Štěpán Kotrba: Beztrestný život novináře Janka Kroupy

12. 2. 2018 9:10

Bouře kolem Českého rozhlasu nekončí, spor mezi ředitelem René Zavoralem a investigativním reportérem Jankem Kroupou budou projednávat příslušné výbory Sněmovny a Senátu. Analytik a někdejší člen Rady ČRo Štěpán Kotrba v textu, který poskytl ParlamentnímListům.cz, nabízí svůj expertní náhled na celou věc a pouští se i do mírně ožehavého vymezení pojmu „investigativní novinář“.

Štěpán Kotrba: Beztrestný život novináře Janka Kroupy
Foto: Praha TV
Popisek: Štěpán Kotrba jako host pořadu Horké téma

 

Kotrba rekapituluje podstatná fakta kauzy, zejména její projednávání v Radě Českého rozhlasu, kdy její místopředseda Tomáš Kňourek si na schůzi Rady  29. 11. 2017 stěžoval na neobjektivitu reportáže investigativního redaktora  Janka Kroupy ohledně nájmu pozemků skupinou Agrofert s připomínkou, že  tato zpráva měla být lépe zpracována a její znění a načasování zavání účelovostí. Srovnal článek se zprávou ČTK, která téma pojala daleko profesionálněji. Ředitel kritiku přijal a slíbil vypracovat podrobné analýzy. Na lednovou schůzi Rady Českého rozhlasu generální ředitel Zavoral přinesl tři analytické studie, z nichž použil tu, která odpovídala na otázku, zda Český rozhlas odvysíláním reportáží porušil zákon a Kodex, nebo ne…

Anketa

Když porovnáte hospodářskou situaci naší země na začátku roku 1990 a 2018, kdy byla lepší?

hlasovalo: 7842 lidí
 
Analýza detailně dokazuje, v čem přesně Kroupa nedostál požadavkům na kvalitu reportáže, zejména co se týče aspektu objektivity – nestrannosti a faktičnosti, v čem porušil vyváženost a kde zamlčel informace a tak manipuloval posluchačem a čtenářem článků. 
 
Kotrba na úvod obecně komentuje sám pojem „investigativní žurnalistika“ v českém kontextu a říká, že v Česku většina investigativních žurnalistů pracuje nepoctivě – jako utajení tiskoví mluvčí specializovaných útvarů policie, tajné služby či státního zastupitelství. V další části textu připomíná Kroupovo velké selhání – kauzy Budišov a Golf Ještěd, ve kterých se Kroupa aktivně podílel na policejních provokacích.
 
Poté bývalý radní Českého rozhlasu detailně vymezuje právní rámec, v jakém pracuje Český rozhlas, aby vyvrátil jednak mýty o ústavně zaručené svobodě slova, kterou v praxi omezují zákony, jednak upřesnil pravidla, na která redaktoři rádi zapomínají. Protože požadavek objektivity a vyváženosti klade vysílací zákon na všechny provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, nejen na Český rozhlas či Českou televizi.

 

CELÁ ANALÝZA ŠTĚPÁNA KOTRBY:

 

Beztrestný život novináře Janka Kroupy

V Českém rozhlase vznikl konflikt mezi jedním redaktorem a generálním ředitelem. Na tom by nebylo nic divného ani zaznamenáníhodného, kdyby předmětem sporu nebyla reportáž o domnělém porušování zákona firmami vítěze parlamentních voleb, předsedy vlády. A celá Praha mluví o trapném pokusu o cenzuru, o umlčení odvážného a mocným nepohodlného hrdiny. Tak se to alespoň na začátku jevilo. Typický souboj dobra se zlem. Davida s Goliášem. Člověk by se i halapartnou ozbrojil, aby to dobro mohl bránit dnem i nocí.

Ukázalo se, že fakta jsou jinak  a minimálně dvě stovky novinářů veřejné služby a stovka jejich kamarádů v jiných médiích tváří v tvář možnosti udělat politikům problém a dokázat si svou moc nerespektují zákony ani žurnalistická pravidla, ale soudí na základě prvoplánové mediální hysterie. Na základě laické interpretace. Na základě profesní solidarity. Demokracie je ohrožena… ! Za syna bojuje už i jeho otec, stařičký disident a signatář Charty 77, někdejší předseda ODA Daniel Kroupa. A to Charta 2018 ještě nevznikla a kvůli Kroupům ani nevznikne. Ukázalo se, že dvě desítky politiků je na tom stejně a ti hloupější z pracovně právního sporu vyrábějí politický klacek. Ukázalo se, že ochotu ctít literu zákona má kupodivu jak Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, tak i Rada Českého rozhlasu, což jsou dvě, překvapivě pozitivní zprávy. K pojmenování činu slovy zákona ale nenašel odvahu nikdo. 

Policajtoreportér – víc fízl než novinář

Z vlastní zkušenosti vím, jak těžké je zjišťování informací a jejich prověřování za situace, kdy informace druhá strana utajuje. Nejde teď ani o soulad se zákony (který například u odposlechu provozovaného žurnalistou je vždy problematický stejně jako sociální inženýrství a hackerské krádeže dat), jde ale o řemeslnou stránku věci. Poctivý investigativní žurnalista je někdy v horší pozici než pracovník tajné služby. Víc riskuje. Nemá krytí falešných dokladů, nemá krycí legendu ani jistotu beztrestnosti. Nikdo za ním nezamete stopy, nikdo po něm neuklidí. Nemusí informaci jen získat a přiřadit k jiným, musí pro svou vlastní jistotu vždy zajistit, aby její získání bylo možno předložit jako hodnověrné soudu. Jako hodnověrné, nikoliv jako legálně pořízené. Protože ve většině případů investigace se ten, kdo je vyšetřován, bude bránit žalobou. Že je něco pravda a že je pravda tajena, je třeba nejen tvrdit, ale i dokázat.  Legalitu lze obhájit pouze souladem s veřejným zájmem, který je ústavně silnějším argumentem, silnějším než zákony. 

Rozdíl mezi špičkovým operativcem tajné služby či kriminální policie a investigativním žurnalistou je minimální – pouze v charakteru užití získaných informací. Techniky získání jsou stejné. Obsluha speciální techniky, používání spřátelených nebo vydíraných osob. Pak jsou žurnalisté (a žurnalistky), kteří se o řemeslnou stránku věci nezajímají. Intimní styky s pracovníky policie, tajné služby či státního zastupitelství, utajená přátelství či služební podřízenost k tajné službě z nich dělají bulvárem ceněné zdroje skandálů. Někteří jsou vydíráni za své hříchy s drogami či alkoholem. Jenom zasvěceným není jasné, kdy jsou víc fízlové a kdy víc novináři. Já osobně jim říkám policajtoreportéři a pohrdám jimi. Pohrdám i novinářskými křepelkami – cenami, kterými se tak rádi chlubí. 

UPOZORNĚNÍ PRO ČTENÁŘE: Investigace není, když 

  • novináři předá pracovník (či pracovnice) tajné služby, police nebo státního zastupitelství kus spisu, pro který nemá jiné využití, k příležitostnému zveřejnění a vydráždění sledovaných či jejich mediální popravě, když už je na ně zákon krátký
  • novináři předá advokát   informace ve prospěch svého klienta či v neprospěch někoho z prošetřovaných v případu
  • novináři předá zhrzený "whistleblower" (česky práskač) upozornění na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na svém pracovišti, případně opominutí svého nadřízeného, který ho hodlá vyhodit z práce pro jeho pochybení
  • novináři předá politik či jeho kmotr "kompro" na  stranického kolegu či politického protivníka

… a novinář vezme takto pasivně získané "jednozdrojové" informace, prostuduje si je a případně povrchně ověří, rozfázuje si je a spolu s omáčkou je na pokračování zveřejní. Tyhle výtečníky poznáte podle toho, že chrlí jeden či dva investigativní články  týdně. 

