze jsou pak i účastní na páchání jejich trestné činnosti. Jedná se zejména o zastupování v oblasti hospodářské trestné činnosti se způsobenými astronomicky vysokými škodami.

Z vlastní praxe mohu k takové činnosti advokátů uvést, že došlo například k ovlivňování a hmotné motivaci svědků k nečinění či změně výpovědi, vymýšlení nepravdivých, účelových legend k podpoře klienta s jejich následným technickým a personálním zajištěním, u vazebně stíhaných pak k vynášení pokynů ke změně a obsahu výpovědí svědků, dispozicí k přesunu majetku či instrukcí k dokončení či páchání další trestné činnosti. Zajištění nepravdivých posudků u podplacených znalců či zjišťování informací od úplatných policistů, známých státních zástupců či soudců, je potom jen třešničkou na dortu. Proto tak určitě není žádným překvapením, že se advokáti s takovým morálním profilem hojně vyskytovali i v případech spojených se zločincem Radovanem Krejčířem. Velké zločiny přinášejí velké peníze a tam, kde jsou velké peníze, jdou všechny ohledy stranou.  S tímto vším je potom konfrontován zejména vyšetřovatel, který se musí v rámci trestního řízení s takovými praktikami procesně vyrovnat,“ uvádí pro PL někdejší kriminalista Karel Tichý, který se krom Františka Mrázka věnoval právě aktivitám Radovana Krejčíře.