Výsledky jejich výzkumu nyní publikoval prestižní americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (PNAS). „Peptidy si můžeme představit jako vlak a aminokyseliny jako jednotlivé vagony, které se do něj zapojují. Všichni víme, že stejně nabité částice se odpuzují. Náš výzkum byl o tom jak překonat toto odpuzování,“ říká Pavel Jungwirth.
Vědcům z Prahy a Lundu se podařilo najít nový vazebný motiv, kde se kladně nabité postranní řetězce argininových aminokyselin k sobě váží za přítomnosti záporně nabitých koncových skupin nebo postranních řetězců peptidů či bílkovin. Zúročili tak dlouhodobý výzkum zaměřený na pochopení neobvyklých vlastností aminokyseliny argininu, jež se s nadsázkou v biochemických kruzích označují souhrnným názvem „argininová magie“.
Detailní pohled na chemickou strukturu nově objeveného vazebného motivu
„Nově objevený vazebný způsob nám pomůže pochopit, proč peptidy s velkým obsahem argininů snadno procházejí buněčnou membránou a jak toho využít k efektivnímu transportu molekul léčiva do buňky,“ vysvětluje Pavel Jungwirth.
Peptidy se k dopravě léků do buňky lidského organismu používají už dnes, ale s novým objevem by celý proces mohl být ještě účinnější.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