Kdysi existoval jeden vedoucí pracovník útvaru plného tajných, který zjistil, že novináři jsou na tom z hlediska zákonné ochrany lépe než pracovníci státu. Nemusí dodržovat nic u čeho je někdo nechytne,  účel pro ně světí veškeré prostředky  a zveřejnění informací kryjí poukazem na ochranu svého zdroje. Stačí je získat ke spolupráci, umístnit v redakci, zásobovat informacemi, občas platit a občas chránit. Jak vymyslel, tak udělal a toho dne před dvaceti lety vznikla česká falešná investigativní žurnalistika.  Jeho dílem byl i státní převrat, díky němuž padla vláda Václava Klause a vznikla Unie svobody. Zpravodajsko-policejní operace známá jako "Sarajevo". Klíčová informace ke kauze vily ve Švýcarsku a kontům ODS, která oddělovala lež od pravdy, byla k mání za 200 tisíc. Nikomu se nechtělo platit... Televize Nova nezaplatila, její zpravodajství kauzu odstartovalo a Nova se pak  dlouho Klausovi omlouvala. 

V Česku znám jen jediného poctivého investigativce, za kterým je poctivá práce, nejsou za ním pomníčky zpackaných případů a zničených životů nevinných "sprostých podezřelých". Jmenuje se Stanislav Motl, občas honí nacisty, občas o nich točí zasvěcené filmy a o něm tento článek není.

Pomníčky

Za investigativním novinářem Jankem Kroupou je obrovský žurnalistický pomníček, mající jednoho mrtvého a jeden pokus obviněného ve vazbě o sebevraždu. Jmenuje se kauza Budišov, začal 28. 11. 2002  a figuruje v ní falešný whistleblower a podvodník architekt Marek Řičař, starosta malé obce Péťa, několik podvodníků a policejních provokatérů a několik úředníků, z nichž nejznámější je dnešní eurokomisařka Jourová a bývalý šéf  personálního odboru ministerstvu vnitra, šéf kabinetu premiérů Grosse a Paroubka Doležel. Všichni tehdy sociální demokraté.  "Doleželova skupina údajně plánovala útok na architekta Marka Řičaře. Chtěla prý ale jen otestovat muže, kterého na útok najala. Skutečným cílem se měl později stát Jan Kubice." Uvedla to televize Nova a iDnes v říjnu 2006. Pokus o vraždu  šéfa ÚOOZ se nikdy nestal, celá kauza byla vyfabrikovaná stejně, jako pokus o vraždu Sabiny Slonkové Srbou. Kubice ale těsně před volbami napsal svou "zprávu" plnou polopravd a lží. 13. 10. 2006 policie obvinila z přijímání úplatku 2 milionů Věru Jourovou. Kubiceho zprávu zveřejnil jiný "investigativní redaktor" Českého rozhlasu, aniž by ověřoval on nebo jeho nadřízení   pravdivost v ní uvedených údajů.  20.– 21. 10. 2006 proběhly volby  a Kubiceho zpráva je kvůli publikaci Českým rozhlasem zmanipulovala.  Účelu bylo dosaženo. 

V případu Budišov si pak omočila sosáček i další "investigativní žurnalistka", Sabina Slonková. Pro Aktuálně.cz 22.11.2006. 

Extrémně špatná Kroupova žurnalistika plná policejních provokací skončila u soudu po několika letech osvobozujícím rozsudkem pro vazebně stíhanou náměstkyni ministra pro místní rozvoj za ČSSD Jourovou, která se v ČSSD kupodivu nedočkala omluvy za "presumpci viny" a tak přešla do ANO. Nevinný odcházel od soudu i bývalý šéf  Úřadu vlády Zdeněk  Doležel, člen ČSSD a úředník ministerstva zemědělství  Miloslav Řehulka.  Bývalý starosta Budišova na Třebíčsku Ladislav Péťa, podezřelý z vydírání a podvodů při čerpání peněz z fondů Evropské unie, uprostřed vyšetřování  zemřel, ale soudní rozsudek i jej očistil.

Soud zprostil všechny obžalované viny 17. 7. 2009. U toho už investigativní reportér Kroupa neasistoval. Řičař byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu v dubnu 2017. Ze svého šestiletého trestu za jiný dotační  podvod 15,5 mil. Kč  a legalizaci trestné činnosti  si odseděl půlku.  Dnes má změněné jméno na Josef Marek, protože byl přijat  včetně  manželky a dětí do programu na ochranu korunních svědků Policie ČR. Chápete to? Nikdo nikdy neobvinil utajeného agenta UOOZ, provokatéra  Arpáda Eliho alias Vojtěcha Nováka. Nikdo nikdy investigativně nevyšetřil roli Janka Kroupy v celém případu přesto, že ten dál pokračuje v kariéře investigativního žurnalisty. 

Krajský soud v Ústí nad Labem v listopadu 2011  zrušil prohlášení devět let starého konkurzu na společnost  Golf Ještěd a znovu ji poslal do konkurzu  o rok později.  Firma   stále tvrdí, že se stala obětí konkurzní mafie.  Tehdy reportér pořadu TV Nova Na vlastní oči  Janek Kroupa natáčel s majitelem této společnosti  mediální trháky.  Byl to Aleš Vébr, bývalý redaktor  Práva,bývalý člen LSU  a později ČSSD, který pomáhal Kroupovi spolu s Říčařem jako provokatér odhalit "gang kolem starosty Budišova Ladislava Péti".  „S policisty z ÚOOZ jsem se seznámil až přes Janka Kroupu,“ tvrdil Vébr pro iDnes 3. listopadu 2006. Novinář seznamoval provokatéra s policajty. Hezký…

Společnost se jměním 18 milionů korun šla původně do konkurzu kvůli nezaplaceným fakturám v řádu tisíců korun.    Jako jednatel společnosti Golf Ještěd odmítl Vébr účetnictví firmy předat správci konkurzní podstaty Danielu Thonatovi, který byl  vyšetřován v kauze Berka. Na celé kauze se výrazně podílela pokrýváním redakce iDnes. Aleš Vébr dodnes "bojuje proti mafii". Jako spolupachatele policejně novinářské provokace ho nikdo nestíhal a to přesto, že byl několik měsíců nosičem utajeného nahrávacího zařízení Janka Kroupy.

Janek Kroupa se stal nositelem novinářské ceny Křepelka za rok 2006 právě za policejně novinářskou provokaci o kauze Budišov, končící jeho reportáží Hráči („Za významný přínos televizní investigativní žurnalistice"). Cenu nikdy nevrátil. Svou vazbu na policisty UOOZ nikdy nevysvětlil.

V tomto současném "antibabišovském" příběhu Kroupa dostal prvotní informaci, jeho kolega zkombinoval data z dvou veřejně dostupných databází státu a pak už jen "dozdrojovával".

Den, kdy šel  Babiš vyjednávat na Hrad

Místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš  Kňourek  si na schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 11. 2017 stěžoval (v bodě "různé") na neobjektivitu reportáže "investigativního" redaktora  Janka Kroupy ohledně nájmu pozemků skupiny Agrofert s připomínkou, že "tato zpráva měla být lépe zpracována a její znění a načasování zavání účelovostí. Srovnal článek se zprávou ČTK, která téma pojala daleko profesionálněji." Takto popisuje dotaz místopředsedy Rady zápis z jejího jednání.  Ředitel byl nucen, konfrontován s textem zprávy ČTK, souhlasit. 

„…za sebe říkám, nejsem s touto prací spokojen, protože opravdu považuju tuto ‚kauzu‘ za zvláštně pojatou, nelíbí se mi načasování …" konstatoval na jednání Rady René Zavoral a dodal, že  "nepřesvědčil mě ani pan Kroupa  svými argumenty, že ta kauza není nějakou účelovou záležitostí v jakémsi, teď to řeknu hodně otevřeně, antibabišovském tažení…“ O reportáži ani o odpovědi generálního ředitele Rada nehlasovala a tudíž nevzniklo ani žádné usnesení.

zápis z 11. veřejné schůze Rady Českého rozhlasu (29. 11. 2017) http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy17/_zprava/zapis-z-11-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-29-11-2017--1772612
zvukový záznam diskuze (od 1:50) http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3955847/embed?iframe=true&width=545&height=550

 

Zároveň došla do rozhlasu stížnost na reportáž, vypracovaná právníky skupiny Agrofert. 

