Akademie věd: Jaká byla rodinná politika ve volebních programech?

28.10.2017 17:30

Daňové úlevy pro rodiny s dětmi, změny v sociálních dávkách nebo nedostatky ve službách pro rodiny s dětmi. Nejen těmito tématy rodinné politiky se zabývaly volební programy 12 politických stran, které kandidovaly v říjnových sněmovních volbách. Jsou ale řešení, která nabízejí, dostatečně efektivní?

Akademie věd: Jaká byla rodinná politika ve volebních programech?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volič u volební urny, ilustrační foto

Většina stran neřeší rozdíly ve mzdách mužů a žen, nedostatečně se věnuje problémům se zaměstnáváním matek s dětmi a nezavazuje se hledání řešení v problematice dostupnosti předškolní péče. Sledované politické strany kromě Zelených zcela mlčí o roli otců, kteří by se mohli na péči o děti více podílet. Vyplývá to ze zjištění think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, který v říjnu 2017 vydal další studii v rámci série IDEA PRO VOLBY 2017.

Ekonomové mapovali volební programy politických subjektů, které se objevovaly na čelných místech předvolebních průzkumů, a měli po volbách šanci vstoupit do Sněmovny – hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, Piráti, Realisté, SPO, STAN, Zelení, Svobodní a TOP 09.

Lepší podmínky pro zaměstnané matky?

Strany se sice shodly, že je potřeba podpořit především pracující rodiče, ne všechny se ale věnovaly zlepšení zaměstnanosti matek s dětmi. Přitom nabídka částečných pracovních úvazků v ČR patří k nejnižší v EU. Češky si vybírají jednu z nejdelších rodičovských dovolených a ženy s pracujícími manžely čelí vysokým efektivním daňovým sazbám. Po návratu na trh práce mají mnohem nižší mzdy než muži. „Problémem rozdílných platů u mužů a žen se většina stran kromě komunistů a Zelených ale nezabývala,“ upozorňuje autorka studie Klára Kalíšková.

Částečné pracovní úvazky, pružnou pracovní dobu, sdílená pracovní místa nebo práci z domova řešili lidovci, komunisté, Realisté, Zelení i TOP 09. Většinou navrhovali určitou formu daňového zvýhodnění flexibilních a zkrácených úvazků.

Všechny politické strany reflektovaly nedostatek mateřských školek a dalších služeb pro předškolní děti – tématu se věnovaly všechny strany kromě KDU-ČSL a Pirátů. S výjimkou Zelených ale žádná strana neuvedla, kdo rozšíření kapacit školek zaplatí a pro jak staré děti by měla být péče zajištěna. Strany podporují různé typy péče o nejmenší děti včetně mikrojeslí (ČSSD, SZ, Realisté), jeslí (KSČM, SPO), dětských skupin (TOP 09, SZ) a agentur na hlídání dětí (Realisté).

Komunisté by rádi znovuzavedli jesle jako zdravotnická zařízení. „Návrh KSČM je vcelku překvapivý a zřejmě veden nostalgií, protože ve společnosti již panuje výrazná shoda, že péči o zdravé děti do věku tří let není potřeba poskytovat pod dohledem zdravotníků,“ komentuje Klára Kalíšková.

Aktivní otcovství – hudba budoucnosti

Otázkou, jak podpořit aktivní otcovství a zvýšit počet otců na rodičovských dovolených, se politické strany nezabývaly. Ve většině programů není o výraznějším zapojení otců do péče ani zmínka. Přitom Česko je na tom v mezinárodním srovnání špatně. Pouze dvě procenta osob na rodičovské tvoří muži, zatímco evropský průměr činí 10 %. Pouze Zelení hovořili o zapojení obou rodičů do výchovy jako o jednom z hlavních úkolů rodinné politiky. Chtějí ho dosáhnout prostřednictvím finančního zvýhodnění střídání na rodičovské dovolené, podporou aktivního otcovství a zavedením otcovské dovolené. „O zapojení otců do péče se zmiňuje i program TOP 09, která naopak odmítá povinnost obou rodičů vystřídat se během rodičovské dovolené,“ uvedla Klára Kalíšková.

Vyšší daňové úlevy – jediné řešení?

Přestože má Česko v Evropské unii druhý nejvyšší podíl výdajů na daňové úlevy pro rodiny, chtěly je všechny strany s výjimkou Pirátů a Svobodných dále zvyšovat. Strany se ale výrazně liší, jakou formou by chtěly rodinám od daňové zátěže ulevit. „Realisté, Zelení a TOP 09 slibují zavedení daňových úlev, které by snížily efektivní zdanění žen a pomohly jim v návratu na trh práce. Naopak ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a SPO navrhují daňové změny, které by daňovou zátěž snížily jen u prvních vydělávajících, většinou tedy u mužů,“ uvedla autorka studie.

Většina stran řešila změny v sociálních dávkách. Jak k problému strany ve volebních programech přistupovaly? Především tím, jak zastavit zneužívání dávek, se zabývaly ANO, ODS, Svobodní a TOP 09. Piráti chtěli systém zjednodušit. Sociální demokraté slibovali nárok na porodné a přídavky na děti pro rodiny až do 3,5násobku životního minima (v současnosti do 2,7násobku) a zvýšení porodného na 15 000 korun (v současnosti 13 000 pro první a 10 000 pro druhé dítě). SPO požadovalo zavedení valorizace dětských přídavků podle inflace. Naopak Zelení chtěli zavést například plošný nárok na peněžitou pomoc v mateřství, který nebude vázaný na nemocenské pojištění.

Více informací naleznete ve studii IDEA PRO VOLBY 2017. Rodinná politika ve volebních programech: přehled a rozbor.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

reklama

autor: Tisková zpráva

Odchod do důchodu

Paní Schillerová, přijde mi to, nebo nějak často měníte své názory? Teď tvrdíte, že je pro vás navýšení věku odchodu do důchodu nepřijatelné, ale podle jiných, s tím souhlasili a zrovna vy jste to jako ministryně sama navrhovala - https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/396856-schillerova-chce-zvysi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DPP opraví tramvajovou trať na Letenském náměstí

13:04 DPP opraví tramvajovou trať na Letenském náměstí

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) začne od středy 17. dubna 2024 od brzkých ranních hodin s opravou…