V minulosti se podobných seskoků účastnili pouze jednotlivci, a jen specialisté či instruktoři výsadkové přípravy – seskoky do nezvyklého prostředí jsou totiž náročné zejména z pohledu zabezpečení.

„Dostat materiál tam, kam jsme potřebovali, se ukázalo jako nejtěžší úkol. Vše bylo navíc potřeba domluvit s horskou službou kvůli zdravotnickému zabezpečení, Národním parkem Krkonoše, specialisty z Odboru hydrometeorologie v Praze a LIS (leteckou informační službou) 533. praporu bezpilotních systémů. Počasí je v horách velmi nestálé a aktuální informace o jeho změnách jsou pro úspěch akce naprosto klíčové,“ podotýká velitel 102. průzkumného praporu podplukovník Gustav Lakoš.

Pilot vrtulníku, který startoval z Vrchlabí, vojáky dopravil do 350 metrů nad terénem. Výška se volí podle počasí, nižší odpovídala nízké oblačnosti. Kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám nemohli průzkumníci použít padák typu křídlo, skákalo se tedy na typech s kruhovým vrchlíkem. Neobvyklá byla nejen dopadová plocha, ale rovněž seskok sám – řidší vzduch znamenal rychlejší přistání. Na Labské louce, kterou jako vhodný cíl stanovil KRNAP, vojáci nasadili sněžnice a plnili další úkoly.