ČRo zadal k vypracování celkem tři analýzy. Dva zpracovatelské subjekty byly vybrány Analytickým a výzkumným oddělením ČRo. O výběr třetího subjektu generálního ředitele požádala skupina redaktorů zpravodajství ČRo; jejich přání vyhověl. Všechny tři analýzy jsou veřejnosti k dispozici na stránkách Českého rozhlasu. 

Zákonný rámec

Pro laiky nutno dodat, že Rada Českého rozhlasu vznikla na základě zákona o ČRo jako orgán, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu (§ 4 zákona 484/1991 Sb.). Veřejnost je při svém právu kontroly reprezentována Radou na základě mandátu,  který dala Sněmovně ve volbách. To je odvozená pravomoc z hlediska zastupitelské demokracie.  Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna tak, "aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy", říká zákon. Do působnosti Rady pak náleží například jmenovat a odvolávat generálního ředitele (§ 8 odst. 1, písm. a))   ale také dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání  dle § 2 a 3  a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky. (§ 8 odst. 1, písm. g) zákona). Rada je také orgánem, který Sněmovně předkládá k schválení Kodex. Porušení kodexu zákon označuje jako porušení povinností dle zákoníku práce.

§ 2 zákona určuje, že nejen rozhlasové vysílání, ale i   další multimediální obsah a doplňkové služby (a tím i obsah internetových stránek)  jsou plněním hlavního poslání rozhlasu - služby veřejnosti a tudíž podléhají regulaci. Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou podle §2 odst. 2 zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů a přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky. Jinými slovy – Rada je (jako kolektivní orgán) nadřízena generálnímu řediteli a je zákonem zmocněna k hodnocení odvysílaného, zda odpovídá ustanovením zákona a Kodexu. Zodpovědna je ze své činnosti Sněmovně. Rada ani kdokoliv mimo přímé nadřízené redaktorů nesmí zasahovat do tvorby – čili nesmí hodnotit ještě neodvysílané. Takto je ošetřena případná cenzura.

Za plnění veřejné služby, dodržování zákona a Kodexu Radě odpovídá generální ředitel. Ne autor, ne editor či šéfredaktor, ne ředitel stanice, ale generální ředitel instituce. Stejně jako je tomu tak v novinách, kdy za formulace redaktora, omyly editora a lenost šéfredaktora odpovídá z tiskového zákona ten nejvyšší – vydavatel. A ten také platí vzniklé škody.

Je na rozhodnutí generálního ředitele, zda vztáhne hodnocení pouze na autora či autory, nebo zda ho rozšíří i na editory a další odpovědné osoby v editoriálním procesu redakce. Nicméně i šéfredaktora může postihnout porušení Kodexu, neboť to byl on, který měl v určité fázi rozhodnout. Nerozhodl-li, tak jak mu ukládají pracovní povinnosti, za které je placen a odvysílána byla reportáž, která porušila zákon či kodex, je vinen.

Tím je řečeno, že 

  1. místopředseda Rady Kňourek měl nejen právo, ale i povinnost vznést pochybnosti o kvalitě reportáže a měl právo požadovat od generálního ředitele stanovisko. 
  2. generální ředitel měl právo, ale i povinnost říci Radě operativně svůj názor profesionála, zodpovědného za chod celé instituce,  ale případně i podat Radě podrobnější vysvětlení na základě analýz, které si nechá zpracovat. O výběru analytiků a závěrečném hodnocení analýz rozhoduje generální ředitel, neboť je to stále jeho odpověď jako odpovědné osoby, nikoliv odpověď analytiků. Generální ředitel jako jediný jedná za instituci navenek.
  3. Jak generální ředitel, tak Rada jsou oprávněni každý samostatně konstatovat případně porušení zákona či Kodexu. Pokud mají ředitel a Rada rozdílný názor, platí názor generálního ředitele jako nejvyššího nadřízeného zaměstnanců. Rada není oprávněna vměšovat se do operativního řízení a měnit rozhodnutí generálního ředitele učiněná jím jako odpovědnou osobou. Nikdo jiný není oprávněn hodnocení měnit, nelze tak učinit ani prostřednictvím soudu. Soud může hodnotit pouze přípustnost či přiměřenost případných sankcí vyplývajících z postihu dle zákoníku práce. 

Zákon 484/1991 Sb. v platném znění http://media.rozhlas.cz/_binary/03399575.pdf 

 

Ústavní právo na svobodu projevu a vyjadřování názorů slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem je sice Listinou v plném rozsahu zaručeno, ale je zároveň i regulováno. Není bezbřehé.

V případě obsahu veřejné mediální služby Českého rozhlasu je svoboda slova a vyjadřování názorů regulováno zákonem  o provozování rozhlasového a televizního vysílání  č. 231/2001 Sb., takzvaným "velkým vysílacím" zákonem, který jako lex universalis vznáší požadavky na veškerá elektronická média. Jako lex specialis pak určuje zpřísněné povinnosti médiím veřejné služby zákon o Českém rozhlase č. 484/1991 Sb. a jeho podzákonný předpis, Kodex Českého rozhlasu.

Kodex není autoregulační, dobrovolnou normou, neboť zákon předpokládá jeho existenci a  jeho znění Českému rozhlasu  schválil parlament. Porušení kodexu je tedy zároveň porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako "porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona", s odkazem na znění zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů – tudíž  ve formulaci dnešního znění zákoníku práce  porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci dle § 52  s odkazem na § 301 a případně § 305 a § 306 zákona č. 262/2006 Sb.. 

 

§ 52  zákona č. 262/2006 Sb. 

  • f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil, 
  • g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,

Právním předpisem se rozumí jak Kodex ČRo, tak pracovní řád či jiná forma vnitřního předpisu Českého rozhlasu, upravující povinnosti redaktora (například povinnosti v předvolebním vysílání). Kodex ČRo je ve smyslu subsidiarity vůči zákonu o ČRo podzákonný koregulativní předpis, určující pravidla novinářské práce všech zaměstnanců a externích spolupracovníků ČRo v plném rozsahu poskytovaného obsahu. Zákon o ČRo v § 8 odst. 1, písm. d) předpokládá závaznost Kodexu ve vztahu k zákoníku práce a sankcionovatelnost za jeho nedodržení. Dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na  naplňování zásad vyplývajících z Kodexu je zákonem určeno Radě Českého rozhlasu (§8 odst. 1 písm. g) ), řediteli rozhlasového studia (§ 12  odst. 2)  a generálnímu řediteli (dle § 9 odst. 6). 

Pět minut Hitlera

Všimněme si ale blíže požadavků lex universalis - zákona 231/2001 Sb.:

  • § 31

Obsah programů

(2) Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.

(3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti… 

  • § 41

(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin…

 

Vzhledem k tomu, že lex specialis určuje v § 2 odst. 1, co je "Veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání", vztahuje se tato definice na pojem program a vysílání dle lex universalis - zákona 231/2001 Sb.  Zákon 231/2001 Sb. navíc určuje v paragrafech 31 a 32 povinnost danou subjektu provozovatele a nikoliv povinnost předmětu – vysílání, neboť zákon musí být technologicky neutrální  a subjektem, který lze postihnout, je provozovatel.  Čili provozovatel má povinnost. Nikoliv "vysílání je povinno", což by mohlo vést k mylnému závěru, že internet není součástí pojmu vysílání. Je a v plném rozsahu se na něj váží ustanovení zákona 231/2001 Sb. jako na "vysílání".   Internet je totiž dle lex specialis součástí pojmu "Veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání". A platí právní zásada lex specialis derogat legi generali (zvláštní úprava má přednost před normou obecnější). Nebo naopak: lex generalis non derogat legi priori specialis.

