„Dosavadní turné ukázalo, že jedna návštěva zdaleka nestačí, jak je důležité komunikovat nejen s řediteli, ale i se zaměstnanci, ptát se na jejich úspěchy i potíže. A kromě toho, za tři roky se pracoviště v mnohém posunula,“ říká předsedkyně Eva Zažímalová.
Stejné platy pro muže i pro ženy
To je i případ prvního navštíveného místa, Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR v pražské Podbabě, který se proměnil už na první pohled: díky rekonstrukci, která stále ještě pokračuje, se celkově prosvětlil a zmodernizoval. „Od poslední návštěvy vzrostl počet žen a mladších pracovníků. Zdvojnásobil se nám počet diplomantů a doktorandů. Jsme v pozici, kdy si můžeme vybírat kvalitní lidi,“ říká ředitel Martin Pivokonský. Ústav nedávno prošel auditem o rovnosti platů žen a mužů, který potvrdil v podstatě „nulový genderový rozdíl“. „Ale jeden rozdíl tu přece jenom je: zatímco v našich laboratořích najdete převážně ženy, muži-vědci pracují v šumavských lesích,“ říká s nadsázkou Pivokonský.
Podle ředitele v současné společnosti velmi rezonuje téma vody a její kvality. „Každých čtrnáct dní jezdím na nějakou úpravnu, která nás žádá o radu a pomoc,“ říká Pivokonský, k jehož práci kromě základního výzkumu patří také navrhování efektivnějších technologií úpravy vody, ale i psaní výzkumných zpráv pro státní správu a podniky či příprava patentů. Jde o disciplínu, která propojuje chemii s fyzikou, ale i biologií.
Membrány z nanovláken
V ústavu roste i počet dlouhodobějších projektů, jedním z nich je výzkum takzvaných inteligentních textilií. Povede k vývoji antimikrobiálních membrán z nanovláken, které mohou zlepšit filtraci znečištěné vody. Další projekty se zaměřují na výzkum technologií, které by umožnily efektivnější upravu vody při stále se zhoršující kvalitě jejích zdrojů.
Vědci z ústavu se zabývají i tím, jaká by měla být optimální druhová skladba lesa a jaké množství organické hmoty by měla půda obsahovat, aby déle zadržela vodu. Jiné množství vody je totiž schopen zadržet listnatý nebo jehličnatý les či přirozený travní porost v porovnání s intenzivně obhospodařovanou loukou.
„Podle současných měření je momentální stav vody v půdě mnohem nižší než v loňském roce, a to i vzhledem k nedostatku sněhu,“ říká zástupce ředitele pro vědu Václav Šípek, který pamatuje zimy, kdy se na měřicí stanice na Šumavě brodil ve sněžnicích několikametrovou vrstvou sněhu.
„Klimatické změny ovlivňují koloběh vody v přírodě, což je jedno z našich velkých témat. Do budoucna bychom se chtěli ještě více soustředit na procesy úpravy pitné vody a čištění vody odpadní včetně její recyklace, a vůbec na ochranu vodních zdrojů,“ říká Martin Pivokonský.
Stará i nová čeština
V pondělí 10. února pak předsedkyně zavítala do Ústavu pro jazyk český, jehož hlavní část sídlí v historické budově Archeologického ústavu na Malé Straně. Protože i další dislokovaná pracoviště jsou v pronajatých prostorách jiných ústavů, ředitel Martin Prošek by rád získal pro ústav budovu vlastní. V úvahách je například objekt ve Washingtonově ulici.
„Říká se, že člověk si nemá dávat skromné cíle, protože z nich se pak splní jen část,“ říká Martin Prošek a s úsměvem dodává, že jeho ústav je ve svém oboru „world leading“, protože češtinu na takové úrovni nikdo jiný na světě nedělá.
„Snažíme se vyvarovat zahleděnosti a konfrontujeme naše výsledky se srovnatelnými počiny v zahraničí,“ uvádí Prošek. Zároveň však přiznává, že je obtížné nalézt kvalifikované odborníky. „Potřebujeme takové, kteří mají trpělivost a pečlivé oko, aby zkontrolovali tisíce detailů,“ vysvětluje.
Mezi nedávné úspěchy patří kritická edice Jistebnického kancionálu, jedné z nejvýznamnějších památek českého středověku, která vznikla ze spolupráce šesti institucí – za ústav se na ní podílel Petr Nejedlý z oddělení vývoje jazyka.
Mnohé z výsledků své práce představují jazykovědci v elektronické podobě, příkladem je Slovník staré češtiny, který zachycuje slovní zásobu od počátků českého jazyka do konce 15. století. Návštěvníci se tak mohou dozvědět, jak se používala slova jako beblavý nebo merhavý.
Jeho protiváhou je pak nově vznikající Akademický slovník současné češtiny, který obsahuje výrazy jako bafuňář či baníkovec. Zatím jsou zveřejněná hesla s náslovím A a B, celkem by však měl zahrnout na 150 000 hesel. Na internetu je i Český jazykový atlas, který se zaměřuje na nářečí, či Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku.
Jazykovědec na telefonu
Nejnavštěvovanější sekcí je nicméně Internetová jazyková příručka, která úzce souvisí s telefonickou jazykovou poradnou. Ta každý den řeší na čtyřicet dotazů týkajících se zákrutů češtiny, někteří lidé si přitom chtějí jenom ověřit to, co zjistili v jazykové příručce.
„Volají nám často překladatelé či korektoři, ale i lidé, kteří se o něco vsadili nebo se o něco přou ve scrabblu,“ říká Kamila Smejkalová z oddělení jazykové kultury. „Poradna dělá Akademii věd skvělou reklamu,“ hodnotí to předsedkyně Eva Zažímalová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
