Jednotlivé druhy se mezi sebou v odstínech žluté barvy liší (od citronově žluté po zlatožlutou), což nám někdy může napomoci při jejich rozeznávání, ale rozhodně bychom neměli spoléhat pouze na to. K rozlišení do druhu potřebujeme další znaky (např. počet listů a chlupatost) – v tom nám poradí a poslouží Klíč ke květeně České republiky.

V květomluvě má křivatec význam jsi mi nebezpečný, dlíš-li mi nablízku, takže svým drahým bychom křivatcovou kytici asi nosit neměli. (Navíc téměř všechny naše křivatce jsou ohrožené druhy!) V lidovém léčitelství se křivatec údajně používal na zmírňování projevů dětské tetánie (dětinský božec) a epilepsie (padoucí nemoc). Jeho medicínské účinky byly přičítány síle, kterou bere ze slunce. Naši předci věřili, že je se sluncem propojený, neboť v souladu s ním otevírá a zavírá své květy a plně kvete právě za poledního slunečního svitu (více zde).

Latinské jméno Gagea je odvozeno od příjmení anglického mnicha, cestovatele a botanika v jedné osobě, jímž byl Thomas Gage (1781–1820). Zatímco etymologický původ českého jména křivatec není úplně jasný (podobně jako slovenského krivec), lidové pojmenování žlutečka asi netřeba vysvětlovat.

V naší flóře je rod křivatec zastoupen sedmi druhy, z nichž na území CHKO Pálava jich můžeme potkat šest (!) – na suchých stanovištích křivatec rolní, křivatec nizoučký, křivatec vstřícnolistý a křivatec luční, na vlhčích místech pak křivatec nejmenší a křivatec žlutý. Neroste zde pouze křivatec český, u něhož se v naší flóře rozlišují dva poddruhy (více zde).