Slovenští nejvyšší ústavní činitelé se veřejně přihlásili k proevropskému a proatlantickému směřování své země. Prezidentka Zuzana Čaputová, premiér Igor Matovič a předseda parlmentu Boris Kollár podepsali u příležitosti Dne Evropy 9. května deklaraci, v níž pomyslně 'slibují věrnost' Evropské unii, NATO a hodnotám, které tyto organizace představují a sdílí.
Která TV teď přináší nejlepší zpravodajství? (Ptáme se od 12.5.2020)Anketa
"Podpisem této deklarace jsme dali jednoznačně najevo, že nám velmi záleží na zodpovědné a jednotné zahraniční politice, na jednotné a společné evropské politice a bezpečnostní politice,” uvedla k tomu slovenská prezidentka Čaputová.
Potřebuje takovou deklaraci i Česká republika? Nebo jde o zbytečné gesto, neboť při našem členství v obou organizacích není třeba deklarovat, že dané hodnoty sdílíme? ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků ve Sněmovně.
“Jak bychom takovou deklaraci potřebovali, aby naší politici přestali blbnout!” uvedl pro PL čestný předseda TOP 09, poslanec a bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.
Podle poslance ANO Patrika Nachera by bylo na místě přijmout deklaraci jiného typu. “A co takhle přijmout deklaraci, ze slíbíme věrnost křesťanským a židovským kořenům, slíbíme, že budeme naslouchat lidem, že budeme podporovat demokracii a názorovou pluralitu? To je ale neotřelý nápad,” sdělil Nacher.
“Osobně neznám obsah deklarace, proto se k ní nemohu vyjádřit. Ale obecně také každý rok si připomínám různá výročí, a pokud to někdo připomene písemně, tak na tom nevidím nic špatného,” míní místopředseda KDU-ČSL a europoslanec Tomáš Zdechovský.
Poslanec Jaroslav Foldyna považuje takové gesto za zbytečné a připomíná mu slib loajality. “Takový slib mi trošku připomíná slib věrnosti Třetí říši z období Protektorátu, nebo pozdější: 'se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak'. Já osobně bych podobný závazek nikdy nepodepsal, protože si nikdy nemůžeme být jisti tím, co přesně 'prevropskost' a 'proatlantičnost' znamená. Dnes se mezi slova 'proroevropský' a 'prounijní' často klade rovnítko, což je nesmysl, protože pokud někdo skutečně efektivně pracuje proti Evropě a původním Evropanům, tak jsou to právě unijní byrokratičtí oligarchové. Co znamená 'proatlantický', už vůbec není jasné. Je to loajalita vůči Aspen institutu? Nebo snad posluhování Sorosovským pohůnkům? Myslím, že USA, Británie a další země tzv. Atlantického společenství mají dost vlastních problémů na to, abychom se zavazovali je vždy a za každých okolností následovat. Jediná deklarace, jakou by politik měl být ochoten podepsat, je o tom, že bude vždy a za každých okolností prosazovat zájmy své země. Cokoli jiného se v čase může stát vlastizradou. Co si ale podepisují Slováci, je jejich věc, a já se necítím povolaný k tomu, abych to hodnotil,” reaguje Foldyna.
Psali jsme:
“My bychom hlavně potřebovali to směřování, to je důležitější než deklarace,” sdělil nám předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek.
Fotogalerie: - Komorní Vítkov
“Asi mají nejvyšší představitele Slovenska pocit, že to občané potřebuji. Potom je to v pořádku, přece jsou tam z vůle občanů a pro občany, tak jak rozhodli voliči u voleb. Pokud je o toto prohlášení požádaly ostatní proeuroatlantické státy, je nutno se ptát, zda spatřují u občanů Slovenska touhu nebýt v EU a NATO. Pokud je to ten správný důvod přijímat takové prohlášení v dobách nouzového stavu, potom asi opravdu jde do tuhého, ale to už žádné prohlášení nezachrání. Co se týká ČR, tak máme jiné věci na starosti a z pohledu občana o hodně důležitější,” konstatuje Leo Luzar, místopředseda poslaneckého klubu KSČM.