 

"Veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání" dle § 2 zákona 484/1991 Sb. zahrnuje jak vysílání, tak i šíření dalšího multimediálního obsahu (včetně obsahu internetových stránek na doméně irozhlas.cz - §2 odst. 1)

 

§2 odst. 2 zákona o ČRo říká, že 

  • (2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména
    a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,

Audiatur et altera pars

Jestliže jeden i druhý zákon trvají na vyváženosti, pak to znamená povinnou aplikaci pojmu z římského práva Audiatur et altera pars (latinsky: budiž slyšena i druhá strana). Nikdo nesmí být odsouzen bez slyšení, v němž má možnost odpovědět na veškerá obvinění proti své osobě. To je základní požadavek spravedlnosti a povinné rozporování poválečného bonmotu Jeana-Paula Sartra (jak pravil Hvížďala), že „vyváženost neznamená pět minut Hitler, pět minut Židé.“. Znamená. I Hitler má právo být slyšen stejně dlouho. Důkaz nezaujaté korektnosti přinesl Norimberský tribunál.

100 % pro svobodné vytvoření názoru

V případě rozhlasových pořadů je otázkou, kdy je třeba uplatnit slyšení druhé strany. Okamžitě ráno, nebo stačí "až někdy", třeba odpoledne? Zítra? V případě, že recipient poslouchající rádio za jízdy v autě získá v uceleném pořadu jen jednu část informace, jde vždy o neúplnost a tudíž i neobjektivitu  a nevyváženost. Ucelený pořad musí obsahovat ucelenou informaci, v níž jsou slyšeny obě strany konfliktu, v níž není zamlčených informací, známých redakci a které recipientovi dávají možnost tak, jak přikazuje zákon, svobodné  vytvoření názoru. 

Zpráva musí vždy a bezpodmínečně předcházet komentáři. A zpráva nesmí obsahovat hodnocení, respektive komentář, zejména ne v jedné větě redaktora. Tudíž musí být prosta hodnotících soudů. Nepřijatelným soudem ve zpravodajství je například tvrzení, že „Agrofert podle všech důkazů neoprávněně hospodaří na pozemcích, ke kterým nemá právní titul“. Je otázkou, zda důkazy jsou doopravdy všechny a výrok o neoprávněnosti může vyřknout pouze soud pravomocným rozsudkem.  K tomu doposud nedošlo. 

Generální ředitel ČRo René Zavoral se tedy ptal ve své  argumentaci  ke kauze Janka Kroupy na jednání Rady naprosto profesionálně a zcela v souladu s ustanovením zákona a Kodexu:

"Je nutné se zeptat v souladu se zákonem: byly informace o pozemcích, na kterých hospodaří zemědělci bez právního důvodu, které získal posluchač Českého rozhlasu v 6:00 či 7:00, v 8:00 nebo 9:00 objektivní a ve svém celku vyvážené? 

Pojem objektivní definuje slovník jako "shodující se se skutečností, existující nezávisle na subjektivním mínění, chtění n. zájmu, faktický" 

Shodovala se informace v 6:00 se skutečností v té době známé autorovi reportáže? 

Dle mého názoru nikoliv. Zdůraznění 1700 hektarů jednoho vlastníka z 300 tisíc hektarů pozemků není objektivní pohled. Zamlčení zbytku není objektivní. Posluchač si nemohl svobodné vytvářet názor. Mohl být manipulován.

Zároveň je nutné na příkladu této kauzy zdůraznit, že v rozhlasové žurnalistice není možné se vracet zpět a odkazovat na už vydané zprávy, neboť není v posluchačových možnostech nalézt v archivu předchozí zvuky. Poslech rádia neumožňuje zpětné listování historií. Nelze také přinášet informace na etapy. Z toho je zřejmé, že má-li být informace objektivní a vyvážená, musí být objektivní a vyvážená v rámci jedné reportáže. Tak je nutno interpretovat požadavky zákona i Kodexu. "

Otázka, co je 100%, musí být řešena pro různé typy pořadů a různé typy vyváženosti různě – tak, aby respektoval charakter pořadů a charakter jejich sledování. Jinak to může být na internetu, kde se lze vracet v čase a prostřednictvím odkazů překlekávat na jiné informace. 

Omezení Kodexu ČRo

  • Už v preambuli, v bodu e) Kodex říká, že Český rozhlas poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy.
  • V bodě 6.3 Kodex říká,  že  publicistické pořady Českého rozhlasu nabízejí především kritickou reflexi reality, musí zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků. Publicistické pořady také dávají aktérům událostí příležitost vyjádřit argumenty, jimiž zdůvodňují své postoje.
  • 6.6 Ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.
  • 6.7 Český rozhlas striktně rozlišuje mezi informací zpravodajského charakteru (zprávou) a hodnotícím soudem (komentářem). Zprávou se rozumí informace o určitém ději nebo stavu obsahující zpravidla také informaci o postojích hlavních aktérů události, která je předmětem zprávy. Není dovoleno vydávat za zprávy pouhé domněnky. Hodnotící soud vyjadřuje názory, postoje nebo pocity. Český rozhlas ve svém vysílání jednoznačně, pro posluchače zřetelně, odděluje zprávy od hodnotících komentářů. Zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora.
  • 6.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Český rozhlas je při získávání a zpracovávání informací plně povinen zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti. V případech, kdy to není beze zbytku uskutečnitelné pro nemožnost opatřit si všechny informace, musí postupovat tak, aby se pravdě maximálně přiblížil. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu je vždy hrubým porušením této povinnosti.
  • 6.9 Český rozhlas smí odvysílat zprávu ověřenou alespoň ze dvou důvěryhodných a na sobě vzájemně nezávislých zdrojů, pouze v případě informací, které oficiálně zpřístupnily veřejné úřady a instituce, postačí jeden oficiální zdroj, není-li z okolností zřejmé, že jde o nepravdivé nebo nepřesné údaje. …
  • 6.10 Český rozhlas nesmí odvysílat informaci, jejíž původ není znám. Je povinen seznámit posluchače se zdrojem vysílané informace s výjimkou obecně známých skutečností a informací převzatých od renomovaných zpravodajských agentur, které jej zásobují informacemi na základě platné smlouvy. Použití utajovaného zdroje musí povolit šéfredaktor příslušné stanice za předpokladů uvedených v čl. 21.11 a 21.12. Zákonné právo redaktorů na ochranu zdroje není dotčeno.
  • 6.12 Český rozhlas smí získávat informace jen za použití postupů poctivých a dovolených právním řádem, nepřipustí žádný nátlak, zejména na zveřejnění nepravdivé nebo částečně pravdivé informace.
  • 6.13 Redaktoři Českého rozhlasu si musí při vystupování ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech s výjimkou komentářů počínat tak, aby posluchač nemohl rozpoznat, jaký názor mají na věc, o níž informují. V komentářích, které obsahují osobní stanovisko autora, se nesmějí odchylovat věcně od skutečnosti.

Mediálně teoretický rámec

Ačkoliv to pro posouzení souladu odvysílaného mediálního obsahu se zákonem a Kodexem není podstatné, pro posouzení kvality reportáží lze použít postupů mediálně teoretických, které spočívají například v kvalitativní  analýze (nezáměrného a neideologického) komplexního komunikačního procesu rámování" (framing), kdy se u mediálního sdělení uplatňuje určitý významový, respektive  interpretační rámec v souvislosti s konstrukcí sociální reality.  

