Během slavnostního ceremoniálu ve vile Lanna v pondělí 15. listopadu 2021 udělila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ceny ve dvou kategoriích. První byla určena vědcům za mimořádné výsledky, druhá badatelům a badatelkám ve věku do 35 let. „Výsledky, které tato ocenění vyzdvihují, přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním srovnání,“ zdůraznila Eva Zažímalová.
Cesta ke Slunci
Tým 17 vědců z Astronomického ústavu AV ČR, z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR si odnesl cenu za účast na sondě Solar Orbiter. Jejím cílem je poznat Slunce a vnitřní heliosféry z bezprostřední vzdálenosti. Ke Slunci by se měla dostat nejblíže ze všech dosavadních sond. Nese 10 přístrojů, na třech z nich (Metis, RPW a STIX) pracovali vědci z Akademie věd ČR. „Je to pro nás ocenění mnohaleté práce. Možnost připojit se před více než deseti lety k mezinárodnímu kosmickému výzkumu byla obrovská příležitost,“ řekl Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR.
Boj s rakovinou
Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR (Soňa Vodenková, Pavel Vodička, Veronika Vymetálková a Klára Červená) a jejich kolegové z Fakultní Thomayerovy nemocnice (Tomáš Büchler a Veronika Veškrnová) dlouhodobě pracují na výzkumu a léčbě rakoviny. Zkoumají 5-fluorouracil a jeho deriváty, které se používají při léčbě tlustého střeva a konečníku – jedné z nejčastějších onkologických diagnóz. „Jsem velmi rád, že akademie ocenila přechodové stadium poznání. Každý poznatek u komplexních nemocí, a nádorových zvlášť, otvírá další a další otázky,“ řekl Pavel Vodička z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
Ve víru víry
Za svou práci na publikaci Turnaj víry o mezinárodních dopadech husitství si cenu odnesl Dušan Coufal z Filosofického ústavu AV ČR. Zaměřil se na bouřlivý basilejský koncil v 15. století a problematiku přijímaní laiků z kalicha. Husitství zasadil do mezinárodního kontextu. „Zaujalo mě, jak se tématem vzniklým na pražské univerzitě začaly zabývat přední mozky Evropy, a že problém donutil přemýšlet spoustu lidí,“ vysvětlil na předání cen Dušan Coufal.
Klima ve městech
Projekt Jana Geletiče z Ústavu informatiky AV ČR má velký ohlas také za hranicemi České republiky. Na základě geoinformatických dat vyvinul metodu, která dokáže popsat klima celých měst. Při modelování teploty vzduchu během letních vln horka spolupracoval například s magistráty Ostravy, Prahy nebo Brna. „Původně jsme chtěli klasifikovat městské meteorologické stanice, aby se dalo popsat jejich nejbližší okolí. Dnes jsme se dostali až tak daleko, že jsme schopní modelovat klima i na úrovni ulic,“ vysvětlil oceněný mladý vědec. O tématu jsme psali v časopise A / Věda a výzkum 1/2021.
Motýl ve čtvrtohorách
Vědkyně Alena Sucháčková a Jana Marešová z Biologického centra AV ČR se ve svém výzkumu zaměřily na dávnou minulost. Konkrétně je zajímalo, jaký vliv měly na výskyt motýlů na severní polokouli klimatické změny ve čtvrtohorách. „Pokud chceme chránit motýly pro další generace, je potřeba podchytit nejen jejich evoluci, ale i evoluci jejich prostředí, biotopů,“ vysvětlila Alena Sucháčková. K uchopení doby před 20 tisíci lety zkombinovaly vědkyně přístupy moderní genetiky, mikrobiologie nebo histografie.
Klíště i covid
Výsledky výzkumů Martina Paluse z Biologického centra AV ČR pomáhají v boji s onemocněním covid-19 i s léčbou klíšťové encefalitidy. V případě obou nemocí sehrál klíčovou roli při vývinu protilátek. „Ocenění je pro mě obrovskou poctou. Virologii jsem si vybral, protože v ní vidím budoucnost, potenciál. Už na začátku jsem věděl, že bych byl rád, kdyby moje práce byla vidět, přispívala lidstvu a k poznání,“ řekl Martin Palus, který se propuknutí koronavirové pandemie 12 až 16 hodin denně věnoval diagnostice vzorků a pomohl vyvinout neutralizační test pro stanovení množství protilátek.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