Dalším politikem, který připomíná, že důležitější jsou činy než slova, je poslanec STANu a exšéf tohoto hnutí Petr Gazdík. “Jsem spíš pro skutečné kroky a postoje odpovídající proevropské orientaci. Nejsem přiznivec deklarací,” uvedl.
Deklarace není podle šéfa SPD a místopředsedy Sněmovny Tomia Okamury zbytečná z pohledu EU a NATO. "Každé servilní políbení prstenu se v Bruselu počítá. Všimněte si, jak bruselisti schválně dávají do jednoho významu slova prounijní a probruselský, přitom je to v přímém rozporu. EU naopak ničí Evropu. I koronavirová krize ukázala, že EU v krizi nejen nepomůže, ale ještě škodí a celý svět mluví o selhání EU doslova v 'přímém přenosu'. Národní státy krizi řeší individuálně a bez centrálních směrnic Bruselu," konstatoval Okamura.
“Deklarovat slib něčeho, k čemu existují smluvní závazky, je zbytečné. Připomíná to politickou proklamaci, určenou především evropským byrokratům a také vzkaz voličům, koho volili,” myslí si poslanec sociální demokracie a exministr kultury Antonín Staněk.
Potřebu podobné proklamace u nás zpochybňuje i poslankyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková. “Tuhle politicky korektní novořeč nemám ráda. Co to znamená proevropský? V Evropě je i Bělorusko, Severní Makedonie nebo Moldávie. Slovenští politici tímto způsobem zřejmě deklarují, že jsou prounijní. Jinými slovy, nejvyšší slovenští ústavní činitelé vzkazují, že souhlasí s tím, aby se o slovenských věcech rozhodovalo v Bruselu, a ne v Bratislavě. My to v Trikolóře vidíme jinak. Nejsme ani proevropští, ani prounijíní, my jsme pročeští,” vzkázala.
“Vždy jsem se řídila svým rozumem a vnímala podněty občanů - třeba i v hlasování o významu společné paměti pro budoucnost Evropy, kde jsem byla jediná z českých europoslanců, kdo se proti tomu přepisování dějin postavil. Tak tomu bude i v tomto případě. Absolutně nevidím důvod přísahat věrnost NATU či nějakému směřování. Česká zahraniční politika by měla přestat používat dvojí metr a začít jednat tak, jak je to v zájmu občanů a ne USA. Suverénní zahranicni politika je to, co bych od české vlády chtěla. Zatím se to bohužel nedaří,” je přesvědčena europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM.
Podle poslance SPD a místopředsedy Výboru pro obranu Radovana Vícha žádnou takovou deklaraci nepotřebujeme. “Navíc zastávám názor, že nám členství v EU škodí. K budoucnosti transatlantické spolupráce jsem také skeptický. Jsem přesvědčený, že toto byla ze strany probruselské prezidentky Čaputové podmínka pro povolební koaliční vyjednávání a případné pověření premiéra Matoviče sestavením vlády,” zaspekuloval si poslanec.
“Deklarace mají svoji hodnotu. Nicméně důležitější jsou činy,” reagoval na anketní otázku poslanec a exšéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
“Pokud jsme v EU a NATO a máme závazky a povinnosti, tak to hodnotím, že slovenské strany jde o akt směřovaný asi z vnitropolitického důvodu dovnitř Slovenska. Jiný smysl mi to nedává,” má jasno Jiří Běhounek, poslanec ČSSD a hejtman Vysočiny.
Česká republika podle poslance Lubomíra Volného nic podobného rozhodně nepotřebuje. “To směřování nebude ani tak proevropské, jako spíše probruselské a proNATOvské. Myslím si, že opravdu nepotřebujeme deklaraci opěvující další ztrátu národní suverenity,” konstatoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
