Akademie věd: Turné předsedkyně AV ČR skončilo. A nové začíná

15.02.2020 12:02 | Zprávy

Téměř tři roky, od května 2017 do ledna 2020, objížděla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová vědecká pracoviště roztroušená po celé republice. Čekaly ji tam nanodiamanty i průsvitné rybky, keramické pěny i skafandry, let turbovrtulovým letounem, přeskok Blatenského potoka i fotoateliér s díly Josefa Sudka. A sotva skončila, znovu začíná: během dvou dnů navštívila dva ústavy, z nichž jeden zkoumá kvalitu vody a druhý jemnosti češtiny.

Akademie věd: Turné předsedkyně AV ČR skončilo. A nové začíná
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

„Dosavadní turné ukázalo, že jedna návštěva zdaleka nestačí, jak je důležité komunikovat nejen s řediteli, ale i se zaměstnanci, ptát se na jejich úspěchy i potíže. A kromě toho, za tři roky se pracoviště v mnohém posunula,“ říká předsedkyně Eva Zažímalová.

Stejné platy pro muže i pro ženy

To je i případ prvního navštíveného místa, Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR v pražské Podbabě, který se proměnil už na první pohled: díky rekonstrukci, která stále ještě pokračuje, se celkově prosvětlil a zmodernizoval. „Od poslední návštěvy vzrostl počet žen a mladších pracovníků. Zdvojnásobil se nám počet diplomantů a doktorandů. Jsme v pozici, kdy si můžeme vybírat kvalitní lidi,“ říká ředitel Martin Pivokonský. Ústav nedávno prošel auditem o rovnosti platů žen a mužů, který potvrdil v podstatě „nulový genderový rozdíl“. „Ale jeden rozdíl tu přece jenom je: zatímco v našich laboratořích najdete převážně ženy, muži-vědci pracují v šumavských lesích,“ říká s nadsázkou Pivokonský.

Podle ředitele v současné společnosti velmi rezonuje téma vody a její kvality. „Každých čtrnáct dní jezdím na nějakou úpravnu, která nás žádá o radu a pomoc,“ říká Pivokonský, k jehož práci kromě základního výzkumu patří také navrhování efektivnějších technologií úpravy vody, ale i psaní výzkumných zpráv pro státní správu a podniky či příprava patentů. Jde o disciplínu, která propojuje chemii s fyzikou, ale i biologií.

Membrány z nanovláken

V ústavu roste i počet dlouhodobějších projektů, jedním z nich je výzkum takzvaných inteligentních textilií. Povede k vývoji antimikrobiálních membrán z nanovláken, které mohou zlepšit filtraci znečištěné vody. Další projekty se zaměřují na výzkum technologií, které by umožnily efektivnější upravu vody při stále se zhoršující kvalitě jejích zdrojů.

Vědci z ústavu se zabývají i tím, jaká by měla být optimální druhová skladba lesa a jaké množství organické hmoty by měla půda obsahovat, aby déle zadržela vodu. Jiné množství vody je totiž schopen zadržet listnatý nebo jehličnatý les či přirozený travní porost v porovnání s intenzivně obhospodařovanou loukou. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Proč by se Ukrajina měla vzdát svého území?

Jde přeci o princip, proč ustupovat agresorovi? A proč vám taky píšu je, že nechápu, jak jste to myslel, že bude Ukrajina válčit o své zájmy do posledního Čecha či Slováka. Vždyť přeci ČR žádné vojáky do boje na Ukrajinu nevysílá, co vím, tak tam šlo válčit jen pár lidí dobrovolně a vláda ani vojáky...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Agentura Moody’s zlepšila výhled investičního ratingu Českých drah na pozitivní

22:17 Agentura Moody’s zlepšila výhled investičního ratingu Českých drah na pozitivní

Mezinárodní ratingová agentura Moody’s potvrdila rating Českých drah na úrovni Baa2 v investičním pá…