Z dat odvodili, jaké vlastnosti musí mít molekuly, aby se účinně vázaly na bílkovinu AUX1, hlavní přenašeč auxinu do buňky. Výsledky, které publikoval renomovaný časopis New Phytologist, umožní lépe pochopit toky auxinu v rostlině. Mohou také přispět k vývoji účinnějších herbicidů s menšími dopady na životní prostředí.

Hormon auxin je pro rostliny nepostradatelný. Zajišťuje správný vývoj orgánů, prodlužování buněk, ohyb stonků za světlem i řadu dalších procesů. Když ale rostlině dodáme velké množství auxinu (například postřikem), můžeme narušit regulaci těchto pochodů a rostlina uhyne. Toho využívají takzvané auxinové herbicidy – syntetické látky s obdobnými účinky, jaké má přirozený hormon.

Mikroskopický snímek buněčné kultury tabáku pojmenované BY-2, na které probíhala velká část pokusů.

Tajemství auxinu

Používání těchto herbicidů je na vzestupu, protože jsou účinné, mají relativně malý vliv na životní prostředí a plevele si vůči nim jen zřídkakdy vytvářejí odolnost. Dosud však chyběly přesné informace o tom, jak pronikají do rostlinných buněk. Auxin mohou do buněk aktivně transportovat speciální bílkovinné přenašeče, nebo může samovolně pronikat difúzí. Důležitější je aktivní transport, který obstarává hlavně protein AUX1. Ten byl objeven už v 90. letech minulého století, zatím však nebyly dostatečně popsány jeho biochemické vlastnosti.