Akademie věd: Hledá naději pro lidstvo. Genetik Jaroslav Doležel získal Českou hlavu

27.11.2018 11:36

Říká se mu „česká nobelovka“. Nejvýznačnější české vědecké ocenění, Národní cenu vlády Česká hlava, převzal v neděli 25. listopadu rostlinný genetik z Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jaroslav Doležel. Byl členem mezinárodního týmu, který po 13 letech bádání rozluštil „nerozluštitelný“ genom pšenice.

Akademie věd: Hledá naději pro lidstvo. Genetik Jaroslav Doležel získal Českou hlavu
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR
reklama

„Doufáme, že výsledky naší práce přispějí k rychlejšímu šlechtění nových odrůd, které se přizpůsobí měnícímu se klimatu, lepším výnosům či odolnosti proti chorobám,“ řekl na slavnostním galavečeru na Vysoké škole ekonomické v Praze Jaroslav Doležel. Společně s cenou obdržel i finanční ocenění ve výši milion korun. Výzkum, na kterém se podílel, je podle něj názorným příkladem, že investice do vědy a výzkumu se vyplatí. Jeho slovům naslouchali jak premiér Andrej Babiš, který Doleželovi cenu předával, tak ministr školství Robert Plaga. Předseda vlády ve svém vystoupení uvedl, že podpora vědeckého bádání patří mezi jeho priority.

Světoví experti na Hané

Jaroslav Doležel je vedoucí olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, které spadá pod Ústav experimentální botaniky. Na výzkumu spolupracoval s 200 vědci z 20 zemí, dědičný kód pšenice seté se pak tomuto týmu podařilo „přečíst“ letos v srpnu. Genom pšenice je záludný v tom, že se skládá ze 17 miliard písmen, a je tudíž 5x větší než u člověka. Jeho přečtení se dlouho považovalo za prakticky nemožné.

Doleželovo olomoucké pracoviště v mezinárodním projektu sehrálo klíčovou roli: výzkum genomu pšenice totiž vycházel z metody třídění chromozomů pomocí průtokové cytometrie, kterou tam vyvinuli a rutinně používají jako jediní na světě. Díky tomuto postupu mohli vědci „rozstříhat“ dědičnou informaci na menší části, DNA jednotlivých chromozomů poté olomoucká laboratoř přeposílala pracovištím v různých částech světa.

Banánovník a antivirotika

„Budeme moci méně stříkat a lépe udržovat životní prostředí. A nasytíme lidstvo,“ komentoval to Doležel, který se podílel také na rozluštění genomu ječmene. Kromě toho vytvořil úspěšný program Strategie AV 21 nazvaný Potraviny pro budoucnost, v jehož rámci se zkoumá mimo jiné dědičná informace banánovníku. Ten Doležel označil za naději pro lidstvo.

Mezi oceněnými v soutěži Česká hlava byla i další badatelka z Akademie věd, devětadvacetiletá Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie. Čtyři roky pracovala na vývoji antivirotické látky, která by mohla účinkovat proti původcům rýmy, encefalitidy, hepatitidy či mnoha plicních onemocnění. Porota její výzkum, který je v současnosti testován na zvířatech, odměnila cenou Doctorandus za přírodní vědy.

Ceny Česká hlava se letos udělovaly po sedmnácté.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Tisková zpráva
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Středočeské inovační centrum: Středočeské firmy mohou opět získat podporu na inovace a marketing

22:11 Středočeské inovační centrum: Středočeské firmy mohou opět získat podporu na inovace a marketing

Přes 36 milionů korun během 4 let investoval Středočeský kraj do zvýšení konkurenceschopnosti 143 m…