Do Kyjeva přicestovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jedním z hlavních témat její návštěvy jsou také přístupová jednání Ukrajiny s Evropskou unií.

Podle ukrajinistky Lenky Víchové se v poslední době objevuje řada signálů, že se Ukrajina opět posunula blíže ke vstupu do Evropské unie. Zároveň ale upozornila, že Kyjev musí plnit náročná kritéria během války a čelí i překážkám ze strany některých členských států. „Dá se říci, Ukrajina zase o krok postoupila. Pro Ukrajinu je to neuvěřitelně složité nejen z toho důvodu, že plní nebo snaží se plnit kritéria i během válečného stavu, což není vůbec jednoduché, ale i vzhledem k tomu, že vidíme manipulaci, to parazitování některých zemí Evropské unie na tom, že už se staly členy Evropské unie a že teď si můžou vlastně parazitovat na tom svém postavení a zároveň na té velmi složité situaci Ukrajiny,“ uvedla v Interview Plus.

Kritika Maďarska, Polska i dalších zemí

Na dotaz, které státy má na mysli, Víchová jmenovala především Maďarsko. Upozornila přitom, že ani změna premiéra však neznamená zásadní obrat v postoji k Ukrajině. „Nejdříve to bylo Maďarsko Orbánovo, teď samozřejmě se bohužel nedá říct, že by úplně Péter Magyar změnil své stanovisko. Že chce využívat ukrajinskou kartu v jednáních Evropské unie, je naprosto zřejmé,“ dodala.

Kriticky se vyjádřila také k Polsku, Bulharsku a Rumunsku v souvislosti s posledním usnesením Evropského parlamentu o Ukrajině. Podle ní se do jinak odborně zpracovaného dokumentu dostala témata, která s přístupovými kritérii přímo nesouvisejí. „Ocitly se tam body, které si prosadilo Polsko, Bulharsko a patrně i Rumunsko, které se týkají takových věcí, které prostě vůbec nic s kritérii přijetí by neměly mít. Věci spojené s historickou pamětí, tím, že se to odhlasovalo, se vyslal signál, že snad Evropská unie má jedinou variantu interpretace dějin, sto let starých, a tak dále. Velmi nešťastná věc,“ konstatovala.

Přijetí těchto bodů už podle ní využívají některé pravicové síly proti Ukrajině: „Právě to, že to prošlo tím parlamentem, vidíme, že dnes v Polsku pravicové síly toho využívají jako instrument proti Ukrajině. To se zase stalo i v případě Bulharska,“ poukázala.

„Takže těch zemí, které se snaží využít, ať už ve spolupráci s Ruskem, nebo jenom kvůli svému vnitřnímu nějakému boji politickému, tuto situaci Ukrajiny, je stále hodně a vždy přebírají, jako kdyby štafetu. Štafetu od Slovenska si převzalo Maďarsko, od Maďarska Polsko, pak Bulharsko. Vidíme, jak je Evropská unie strašně složitá platforma. V případě takhle kritického období by měla být operativnější,“ shrnula ukrajinistka.

„Celý pás střední Evropy se sesypává“

Do Kyjeva dnes poprvé od začátku ruské invaze přicestoval také srbský prezident Aleksandar Vučić. Politik, který dlouhodobě udržuje přátelské vztahy s Moskvou, dorazil na summit Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy.

Podle Víchové může jeho návštěva naznačovat, že se Kyjev bude více orientovat právě na jihozápadní část kontinentu. „Je to velmi zajímavá záležitost, protože my vidíme, jak Ukrajina ztrácí střední Evropu. Dá se říci, že vidíme, jak se celý pás střední Evropy sesypává,“ uvedla Víchová a zmínila Maďarsko, Polsko, Slovensko a podle jejích slov bohužel i Českou republiku.

„Ukrajina nemá moc hranic s evropskými státy. Její největší hranice jsou s Běloruskem a s Ruskem. Pak má Černé moře a země, jako je Moldavsko, které není členem Evropské unie, a Rumunsko. Právě to, že dnes navštíví Kyjev představitelé Moldavska, Rumunska a Srbska, může svědčit o tom, že se Ukrajina bude snažit více pracovat na tomto směru, na tom jihozápadním,“ řekla.

Proč Zelenskyj mění vládu?

O důvodech výměny vlády se na Ukrajině intenzivně diskutuje. Většinu veřejnosti rozhodnutí překvapilo, protože kabinet premiérky Svyrydenkové během posledního roku nečelil zásadním problémům.

