Odhalila to Analýza potenciálu digitalizace a zefektivnění procesů v sociálních službách v ČR, kterou pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR vypracovala společnost Ernst & Young. Z průzkumu dále vyplynulo, že by klienti, resp. potenciální klienti sociálních služeb a jejich rodinní příslušníci digitalizaci informací a komunikace uvítali. Nedostatek informací, jejich zmatečná struktura, ale i digitální nedostupnost totiž patří mezi hlavní bariéry dostupnosti sociálních služeb a odpovídající pomoci a podpory. Digitální řešení zejména v odborném poradenství a sociální práci by tak měla být pro stát prioritou. 

Analýza se zaměřila na dvě primární oblasti, a to na možnou digitalizaci agend, které využívá klient sociální služby (tedy příspěvek na péči a žádost o poskytnutí služby), a na návrhy pro zefektivnění vykazování a sdílení dat, jež souvisejí s poskytováním sociálních služeb. Digitalizace sociálních služeb neoddělitelně souvisí s celosvětovým trendem rozvoje eGovermentu a digitalizací veřejné správy. Překážkou pro digitalizaci však mohou být systémové problémy, které souvisí s celkovým nastavením provádění sociálních služeb či systému sociální ochrany, kterou vykonává stát. Ukázalo se totiž, že digitalizace dílčích procesů, například v řízení o přiznání příspěvku na péči, by byla neefektivní, pokud by nedošlo ke změně procesů a jejich logického uspořádání.

„Velmi dlouhé, často až mnoha měsícové vyřizování příspěvku na péči představuje jednu ze zásadních bariér pro tzv. neformální péči v domácím prostředí klienta. A právě digitalizace této agendy a optimalizace těchto procesů by nejen ulehčila práci úředníkům/státní správě, ale významně by podpořila osoby, které potřebují péči, včetně těch, kteří se o ně starají (kteří jim tuto péči poskytují),“ uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Digitalizace je velmi úzce spojena s digitální gramotností a akceptací technologií ve společností. To ukazuje i míra využití elektronického podání žádosti o příspěvek, která se pohybuje na úrovni 3 %. Nedávná šetření navíc ukazují, že sdílení osobních údajů není pro Čechy příliš komfortní. Pouze 38 % lidí nemá problém sdílet osobní údaje s vládou za účelem přístupu ke službě. Na druhou stranu, pokud lidé vědí, k jakým účelům jsou sdělené osobní údaje využívány a jaké výhody jim nebo společnosti z toho plynou, sdílení osobních údajů má jejich určitou podporu. To platí především, pokud se jedná o veřejné zdraví.