Na konferenci bylo projednáno celkem 62 návrhů na změny v přílohách CITES (I-III) a řada doplňujících rezolucí či usnesení upravujících naplňování cílů Úmluvy včetně opatření k zefektivnění boje s nelegálním obchodem s ohroženými druhy. Poprvé v historii konferencí CITES se souběžně s konferencí uskutečnilo i jednání INTERPOLU k problematice wildlife crime.

Konferenci lze z pohledu ochrany přírody označit jako velice úspěšnou. Do nejvyšší kategorie ochrany, do přílohy CITES I, která znamená zákaz mezinárodního obchodu, byly zařazeny africké a asijské druhy luskounů (Manis spp.), kterým ve volné přírodě vlivem rozsáhlého nelegálního obchodu kvůli masu a šupinám (odhad až 1 mil. jedinců za posledních 10 let) hrozí bezprostřední vyhubení. Obdobný zákaz byl smluvními stranami odsouhlasen u papouška žaka šedého (Psittacus erithacus), jehož populace ve volné přírodě vlivem nelegálního obchodu a ničení jeho přirozených biotopů poklesla od roku 1990 o více než 90 %.

Významnou částí projednávaných témat byla ochrana mořských druhů. Žralok hedvábný (Carcharodon falciformis), který doposud nebyl chráněn úmluvou CITES, byl nově zařazen do přílohy CITES II, jelikož je řazen mezi komerčně značně využívané druhy a v posledních letech dochází k razantnímu úbytku (až 70%) jeho populací. Žralok hedvábný je zároveň předmětem vedlejšího odlovu v mořském rybářství, kde se stává obětí tažných sítí. Jeho ploutve jsou poptávané jako kulinářská pochoutka. Kvůli obchodu s ploutvemi a více jak 70% poklesu početnosti populací byli do přílohy CITES II také nově zařazeni žraloci rodu liškoun (Alopias spp.). Z mořských druhů byli dále zařazeni do CITES II i dva druhy rejnoků rodu Mobula spp., jelikož jejich žaberní plátky jsou vysoce poptávanou delikatesou. Mezinárodní obchod tak způsobil v některých populacích až 99% pokles.