Epigrafy z Kateřinské jeskyně se našly v místě, kde z hlavního dómu odbočuje tzv. ledová chodba. Dóm s občasnou krápníkovou výzdobou je s rozměry 90 x 44 m největším veřejnosti přístupným přírodním podzemním prostorem v Česku. Zvláště v Ledové chodbě jsou stovky novověkých nápisů, podpisů a letopočtů či abstraktní obrazce z čar a teček (tzv. epigrafy) kreslené uhlem.
Kresby z Kateřinské jeskyně zkoumali vědci z laboratoře CRL, která je od roku 2017 společným pracovištěm Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR. Spolupracovali přitom se Správou jeskyní ČR a olomouckou Univerzitou Palackého. Již po prvním odběru vzorků pro radiouhlíkové analýzy pracovníci Ústavu jaderné fyziky zjistili, že jedna z kreseb pochází z 13. století. Analýzy vzorků odebraných na začátku letošní roku však ukázaly, že část epigrafů je až z pravěkých dob a nejstarší z nich z mladší doby kamenné.
Měření metodou AMS (Accelerator Mass Spectrometry) bylo provedeno v maďarském Debrecínu. Pro samotný odběr vzorků vyvinuli v laboratoři CRL novou otěrovou metodu, která nesmaže kontury části kresby, z níž se vzorek odebírá, pouze toto místo zesvětlí – na rozdíl od obvyklých způsobů mechanického odběru, které vzorkované místo nenávratně zničí.
Obřadní místo?
Badatelé předpokládají, že epigraf – umístěný hluboko pod zemí – mohl být spojený s kultem matky Země a označoval obřadní místo. Ve střední Evropě začali pravěcí lidé s kresbami geometrických tvarů na stěnách jeskyní dříve, než začali malovat zvířata.
V Ústavu jaderné fyziky v Řeži se nyní dokončuje stavba a vybavení laboratoře AMS, která umožní provádět vlastní měření i v tuzemsku. Nová laboratoř hrazená z projektu RAMSES se zaměří na výzkum využívající izotopu uhlíku 14C, výzkum aktinidů a kosmogenních radionuklidů a rozšíří tak výzkumnou infrastrukturu Centra urychlovačů a jaderných analytických metod v Řeži.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
