Prozkoumat vesmír vyrazí v roce 2026 sonda PLATO, vyzbrojená armádou kamer. Na misi se podílejí i Češi – vyvíjejí software pro odstranění šumu z fotografií a aktuálně vyrobili speciální boxy, které bezpečně přepraví citlivou kamerovou techniku.

Planetám mimo naši Sluneční soustavu se říká exoplanety. Věřili v ně už antičtí filozofové, konkrétnější domněnky vyslovili Giordano Bruno či Isaac Newton. K prvním krůčkům v objevování konkrétních exoplanet docházelo na sklonku osmdesátých let minulého století, avšak opravdový průlom se datuje až od let devadesátých. V roce 1995 totiž astronomové popsali planetu obíhající okolo 51 Pegasi, což je hvězda velice podobná Slunci.

Od té doby se seznam exoplanet neustále rozšiřuje, každý den přibývá pár nových položek, k dnešku jich je na něm 4715 potvrzených a další dva a půl tisíce čekají na ověření. Jsou to planety různého typu, často obří plynné koule obíhající velice blízko okolo své hvězdy, rok na nich trvá třeba i jen čtyři pozemské dny, anebo naopak kamenité miniplanety.

Šance na život

Nejsledovanějšími objekty jsou ovšem takové, které by mohly mít podobný vztah jako Země se Sluncem – tedy kamenné planety zhruba o velikosti Země, jimž oběhnutí kolem hvězdy zabere asi 365 dní, a jsou v tzv. obyvatelné zóně. Jinými slovy, panují na nich životadárné podmínky, například je na nich tekoucí voda.

„Hledáme primárně život takový, jaký známe ze Země, protože zkrátka víme, že to tak funguje,“ říká Petr Kabáth. Neskrývá ambici, že už v této dekádě se někde ve vesmíru podaří „dvojče“ Země objevit. Neříká to jen tak z plezíru, vedle toho, že vede skupinu výzkumu exoplanet ve stelárním oddělení Astronomického ústavu AV ČR (ZDE), koordinuje také české aktivity mise PLATO (Planetary Transits and Oscillations of Stars), projektu Evropské vesmírné agentury.