Návštěvník pirátského webu si může během několika vteřin dohledat jak postoj Pirátů k migraci z roku 2015, tak jeho aktualizovanou verzi z roku 2020.
Co tedy Piráti požadují? Jak si tyto mechanismy představují? Vše prý musí fungovat tak, aby „bylo zajištěno bezpečí i prosperita obyvatel naší země, zabránilo se převaděčům profitovat na neštěstí druhých, omezila se nelegální migrace a naopak bylo umožněno českým firmám přijímat zahraniční specialisty a pracovníky bez zbytečných byrokratických překážek,“ což zní jako snaha přivádět do Česka spíše kvalifikované pracovníky. „Místo stavění plotů či povinných přerozdělovacích kvót tak chceme nelegální migraci předcházet a naopak prosazovat férová a smysluplná pravidla pro migraci legální,“ pokračují Piráti a přidávají větu, která rozhodně nepotěší český zbrojní průmysl.
„Za zásadní považujeme například zákaz nezodpovědného vyvážení zbraní do nestabilních regionů, kde přispívají k válečným konfliktům. Právě ty jsou totiž mnohdy důvodem pro masový útěk civilního obyvatelstva. Politická diskuse musí být racionální, odsuzujeme zneužívání migrace pro šíření strachu a xenofobie, které jen poškozují naši společnost,“ kritizují Piráti současnou situaci v těch oblastech světa, kde probíhají občanské války či jiné ozbrojené konflikty.
Piráti jsou dále toho přesvědčení, že Česká republika nemůže migrační krizi efektivně zvládnout sama o sobě, řešení prý musí být nalezeno na společné, evropské úrovni. V tomto kontextu je zmiňován a vyzdvihován Schengenský prostor a s ním spojený volný pohyb osob a zboží, jako hodnota, o kterou nesmíme přijít. „Schengenský prostor, umožňující historicky nejsvobodnější pohyb osob a zboží, považujeme za jeden z hlavních evropských výdobytků a pilířů spolupráce,“ píše se doslova na webu Pirátů.
Strana uvádí, že Česká republika je „silnou zemí, která dovede zvládnout i větší množství žádostí o azyl“. Připomíná, kterak jsme v 90. letech přijali cca 6 tisíc uprchlíků z občanskou válkou postižené Jugoslávie, či jak tehdejší vláda Miloše Zemana na konci 90. let přijala na tisícovku lidí z Kosova.
A jak je to s tím evropským, potažmo globálním přístupem k migrační krizi? Piráti kladou důraz na svobodné rozhodování. „Každá země i každý z žadatelů o azyl musí mít právo o takto citlivé otázce samostatně rozhodovat, nelze nikoho nutit,“ dočteme se. Pro Piráty by řešením byla pozitivní motivace, například finanční. „Vlády by měly být naopak pozitivně motivovány k dobrovolnému převzetí části žadatelů o azyl z přetížených států, například adekvátním finančním příspěvkem z rozpočtu EU,“ stojí zde. Lze tedy očekávat, že by strana podpořila řešení, které by finančně zvýhodňovalo ty státy, které budou dobrovolně azylanty přijímat.
Piráti by také rádi navýšili rozpočet agentury Frontex, společná by pak měla být návratová politika členských zemí, stejně jako sdílení informací ohledně migrace mezi jednotlivými státy. A jak na pašeráky lidí? Piráti by chtěli azylantům umožnit, aby mohli žádosti podávat co nejblíže své vlasti a nikoli až v hraničních státech EU. Tím by prý převaděčům ubyly „kšefty“, migranti by méně riskovali své životy a také by došlo ke zlehčení náporu na jednotlivé evropské země. Piráti si také pochvalují nápad, aby azylant mohl ve formuláři vybírat, do které země by chtěl nejraději, cituji: „Schvalujeme i myšlenku jednotné žádosti o azyl pro všechny členské země EU, kde by žadatel uvedl preferovaný stát, přičemž musí být v první řadě brán zřetel na slučování rodin, jazykovou vybavenost a další kompetence žadatele.“
Piráti také připomínají čtenářům jistě známý Globální pakt o migraci, pro který v prosinci 2018 hlasovalo 152 zemí světa. Proti bylo jen 5 států, kromě České republiky ještě USA, Izrael, Maďarsko a Polsko. Navzdory vládnímu stanovisku považují Piráti tento dokument za krok správným směrem. „Požadujeme přistoupení k tomuto paktu a chceme, aby Česká republika stála po boku dalších evropských zemí v čele snahy regulovat migraci globálně,“ vysvětlují.
Jaká konkrétní řešení migrační krize Piráti nabízejí? Předně chtějí, aby byly příčiny řešeny aktivně, to znamená zajistit, aby lidé ve třetích zemích neměli důvody své domovy opouštět. Ano, jde o peníze. „Prosazujeme navýšení českého příspěvku na humanitární, rozvojovou a transformační spolupráci, k čemuž se ostatně Česká republika v rámci mezinárodních smluv již zavázala. Tyto nástroje vnímáme jako prostředek zodpovědné zahraniční politiky i jako investici, která se ČR vrátí nejen zlepšením bezpečnostní situace, ale díky větší stabilitě i ekonomicky,“ věří momentálně nejsilnější politická strana a dodává: „V tomto kontextu je také nutné v diplomacii a mezinárodním obchodu reflektovat udržitelný rozvoj a ochranu klimatu.“
Do budoucna by se měla změnit i obchodní politika EU. Piráti by rádi viděli, aby EU při uzavírání obchodních dohod se třetími zeměmi smlouvy vždy vycházely „ze zásad udržitelného rozvoje, který necílí jen na ekonomické zájmy, ale bere ohledy i na životní prostředí a společenský rozvoj“. Česká republika by podle Pirátů měla aktivně pomáhat zemím, které jsou migrační krizí zasaženy nejhůře, tedy např. Řecku a Itálii. Zajímavá je i pasáž o konflikty zmítané části východní Evropy: „Česká vláda by měla mít odvahu prokázat solidaritu nejen slovy, ale i praxí například dobrovolnou relokací přiměřeného počtu žadatelů o azyl či přesídlením azylantů napřímo z válečných oblastí. Nezapomínáme ani na vnitřně vysídlené osoby v našem těsném sousedství (Ukrajina, Gruzie).“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marek Korejs
_profil_top.jpg)
