Akademie věd: Ženy vynálezkyně připomíná kampaň Sociologického ústavu

03.02.2018 18:11

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě připadá na 11. února. S nápady, jak zlepšit život současných žen, se do něj může zapojit i veřejnost.

Akademie věd: Ženy vynálezkyně připomíná kampaň Sociologického ústavu
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Vynalézavost a tvořivost se tradičně spojují s muži. Pokud se v dějinách světově proslulých vynálezů vyskytují nějaká jména žen, s oblibou se dávají do souvislosti s péčí o domácnost a rodinu. Hlubší pohled do historie však svědčí o opaku.

Jak zlepšit veřejný prostor

Nepřekvapuje, že mnoho vynálezů, které si připsaly ženy, opravdu souviselo s péčí o rodinný krb: mimo jiné myčka na nádobí, lednice, překapávaná káva, tkaní bavlny, výroba klobouků… Jiné vynálezy však zasahovaly do převážně „mužských“ odvětví, jako je strojírenství, lodní průmysl, letectví, stavebnictví. Přesto se toho o životech těchto inovátorek ví ve srovnání s jejich mužskými protějšky velmi málo. Proto se Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR rozhodlo u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě připomenout známé i ty méně známé vynálezkyně a zároveň vyzvat veřejnost, aby sama přispěla s nápadem, jak zlepšit život současných žen.


Američanka Margaret Wilcox experimentovala s automobilovým vytápěním

„Inovace potřebujeme i urbanistice i dopravě. Jak zarostlá jsou naše prostranství, jak vysoké jsou keře… Tohle všechno má dopad, jak s ženy cítí ve veřejném prostoru,“ říká Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda. Uvítala by především účinnější urbanistická řešení veřejného prostoru, která berou v potaz bezpečnost a pocit bezpečí. Za zvážení podle jejích kolegyň stálo i nastavení klimatizace, které by vhodněji vyhovovalo jiné termoregulaci žen, či třeba větší prostor na toaletách.

Letecké tlumiče i ústřední topení

Neodmyslitelné místo v análech vynálezů zaujímá Američanka Eldorado Jones. Pracovala chvíli jako učitelka, to jí ale nudilo. Přijala tedy práci pro pojišťovnu. Hlavní motivací pro ní byly peníze. Pocházela z velmi chudých poměrů a jejím snem bylo zajistit rodinu tak, aby už nikdy netrpěla nouzí. Vrhla se na podnikání a vymýšlení nových věcí. Ve své továrně, která vyráběla cestovní žehličky, cestovní žehlicí prkno, skládací věšák na klobouky. Největší díru do světa udělala leteckým tlumičem. Odchod otce od rodiny poznamenalo její vztah k mužům na celý život. Zaměstnávala jen ženy, a to nad čtyřicet let, s muži nechtěla mít nic společného. Prorazit v té době bez kontaktu s muži se jí bohužel nepodařilo. Zemřela v chudobě v jednom newyorském penzionu v roce 1932. Týden na to měla jít na večeři s kanadským obchodníkem, jenž chtěl vyrábět její tlumiče.

Technické vědy přitahovaly i Margaret Wilcox, která snila o nějakém smysluplném vynálezu. Když dnes uprostřed zimy jedete ve vyhřátém vozu, můžete za pohodlí cesty poděkovat právě jí. Její vynález vyhřívání tehdejších automobilů skrze motory, na který získala v roce 1893 patent, sloužilo hlavně k ohřátí aristokratických nožek. Protože se však nedalo regulovat, představovalo časem jisté bezpečnostní riziko. Nicméně se stalo základem dnešního systému vytápění našich vozů.

S teplem experimentovala i další Američanka, Alice Parker. Vynález Margaret Wilcox ve své době potěšil menšinu společnosti, jelikož kdo si mohl koncem 19. století dovolit vlastní automobil, zatímco ústřední topení Alice Parker poskytlo teplo milionům lidí, zvláště z nižších sociálních tříd. Byla to první Afroameričanka, která vychodila vysokou školu na počátku 20. století. O jejím životě se toho ví bohužel velmi málo. Někteří soudí, že je to proto, že byla žena a k tomu černošského původu.


Dcera básníka Lorda Byrona Ada se pokoušela o konstrukci parního stroje

Programovací jazyk Ada

Mezi neobyčejně vynalézavé a sečtělé ženy patřila dcera slavného romantického básníka Lorda Byrona, Ada, hraběnka z Lovelace. V obavách, aby neskončila jako její divoký otec, matka Adu od malička vedla k čemukoli, jen ne k umění. Všestranně vzdělanou mladou ženu nade vše bavila matematika. V roce 1841 při překládání textu o prvním parním „analytickém stroji“ z angličtiny do francouzštiny jí to nedalo a text okomentovala svými poznámkami a nápady. Autorem textu byl už tehdy známý matematik Charles Babbage, který s Adou začal spolupracovat. Ada vytvořila sadu algoritmů, z dnešního pohledu první počítačový jazyk. Svůj vysněný parní stroj nestihli sestrojit, avšak po Adě byl pojmenován první programovací jazyk Ada.

Talentovaných a invenčních žen bylo daleko více. Od 1. do 11. února 2018 se o nich můžete dozvědět na facebookové stránce Inovace pro ženy. Zapojte se do kampaně k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě!

Více informací o kampani, včetně videa s více nápady na zlepšení životů žen naleznete zde.

Připravila: Naďa Straková, Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologický ústav AV ČR
Foto: Archiv Sociologického ústavu

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ASZ ČR: Sedlák není škůdcem krajiny, ale jejím tvůrcem

20:18 ASZ ČR: Sedlák není škůdcem krajiny, ale jejím tvůrcem

Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) se důrazně ohrazuje vůči současné mediální…