Absolventka UJAK připravila unikátní výukový projekt, chce získat akreditaci

13.07.2012 20:03

Absolventi Univerzity Jana Amose Komenského Praha si pro své diplomové práce často volí témata, která je dlouhodobě zajímají . Tento zájem je častou příčinou toho, že výsledná diplomová práce nalezne přímé uplatnění v praxi – a právě tak tomu bylo i v případě Kláry Obrusníkové, která ve své diplomové práci navrhla unikátní koncept mediální výchovy pro první stupeň malotřídních škol.

Absolventka UJAK připravila unikátní výukový projekt, chce získat akreditaci
Foto: Redakce
Popisek: UJAK

Bílé místo na pedagogické mapě
Mediální výchova se v Česku vyučuje jako takzvané průřezové téma, to znamená, že je tento předmět rozdělen do dalších předmětů, například hodin občanské výchovy či informatiky. „Když jsem na UJAK psala zápočtovou práci na předmět Mediální výchova, zjistila jsem, že dostupná literatura se začlenění mediální výchovy do výuky na prvním stupni věnuje pouze okrajově, specifickým požadavkům malotřídních škol se pak tato literatura nevěnuje vůbec. Chtěla jsem proto využít své znalosti a v diplomové práci přijít s konceptem, který bude funkční,“ vysvětluje Klára Obrusníková.

Psaní samotné práce předcházelo studium dostupné literatury a mnoho hodin diskuzí se zkušenými pedagogy. „Práce s dětmi ve věku od šesti do desíti let má svá specifika a je důležité najít způsob, jak jim předat poměrně složité informace týkající se mediálního prostředí tak, aby vnímaly, že ačkoliv jsou
jeho součástí, nesmí se jím nechat pohltit a musí si od něj zachovat určitý odstup,” vysvětluje Klára Obrusníková.

Vyzkoušeno v praxi
„Modelový učební plán, který jsem v rámci své diplomové práce navrhla, je koncipován tak, aby zohlednil výhody malotřídních škol, mezi které bezpochyby
patří rodinné prostředí, individuální přístup a spolupráce v rámci věkově smíšené skupiny dětí, a potlačoval nevýhody vyplývající z horšího materiálního
vybavení škol či nedostatku kvalifikovaných pedagogů,“ dodává. Projekt navíc cizelovala v praxi v malotřídní ZŠ Kamenný přívoz a jak sama přiznává, tato
praktická část měla na výslednou podobu celého konceptu významný vliv.

„Děti na prvním stupni žijí v mediální společnosti, sledují televizi, hrají hry na internetu, ale přesto o médiích téměř nic neví. Děti například překvapilo,
jak jednoduché je zfalšovat svou identitu na sociálních sítích nebo ovlivnit veřejné mínění prostřednictvím manipulativního titulku,” přibližuje absolventka
UJAK, která se ve svém výukovém konceptu zabývala například i tématem kyberšikany a otázkami bezpečnosti komunikace v sociálních sítích.

Školy v Česku o projekt stojí
Projekt vzbudil velký zájem ze strany malotřídních škol, a Klára Obrusníková se proto rozhodla posunout jej o úroveň výše. „V současné době pracuji na rozšíření svého projektu, získání akreditace MŠMT, vytvoření systému školení v rámci Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a snad i následném knižním vydání své práce. Pevně věřím, že můj projekt napomůže malotřídním školám v realizaci průřezového tématu Mediální výchova, otevře nové obzory pedagogickým pracovníkům a dětem na prvním stupni ukáže správný směr na cestě soužití s médii,” uzavírá absolventka UJAK Klára Obrusníková.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

20:48 SÚKL: MUDr. Tomáš Boráň byl jmenován ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv

Ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv se 1. května 2024 stal MUDr. Tomáš Boráň. Na základě vý…