Rámy  se sestávají z mentálních reprezentací, interpretací a zjednodušení reality. Účinky rámování lze vidět ve většině žurnalistických aplikací. Jde většinou o vnímání stereotypů, pozitivní nebo negativní rámování událostí, rámce logicky ekvivalentní, či určené ke snížení nejednoznačnosti kontextualizací informace. Objev framingu je připisován Ervingu Goffmanovi  a jeho dílu z roku 1974 Analýza rámce . Goffman použil myšlenku rámce na označování "schémat interpretace", které jednotlivcům nebo skupinám umožňují "lokalizovat, vnímat, identifikovat a označovat" události a akce. Entman tvrdí, že „rámovat znamená vybrat určité rysy dané reality a učinit je v komunikovaném textu více význačné, a to takovým způsobem, abychom podpořili určitý výklad…“ (Entman, 1993 ) Capella a Jamieson v díle Spirála cynismu v tomto kontextu tvrdí, že „rámce oživují soubor kulturních zásad a hodnot a vytvářejí kontext. Snow a Benford   považují přizpůsobení rámce za důležitý prvek společenské mobilizace nezbytné pro společenské hnutí.  Identifikují tři hlavní rámcové úkoly: 

  • diagnostické rámování pro identifikaci problému a přiřazení viny
  • prognostické rámování pro navržení řešení, strategie a taktiky problému
  • motivační rámování, které slouží jako výzva k mobilizaci  nebo zdůvodnění akce

Zde už se v teoretické rovině dostáváme od mediální komunikace reaktivní - žurnalistické k mediální komunikaci účelově řízené - propagandistické. 

Dalším možným postupem  je analýza  konkrétního uplatnění konceptu nastolování agendy (agenda setting – schopnost  zpravodajských  médií ovlivňovat význam, který je kladen na témata veřejné agendy) či novinářské zaujatosti (media bias). Dave D'Alessio a Mike Allen uvádějí tři formy mediální zaujatosti jako nejčastější a všechny jsou zde zahrnuty: coverage bias – předpojatost při zviditelňovaní, když je jeden účastník děje upřednostněn a jiní potlačeni,   ideologická předpojatost či předpojatost výběru nebo senzacechtivost jako součást gatekeeping bias, kdy je politická afinita je pravděpodobným důvodem pro zveřejnění nebo naopak nezveřejnění a prezentační bias, při kterém je mediální pokrytí nakloněno proti konkrétnímu aktérovi. Pojem "mediální zkreslení" vždy znamená zaujatost, která je v rozporu s normami žurnalistiky.

Pojem objektivity můžeme interpretovat dle mediálních teoretiků Westerståhla (Westerståhl 1983:405 - truth and relevance (factuality); balance, and neutral presentation (impartiality)) a na něj navázaných českých teoretiků Trampoty a Vojtěchovské, jediného českého profeosra mediální teorie Jiráka či jeho kolegyně Reifové,  nebo dle filosofů z počátku devatenáctého století. Ale můžeme skončit až u Platónova dialogu Gorgias a jeho opozicí mezi objektivními znalostmi a doxou (názory).

Případně se můžeme opírat o  moderní teorii žurnalistiky -  práce Waltera Lippmanna či Noama Chomského, který koncept objektivity kritizuje při popisu  propagandistického modelu (1988)  jako přehnané spoléhání se na oficiální – vládní či firemní zdroje.  Někteří argumentují tím, že vhodnějším standardem by měla být spravedlnost a přesnost.  Americká liberální mediální teorie i žurnalistická praxe už řadu let teorii objektivity zpochybňuje ve prospěch "humanistické" angažovanosti. Stejně tak ale razí teorii preemptivních válek. Například válečná korespondentka CNN Christiane Amanpour  tvrdí: "Nejsem neutrální mezi oběťmi a agresorem". S objektivitou polemizuje i Johan Galtung při definici mírového žurnalismu . Ale žurnalismus nemá být válečný nebo mírový, ani angažovaný. Nemá mít žádné epiteton, sebehumanističtější. Žurnalista nemá vlast.  

Lawrence Gobright, šéf AP ve Washingtonu, vysvětlil filozofii objektivity Kongresu už v roce 1856: "Mou prací je komunikovat fakta.  Mé instrukce mi nedovolují činit jakékoliv komentáře na základě faktů, která komunikuji. Mé zprávy jsou rozesílány do novin všech politických druhů a jejich editoři říkají, že jsou schopni vytvořit vlastní komentáře na základě faktů, které jim posílám. Proto se omezuji na to, co považuji za legitimní zprávu. Nepůsobím jako politik, patřící do nějaké školy, ale snažím se být pravdivý a nestranný. Mé zprávy jsou  veskrze suchou záležitostí faktu a detailu."

Zákon má v pojmu objektivita a vyváženost jasno. Nejvyšší správní soud judikoval v rozhodnutí 3 As 6/2010-71, že :

"Úkolem zpravodajství je pohotově přinášet věcnou informaci o aktuální události , přičemž by tato neměla obsahovat jakékoli emotivní výrazy, vulgarismy, slangová či argotická vyjádření, účelem publicistických sdělení je informace komentovat a hodnotit, své adresáty pak získávat, přesvědčovat a vybízet , k čemuž jsou oprávněna využívat obrazných a expresivních vyjádření tak říkajíc dle libosti. (Blíže srov. Jaroslav Bartošek: Žurnalistika; Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci; 1997; s. 51 a násl.) 

Smyslem zpravodajství je tedy výlučně veřejnost nezaujatě informovat, teprve cílem publicistiky veřejné mínění ovlivňovat (nikoli však manipulovat). Zájem na rozlišování obou žurnalistických odvětví je v pravém slova smyslu veřejný , neboť pouze kvalitním zpravodajstvím informovaná veřejnost je s to činit si na mediálně zprostředkované události názor, případně se k určitému publicistikou prezentovanému názoru kvalifikovaně přiklonit. Nerozlišuje-li provozovatel vysílání mezi zpravodajstvím a publicistikou a předkládá-li divákovi (posluchači) pouze jakési hybridní komentované zprávy na straně jedné a skutečné komentáře na straně druhé, výrazně tím posiluje manipulativní potenciál svého vysílání a naopak omezuje prostor pro žádoucí kvalifikované utváření názorů, na jejichž konstruktivním střetávání je demokratická společnost vybudována (viz. Vladimír Čermák: Otázka demokracie; Academia; Praha; 1992; s. 26). Ona komentovaná zpráva je o to nebezpečnější, o co nepozorovaněji, subtilněji působí, neboť divák (posluchač) s názorem obsaženým v takovém sdělení vědomě nepočítá a často jej přijímá automaticky za svůj spolu s informací (je-li ve sdělení jaká). 

Dle odborné literatury lze pak zásadou objektivity rozumět znak zpravodajství, které se pokouší věcně, nestranně a nemanipulativně oddělit zprávu od komentáře . Ústřední charakteristikou takového postupu je zásadní ověřování pravdivosti výpovědí . Zásada objektivity předpokládá referování bez emocí a používání neutrálních výrazů (Michael Kunczik: Základy masové komunikace, Karolinum, Praha, 1995, s. 111). Pojem objektivita tedy v sobě zahrnuje hned několik aspektů, z nichž za rozhodné považuje Nejvyšší správní soud správnost (či přesnost), tzn. že zpráva odpovídá skutečnosti, transparentnost, tj. že žurnalista uvádí své informační prameny, a věcnost, tj. že novináři do zprávy nevkládají svá vlastní hodnocení (blíže srov. Schulz/Reifová a kol.: Analýza obsahu mediálních sdělení; Karolinum; Praha; 2004; s. 52 a násl.) 

Nevyvážeností je pak třeba rozumět skrytou formu stranickosti, kdy jsou v určité kontroverzní situaci některé názory potlačovány ve prospěch názorů jiných. Jinými slovy spočívá zásada vyváženosti v požadavku na rovnoměrné zastoupení politických alternativ, co do rozsahu a úpravy zpravodajství (op. cit., s. 61).

Z výše uvedeného vyplývá, že důraz na důsledné dodržování zásad objektivity a vyváženosti bude u zpravodajství o poznání větší, než jak tomu bude v případě pořadů publicistických. Minimálně aspekt věcnosti se pak v publicistice z povahy věci neuplatní vůbec. Lze tedy shrnout, že míra tolerance vůči případným prohřeškům proti zákonem postulovaným zásadám objektivity a vyváženosti bude různá v závislosti na tom, půjde-li o pořad publicistický, či o zpravodajskou relaci."

