Česká nevládní organizace Arnika a její partneři zveřejnili novou studii Environmental destruction in times of coronavirus (ZDE), která popisuje 15 případů porušení justice v oblasti životního prostředí.
Publikace předkládá důkazy o tom, jak vlády a státní orgány v některých zemích zneužívají způsob, jímž pandemie COVID-19 posunula pozornost veřejnosti a následná opatření oslabila možnost veřejné kontroly a účasti na rozhodovacích procesech či protestech. „Kromě zjevných zdravotních a ekonomických dopadů celosvětová pandemie významně zasáhla i životní prostředí a lidská práva, která jsou zatím méně viditelná,“ říká Martin Skalský, předseda Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.
Kauzou “reprezentující” Českou republiku je zbrklá příprava stavebního zákona. “Česká vláda svěřila přípravu nového stavebního zákona Hospodářské komoře, zájmovému sdružení podnikatelů včetně největších developerů. Výsledkem je návrh, který omezuje ochranu životního prostředí, práva místních samospráv, vlastníků nemovitostí a veřejnosti ve prospěch developerů. Nyní vláda zneužívá koronaviru k urychlenému přijetí zhoubného zákona, který má po odeznění pandemie prostřednictvím betonování krajiny bez omezení údajně nastartovat českou ekonomiku. Hrozí však, že stejně jako dluhy spadnou i škody na přírodě na hlavu našim potomkům,” říká Jiří Kaňa z Arniky.
Také některé soukromé společnosti využily pandemie a odstartovaly akce poškozující životní prostředí. Tepelná elektrárna v ukrajinském Dněpru provozovala dva bloky bez elektrofiltrů, čímž jasně porušila svůj závěr z vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). V Bosně a Hercegovině zahájila společnost Srbinjeputevi výstavbu vodní elektrárny bez jakéhokoli povolení. V Moldavsku se během nouzového stavu vyhlášeného parlamentem rozšířila nelegální těžba stromů, což zhoršilo situaci v zemi s již tak nízkým lesním pokrytím.
Ačkoli se některá porušení vztahují k jednotlivým případům, jiná ukazují pokusy vynutit si systémové změny k horšímu. „V Arménii nový zákon omezuje poskytování informací, v Řecku byl přijat zákon, který oslabuje environmentální standardy a česká vláda připravuje nový stavební zákon, který by potlačil práva místních samospráv, vlastníků nemovitostí a ochránců přírody. Slovinsko přijalo novely tří zákonů, které zbavují většinu občanů práva vyjádřit svůj názor při rozhodování,“ vysvětluje Martin Skalský z Arniky.
„V zemích bývalého sovětského bloku je zapojení veřejnosti do rozhodování stále považováno za pouhý ‘vedlejší efekt’ demokratizace, která začala pádem železné opony,“ píše v předmluvě k nové studii Lukáš Pokorný, bývalý člen předsednictva Aarhuské úmluvy. „Členství v EU je však pouze částečným pojištěním proti nejhorším porušením mezinárodního práva v oblasti účasti. Spolu s totalitními státy, jako je Bělorusko, se na seznamu trestných činů objevují rozvinuté a bohaté státy, jako je Česká republika nebo Slovinsko,“ pokračuje Pokorný.
Arnika zdůrazňuje, že popsané případy představují porušení mezinárodní Aarhuské úmluvy o environmentální demokracii. Její výbor pro dodržování předpisů vydal Prohlášení o uplatňování Aarhuské úmluvy během pandemie COVID-19 a fáze hospodářské obnovy (ZDE), v němž stanovuje, že „ani v případě krize, jako je pandemie COVID-19, nelze závazná práva stanovená úmluvou redukovat ani omezovat. Smluvní strany proto nemohou ospravedlnit žádné omezení práv úmluvy odkazem na pandemii COVID-19 nebo na potřebu rychlé hospodářské obnovy.“
Publikace Environmental destruction in times of coronavirus je ke stažení:
angličtina ZDE
ruština ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
