Vypjaté i usměvavé momenty spojené se záchranou lidí i majetku si dodnes živě vybavují tehdy letecký záchranář a palubní technik z Plzně-Líní Marek Bohuněk a Jaroslav Vlček, řidič „vodního tanku“ T815 major Patrik Strosser i dobrovolník z karlínské Invalidovny Jiří Bezpalec. Tady jsou jejich příběhy.

Někteří lidé záchranářům děkovali, jiní zapíjeli obavy na půdách

Zástupce velitele 243. vrtulníkové letky major Marek Bohuněk a jeho kolega palubní technik praporčík Jaroslav Vlček tehdy sloužili u Letky letecké pátrací a záchranné služby (SAR) v Plzni-Líních. Jako velitel leteckých záchranářů Bohuněk nejintenzivněji vzpomíná na první dny, kdy se vzdušné záchranné práce teprve rozbíhaly. „Se dvěma vrtulníky W-3A jsme létali 24 hodin ve dne i v noci, lidi jsme tahali palubním jeřábem z oken, vikýřů, balkónů i střech. Za týden jsme zachránili zhruba 112 lidí přímou evakuací palubním jeřábem ze zatopených budov a dodnes nezapomenu na strašlivou únavu, která nás během týdenního nasazení provázela,“ vzpomíná.