 

Rozsudek NSS 3 As 6/2010 http://kraken.slv.cz/3As6/2010 

 

Rozbor konkrétních pochybení

Na rozdíl od analýzy Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK nechápu jako stěžejní pojem rámování, i když se mu také okrajově věnuji.  Zajímá mě výhradně rámec mediálních zákonů a ustanovení Kodexu ČRo v rámci kritérií, určených Nejvyšším správním soudem v judikátu 3 As 6/2010-71. Od sebe ale odděluji informace řečené v rozhlasovém vysílání a informace, svázané do jednoho konglomerátu internetových stránek. Ne proto, že by byl internet jinak regulován, ale  proto, že oba kanály se u naprosté většiny recipientů neprolínají. Oba však trpěly stejným nedostatkem. Nedostatkem objektivity i nedostatkem vyváženosti.

V inkriminovaném komplexu reportáží autoři porušili hned několik ustanovení kodexu a dopustili se řady zkreslení  prohřešky proti žurnalistickým zásadám:

V rozhovoru v 17:30 Kroupa říká postup, jakým tým došel k zveřejněným údajům.: 

"Propojili jsme několik existujících databází, vyšli jsme z údajů, které zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde zveřejnili pozemky, u kterých není známý majitel. Ty pozemky jsme prolnuli s takzvaným LPISem, což je registr půdy, na které hospodaří zemědělci. Mimochodem tento registr je důležitý v tom, že je vlastně rozhodujícím faktorem pro udělování dotací. K tomu se dostaneme později. A to celé jsme promítli do katastru. Z toho vyšlo číslo, které je výrazně vyšší než těch 1740 hektarů"

Ano, z toho vyšlo číslo výrazně vyšší: 300 tisíc hektarů. Přesto novináři v 6:00 zveřejnili pouze údaje, týkající se pouze 1740 hektarů patřící firmám Agrofertu, nikoliv všechny údaje, které měli k dispozici. Tím porušili ustanovení Kodexu 6.8, neboť nezajistili a posluchačům nezprostředkovali v té době jim známý a věcně správný obraz skutečnosti. 

Zároveň v době vydání nezajistili informaci o postojích hlavních aktérů události  - představitelů firmy Agrofert a osob zodpovědných za vyřizování žádostí o dotace. Vynechali i názor údajně poškozeného, který se na ně prý obrátil. 

Zároveň neuvedli zdroj informace – Formulace "podle nashromážděných důkazů" není identifikace subjektu shromažďování důkazů ani zdroje v podobě, jak ji požaduje kodex v bodě 6.9 a 6.10 (ze dvou důvěryhodných a na sobě vzájemně nezávislých zdrojů, seznámit posluchače se zdrojem) , jak provedli až pozdě odpoledne. Tím autoři porušili Kodex v bodě 6.10, neboť k utajení zdrojů nebyl jediný důvod (což se později potvrdilo v rozhovoru Janka Kroupy s Janem Pokorným).

Právní kvalifikaci autoři vždy přebírají od jednoho zdroje - advokáta Petra Tomana , o kterém ale . neinformují, že jde o člena vůči ANO konkurenční ODS, či Václava Vlka. O tom nikdo neví, proč se v kauze objevuje a zda to není "náhodou" advokát protistrany, zaujatý ve prospěch svého klienta a kriminalizace některého podniku z holdingu Agrofert. Stejně tak jednozdrojový je názor na dotace – dává ho  "odborník na dotační poradenství ze společnosti Agroteam" Michal Weber. Tím porušili autoři Kodex v bodě 6.9. .

Názory nebo hodnotící komentáře autoři neoddělili od informací zpravodajského . charakteru, čímž porušili bod 6.7. Kodexu. Autoři přitom nezjišťovali pravé příčiny jevu a nedali aktérům události příležitost v reportáži vyjádřit jejich argumenty, čímž porušili bod 6.3. Kodexu. 

"Holding Agrofert, který předseda hnutí ANO Andrej Babiš vložil do svěřeneckých fondů, podle nashromážděných důkazů neoprávněně hospodaří na více než 1700 hektarech půdy. To je pro představu více než 2300 fotbalových hřišť. Jde o pozemky, které nemají jasného majitele. Společnostem tedy nepatří a ani je nemají v nájmu. Přesto však na většinu půdy pobírají dotace od Evropské unie."

Formulace "neoprávněně hospodaří" je autorský názor (komentář) vydávající se za  fakt (zprávu). Jde navíc o  právní kvalifikaci, kterou nemůže vyřknout reportér v  první větě zprávy, pokud není podložena pravomocným rozsudkem soudu. Věta "Jde o pozemky, které nemají jasného majitele." neuvádí zdroj ani validitu informace. Chybí u nich dovětek "dle názoru ministerstva zemědělství, které vede jejich evidenci". Následující věta "Společnostem tedy nepatří a ani je nemají v nájmu" neuvádí zjištěný právní titul nakládání s majetkem. A opět jde o  autorský názor (komentář) vydávající se za  fakt (zprávu). 

Autoři tímto konstatováním mimo Kodexu porušili zákon o Českém rozhlasu 484/1991 Sb., který v vybízí v § 2 odst. 1 písm. b) k "přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky". Dle práva je nevinen každý, komu nebyla pravomocným rozhodnutím soudu prokázána vina.  Nevinen je tedy i Andrej Babiš či firmy z jeho koncernu Agrofert. Do chvíle, než jim pravomocným rozhodnutím soudu bude prokázána vina.  

Došlo k neoprávněnému zúžení množství informací, které oproti autorům dostal posluchač a čtenář. Z celku statisíc hektarů pozemků, které vykazují příznak nejasného vlastnictví, byly autory reportáže vyselektovány pouze pozemky na kterých hospodaří firma Agrofert a autoři v původní reportáži zamlčeli, že jde z celkem zjištěného množství o naprosto marginální výseč. Takto manipulativně orámovali celou reportáž, kterou vysílali až do 17:30, kdy přiznali, že se problém týká dalších zemědělců. Ale i tak je dodnes "viníkem" Agrofert, ačkoliv jde o dlouholetý legislativní problém ministerstva zemědělství.

Autoři spolupracovali jako s  informačním zdrojem s osobou, která byla na postižení Andreje Babiše přímo zainteresována. Šlo o náměstka ministerstva financí Ondřeje Závodského, nominovaného KDU-ČSL. O této osobě a jejích motivacích nesdělili posluchačům nic až do 22. prosince 2017. Nová ministryně financí pak 27. 12. Závodského propustila. Stejně tak autoři neidentifikovali onoho údajně poškozeného "statkáře", který  se měl na autory obrátit. Autoři tím utajili před posluchači podstatné náležitosti,  nezjišťovali pravé příčiny jevu , čímž porušili bod 6.3. Kodexu. 

 

iROZHLAS.cz 22. 12. 2017: Janek Kroupa, Markéta Chaloupská. Ministerstvo financí nařídilo prověřit, jestli Agrofert a další soukromníci hospodaří na pozemcích státu https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministerstvo-financi-agrarni-komora-kontrola_1712220600_pj 

 

Skoro celý den byl v Českém rozhlase v negativní konotaci slov "nejasnost", "neoprávněnost", "načerno" a "podvod" zvýrazněn ve všech reportážích pojem "Agrofert". Poslední reportáž, přebírající zprávu ČTK a uvádějící kontext na pravou míru, byla reakční – reagovala na předchozí reportáže týmu Janka Kroupy. I zde byl Agrofert uveden v negativní konotaci.