Víchová zmínila, že prezident Volodymyr Zelenskyj může mít pro změnu více motivů. „Tím důvodem je to, že Volodymyr Zelenskyj se svým způsobem snaží vypouštět páru. V pátém roce velké války, kdy Ukrajina nemůže provádět volby, je to jediný mechanismus, kdy může dát lidem naději, že se něco změní tím, že se přestaví křesla, vymění lidé a tak dále.“

Dalším důvodem mohou být dlouhodobě špatné vztahy mezi ministrem obrany a velitelem ozbrojených sil. Protože je ministr obrany oblíbený u veřejnosti i politiků, mohl Zelenskyj zvolit cestu pádu celé vlády a jejího nového sestavení.

Mezi možnými kandidáty na premiéra se skloňuje také současný šéf energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj. Víchová si upozornila, že se objevil i v ukrajinské delegaci na summitu NATO v Ankaře, což naznačuje, že o něm Volodymyr Zelenskyj uvažuje už delší dobu. „Platí za velmi úspěšného manažera a proti němu nemá vůbec nic ani opozice, ani Sluha lidu,“ uvedla Víchová s tím, že Koreckyj už jednal nejen s vládní stranou, ale i s opozicí, což by podle něj mohlo usnadnit jeho případné jmenování do čela vlády.

Také častější jednání Zelenského s opozicí, včetně bývalého prezidenta Porošenka, podle Víchové může naznačovat změnu jeho strategie. Přestože má jeho strana v parlamentu stále většinu, ta se postupně oslabuje a prosazování důležitých zákonů je pro ni stále složitější.

Evropa musí budovat vlastní protiraketový štít

Následně se Víchová přesunula k situaci na frontě a k posilování ukrajinské protivzdušné obrany. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků komentovala možnost, že by Spojené státy poskytly licenci na výrobu střel pro systémy Patriot. Podle ní by takový krok mohl Ukrajině výrazně pomoci, jeho přínos by se ale projevil především v delším časovém horizontu.

Zároveň zdůraznila, že za americkým rozhodnutím není pouze snaha podpořit Ukrajinu. „Nevidím v tom jenom samaritánství, vidím v tom také ten kalkul,“ uvedla s tím, že Spojené státy nejsou schopny vyrábět dostatek protiraket pro vlastní potřeby, Ukrajinu, Blízký východ i další části světa. Pokud by výrobu nedokázaly dostatečně navýšit, spojenci by se museli začít poohlížet po jiných řešeních.

Právě proto se podle Víchové na platformě koalice ochotných stále více řeší společná evropská protivzdušná a protiraketová obrana. Ukrajina už sice zahájila vlastní výrobu některých střel, sama ale nedokáže zajistit všechny složité technologie, například radary a další navazující systémy. Na těch by se mohly podílet státy Evropské unie. „Takovým způsobem by se dal vytvářet takovýto štít v Evropě,“ shrnula Víchová.

Ruská „pumpa“ dostává trhliny

V závěru se ukrajinistka vyjádřila také k úspěšným útokům ukrajinských dronů na ruskou ropnou infrastrukturu a k informacím o nedostatku paliva v Rusku. Tyto zprávy prý mají tyto na ukrajinskou společnost výrazný psychologický dopad a posilují víru, že se daří zasahovat citlivá místa ruského režimu. „Dodává jim to obrovskou naději,“ uvedla. Přesto upozornila, že většina Ukrajinců podle jejích zkušeností zůstává v hodnocení vývoje války spíše pragmatická a nepodléhá přehnaným emocím. Z emocionálního hlediska ale podle ní jde o mimořádně silný moment. „Ukrajinci vlastně píchli do ruského srdce,“ řekla.

Na dokreslení atmosféry zmínila i ironické komentáře samotných Rusů, podle nichž by „kdyby měl Vladimir Putin místo Ruska poušť, brzy by na ní chyběl i písek“. Podle Víchové si ještě donedávna málokdo dokázal představit, že by velmoc jako je Rusko mohla čelit problémům s pohonnými hmotami, a právě to nyní Ukrajina svými útoky narušuje.

Psali jsme:

„Kdyby vládla ODS…“ Lipavský si stýská nad Rusy na olympiádě

Analytik zdrtil Macrona i NATO. Papežem

Tusk: Kdo čeká konec války, bude zklamán

Regulace, omezení. Rusko má údajně velké potíže s nedostatkem paliv