Negativní rámování pojmu Agrofert pokračovalo po celou dobu, kdy autoři referovali o kauze, přestože už dávno vyšlo najevo, že se problém týká celkem 300 tisíc hektarů a hlavně ministerstva zemědělství. Po celý prosinec a leden tak byla v paměti posluchačů a čtenářů kauza líčena jako "1740 hektarů Agrofertu", přestože oněch1740 hektarů patřících firmám holdingu Agrofert tvoří 0,56 % objemu pozemků, které mají nejasného vlastníka a někdo na nich hospodaří. Toto rámování je zjevně manipulativní a navíc utajuje před posluchači podstatné náležitosti, čímž porušuje bod 6.3. Kodexu.

 

Konstatování RRTV

 

Soulad reportáží Janka Kroupy s ustanoveními zákona 231/2001 Sb. hodnotila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na základě vlastních analýz. Na svém jednání 23. 1. 2018 konstatovala, že Český rozhlas 

„V sérii zpravodajských příspěvků odvysílané dne 28. listopadu v časech 7:00:52 – 7:02:01, 8:00:53 – 8:01:50, 9:00:51 – 9:02:00, 12:01:05 – 12:02:07 a 18:01:48 – 18:02:53 hodin a dále též v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu odvysílaném dne 28. listopadu v čase 17:05:36 – 17:23:59 hodin, které se zabývaly obhospodařováním pozemků s neznámým majitelem, došlo k nedostatečně objektivní prezentaci problematiky pobírání dotací na hospodaření na pozemcích bez právního důvodu, kdy vyjádření k této problematice získaná od nezávislých odborníků nebyla ověřena v souvislosti s platnou právní úpravou, dále že k vyjádření odborníků nebyla získána přímá reakce od společnosti AGROFERT, a.s.“  Jinými slovy, Český rozhlas odvysíláním reportáží porušil zákon o rozhlasovém a televizním vysílání.

 

Závěr

 

"Kvalita veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, kterou zveřejnil Český rozhlas 28. 11. 2017 v zprávě, reportážích, komentářích a rozhovorech Janka Kroupy, Jana Cibulky, Markéty Chaloupské a Jana Pokorného o hospodaření na pozemcích s nejasným vlastnictvím, byla nedostatečná" z hlediska faktičnosti i nestrannosti, v tom měl generální ředitel v komentáři na zasedání Rady Českého rozhlasu plnou pravdu. Autoři zamlčeli některá klíčová fakta, nedostáli svých povinností v identifikaci zdrojů, porušili několik bodů Kodexu Českého rozhlasu a nevyhověli ani požadavkům zákona o Českém rozhlasu. 

Z toho titulu je možné, aby vůči nim služebně nadřízené stupně vedení postupovaly v souladu   se zákoníkem práce tak, jak předpokládá Kodex i zákon o ČRo.

Je otázkou managementu ČRo, jak vyhodnotí roli editorů a šéfredaktorů stanic Radiožurnál a Plus, kde jednotlivé reportáže byly odvysílány. Já roli Jana Pokorného hodnotím tak, že se choval jako vedoucí pracovník naprosto neprofesionálně, nepodrobil reportáže Janka Kroupy a jeho kolegů kritickému zkoumání, zanedbal své povinnosti šéfredaktora, čímž způsobil odvysílání nekvalitních reportáží a zveřejnění doprovodných materiálů, které porušily Kodex a dva mediální zákony.

Naprosto nekorektní, neslušná a neloajální je pak veřejná obhajoba reportáží samotným protagonistou této kauzy, Jankem Kroupou. Kroupa ukázal, že nerespektuje a nehodlá respektovat pravidla, která se podpisem pracovní smlouvy zavázal v ČRo naplňovat, nerespektuje hierarchii nadřízených a jejich pravomoci a je ochoten pro prosazení svého vidění případu ohrozit i kredit samotné veřejné služby. Vůči generálnímu řediteli bylo jeho chování na hraně žaloby na ochranu osobnosti.

Formulace § 8 odst. 4. zákona, který tvrdí, že „Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.“  se netýká hodnocení již odvysílaných pořadů Radou, ani jejich hodnocení generálním ředitelem, managementem  či editory. 

Rada i generální ředitel ČRo jsou naopak povinni hodnotit odvysílané pořady, jsou povinni zkoumat jejich soulad s Kodexem a zákony. Při nesouhlasu autorů pořadů s  hodnocením svých nadřízených, generálního ředitele či Rady mají autoři jedinou možnost: rozvázat pracovní poměr.  

 

Poznámka na okraj: Analýza společnosti Newton nevyzněla "ve prospěch Kroupovy práce", jak se snaží její výsledky spinovat  kritici generálního ředitele.  Zásadním problémem analýzy společnosti Newton je, že se neptá, zda autor porušil Kodex a zákon. Autor analýzy společnosti Newton, sociolog Mgr. Ivan Vodochodský Ph.D.  je totožný s politickým kandidátem Ivanem Vodochodským, který kandidoval za Středočeský kraj a ucházel se o volební obvod Kytín na kandidátce volební strany Starostové a Nezávislí. Vodochodského politická aktivita sice nedeklasuje jeho práci, činí tak ale recipienta v dnešní povolebně bouřlivé době opatrným.

 

Posuzované materiály

ČRO | iRozhlas 6:00 28. 11. 2017 Janek Kroupa, Jan Cibulka, mch| Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy. Nemají majitele, přesto na ně holding pobírá dotace https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/agrofert-dotace-holding-zemedelstvi-puda_1711280600_jra 

 

ČRO | iRozhlas 7:00 28. 11. 2017 Jan Cibulka | KOMENTÁŘ: Hlídáme státu peníze: jak jsme hledali nejasnosti v dotacích pro Agrofert https://www.irozhlas.cz/komentare/agrofert-dotace-zemedelska-puda-podvod_1711280700_cib

 

8:00 28.11.2017  ČRo Radiožurnál|  Ozvěny dne: Holding Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy
Jana PETROVÁ, moderátorka, František KOŠŤÁL, Oseva Agri Chrudim (Agrofert)

Newton Media Archiv

 

9:00 28.11.2017  ČRo Radiožurnál|  Zprávy: Holding Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy 

Jana PETROVÁ, moderátorka, Michal WEBER, dotační poradce společnosti Agroteam

Newton Media Archiv

 

9:00 28.11.2017  ČRo Plus|  Zprávy: Koncern Agrofert údajně neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy

Martin MATĚJKA, moderátor, Václav VLK, advokát

Newton Media Archiv

 

12:00 28.11.2017  ČRo Radiožurnál|  Zprávy: Agrofert hospodaří neoprávněně na víc než sedmnácti stech hektarech půdy

Jana GULDA, moderátorka, Markéta CHALOUPSKÁ, redaktorka, Petr TOMAN, advokát

/citace: Jan PAVLŮ, mluvčí Agrofertu/

Newton Media Archiv

 

ČRO | iRozhlas 14:10 28. 11. 2017 Aktualizováno: 15:27 Janek Kroupa, cib    | REPORTÁŽ Na stopě pozemkům, kde načerno hospodaří Agrofert. 'Dělají to všichni,' brání se šéf jedné z firem holdingu https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/agrofert-dotace-podvod-zemedelska-puda-andrej-babis_1711281410_sam 

 

17:06 28.11.2017  ČRo Radiožurnál|  Dvacítka Radiožurnálu: Holding Agrofert údajně neoprávněně hospodaří na více než 1 700 hektarech půdy

Jan POKORNÝ, moderátor, Janek KROUPA, investigativní novinář, Ing. František KOŠŤÁL, společnost Oseva Agri Chrudim (Agrofert), Václav VLK, advokát, Petr TOMAN, právník

Newton Media Archiv

 

ČRO | iRozhlas 17:15 28. 11. 2017 ČTK Ministerstvo zemědělství pod palbou otázek? Strany kvůli hospodaření Agrofertu zvažují interpelace

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministerstvo-zemedelstvi-agrofert-andrej-babis-interpelace_1711281715_ako

 

ČRO | iRozhlas 17:30 28. 11. 2017 ROZHOVOR Jan Pokorný, dp| Kroupa: Neoprávněné hospodaření s půdou se netýká jen Agrofertu. Zemědělců ale ve vládě moc není https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kroupa-neopravnene-hospodareni-s-pudou-se-netyka-jen-agrofertu-zemedelcu-ale-ve_1711281730_dp

 

ČRO | iRozhlas 18:45 28. listopadu 2017 dp, Markéta Chaloupská, Janek Kroupa| Agrofert nebudu komentovat, reaguje na kauzu pozemky bez majitele Babiš. 'Je to blbost,' říká Faltýnek

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/agrofert-nebudu-komentovat-reaguje-na-kauzu-pozemky-bez-majitele-babis-je-blbost_1711281845_dp 

 

ČRO | iRozhlas 19:35 28. listopadu 2017 ČTK| Praxe Agrofertu je běžná, tvrdí agrární komora. Jde o legislativní problém, reaguje Jurečka

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/praxe-agrofertu-je-bezna-tvrdi-agrarni-komora-jde-o-legislativni-problem-reaguje_1711281935_dp 

 

ČRO | iRozhlas 29. 11. 2017 11:05 (AKTUALIZOVÁNO: 13:52)     Ministerstvo zemědělství změní kvůli Agrofertu pravidla pro přidělování dotací na půdu

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/agrofert-zemedelska-puda-hospodareni-dotace-podvod-babis_1711291105_dp 

 

29.11.2017 12:00    ČRo Radiožurnál, Zprávy  | Ministr zemědělství Jurečka vyzval zemědělce k nečerpaní dotací na půdu, která jim nepatří

Newton Media Archiv

 

29.11.2017 13:00 ČRo Pardubice, Události regionu  | Ministr zemědělství prověří, kolik zemědělců hospodaří na půdě, která není jejich

Newton Media Archiv

 

29.11.2017  18:10   ČRo Radiožurnál, Ozvěny dne | Hospodaření zemědělců na cizí půdě

Newton Media Archiv

 

29.11.2017 17:00    ČRo Brno, Radionoviny  | Ministr zemědělství Jurečka vyzval zemědělce k nečerpaní dotací na půdu, která jim nepatří

Newton Media Archiv

 

29.11.2017  17:00 ČRo Radiožurnál, Zprávy | Ministr zemědělství prověří, kolik zemědělců hospodaří na půdě, která jim nepatří

Newton Media Archiv

 

22. 11. 2017 AGROFERT,  odpověď Janku Kroupovi (Český rozhlas) na jeho telefonické dotazy: "Pozemky, na nichž hospodaří společnosti koncernu AGROFERT"

https://www.agrofert.cz/ocemmediamlci/detail-vysvetleni/pozemky-na-nichz-hospodari-spolecnosti-koncernu-agrofert-cs

28. 11. 2017  TZ Ministerstvo zemědělství ČR, Markéta Ježková, tisková mluvčí MZ: 

 Evropské dotace se vyplácí za hospodaření na zemědělské půdě, pozemky s nejednoznačným vlastníkem jsou problém legislativy http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2017_evropske-dotace-se-vyplaci-za.html 

 

6. 12. 2017 RED, TK Řediteli ČRo vadí Kroupův článek o Agrofertu. Ten výtky vedení odmítá 

https://echo24.cz/a/SSAvX/rediteli-cro-vadi-kroupuv-clanek-o-agrofertu-ten-vytky-vedeni-odmita 

 

6. 12. 2017 RenéZavoral: Právo na nestrannost má každý

https://www.renezavoral.cz/default/detail/22 

 

13. 12. 2017 video.aktualne.cz Kauza Agrofert v rozhlase? Babiše se nebojím, vedení se nás snaží zastrašit, neodejdu, říká Kroupa

https://video.aktualne.cz/dvtv/kauza-agrofert-v-rozhlase-babise-se-nebojim-vedeni-se-nas-sn/r~1fa6eaeadf3c11e7b6a9ac1f6b220ee8/ 

 

15. 12. 2017, ECHO24, JH: Deset šéfredaktorů se zastalo Janka Kroupy, řediteli ČRo poslali otevřený dopis

https://echo24.cz/a/SZBAT/deset-sefredaktoru-se-zastalo-janka-kroupy-rediteli-cro-poslali-otevreny-dopis 

 

ČRO | iRozhlas 22. 12. 2017, iROZHLAS.cz: Janek Kroupa, Markéta Chaloupská. Ministerstvo financí nařídilo prověřit, jestli Agrofert a další soukromníci hospodaří na pozemcích státu https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministerstvo-financi-agrarni-komora-kontrola_1712220600_pj

 

Dotyk | 19. 1. 2018,  Jaroslav Krupka| Někteří členové Rady ČRo chtějí zasahovat do zpravodajství, varuje Ivan Tesař

https://www.dotyk.cz/publicistika/nekteri-clenove-rady-cro-chteji-zasahovat-do-zpravodajstvi-varuje-ivan-tesar.html 

 

ČRO | 31. 1. 2018 Stanovisko a hlavní argumentace generálního ředitele ČRo René Zavorala ke kauze Janka Kroupy související s tématem hospodaření na pozemcích s nejasným vlastníkem

http://media.rozhlas.cz/_binary/03976667.pdf 

 

ČRO | 5. 2. 2018 Společné prohlášení generálního ředitele a ředitele Zpravodajství k aktuální situaci v Českém rozhlase

http://www.rozhlas.cz/informace/press/_zprava/spolecne-prohlaseni-generalniho-reditele-a-reditele-zpravodajstvi-k-aktualni-situaci-v-ceskem-rozhlase--1784764 

 

ČRO | Rada ČRo STANOVISKO RADY ČRo k článku v Hospodářských novinách a serveru ihned.cz dne 2. 2. 2018 o kauze příspěvků J. Kroupy 

http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/stanovisko-rady-cro-k-clanku-v-hospodarskych-novinach-a-serveru-ihnedcz-dne-2-2-2018-o-kauze-prispevku-j-kroupy-na-tema-neopravnene-hospodareni-spolecnosti-agrofert-na-pozemcich-nejasnych-vlastniku-odvysilanych-ceskym-rozhlasem-28-a-29-11-2017--1784907 

 

ČRO | Rada ČRo Stížnost společnosti Agrofert ohledně reportáží J. Kroupy o údajném neoprávněném hospodaření na pozemcích bez známého vlastníka a odpověď Rady ČRo

http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-spolecnosti-agrofert-ohledne-reportazi-j-kroupy-o-udajnem-neopravnenem-hospodareni-na-pozemcich-bez-znameho-vlastnika-leden-2018--1784365 

 

ČRO | Rada ČRo ANALÝZA: Karel Hvížďala: Analýza zpravodajství ČRo související s tématem neoprávněného pobírání dotací na zemědělské pozemky s nejasným vlastníkem 

http://media.rozhlas.cz/_binary/03976665.pdf 

 

ČRO | Rada ČRo ANALÝZA:  Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Analýza vysílání Českého rozhlasu ve dnech 28. 11 – 6. 12. 2017 související s tématem hospodaření na pozemcích s nejasným vlastníkem

http://media.rozhlas.cz/_binary/03976664.pdf 

 

ČRO | Rada ČRo ANALÝZA: Newton Media:  Analýza vysílání Českého rozhlasu - kauza údajného neoprávněného hospodaření společnosti Agrofert na více než 1700 hektarech zemědělských pozemků   za období: 28.11. 2017 – 30.11. 2017

http://media.rozhlas.cz/_binary/03976666.pdf 

 

ČRO | Kodex Českého rozhlasu.   http://media.rozhlas.cz/_binary/00730694.pdf 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Štěpán Kotrba

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

V ČT na něj ,,čuměli". Protože chce tvrdě zakročit proti islamismu. My jsme ho nechali říct vše

6:47 V ČT na něj ,,čuměli". Protože chce tvrdě zakročit proti islamismu. My jsme ho nechali říct vše

Internovat muslimy? Chovat se jako Američané vůči Japoncům žijícím v USA za druhé světové války? Tak…