Cílem výzkumu bylo zmapovat řízení nákladů na energie a postoj k možným úsporám v sektoru malých a středních firem.
Mezi hlavní zjištění patří, že 4 z 5 oslovených firem spotřebu energií pouze monitoruje, avšak neřídí. Obvyklý režim je na bázi kontroly výpisů; přibližně polovina si pak také stav spotřeby zapisuje. Většina firem rozpočítává náklady na energii na úrovni hospodářského výsledku. Zpravidla jen větší subjekty věnují pozornost alokaci nákladů na energie na jednotlivé výrobky. „Výsledky odpovídají nákladovému řízení malých a středních firem, kdy náklady jsou většinou sledovány ex post, a to na bázi výsledovky. S velikostí firmy roste nicméně potřeba řídit kalkulace na bázi výrobkových a úsekových nákladů,” uvádí předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček.
„Výsledky průzkumu nás nepřekvapily. Pro většinu našich zákazníků v daném segmentu není efektivní pokrývat problematiku energetické efektivnosti vlastními zdroji. Přitom na základě našich zkušeností lze realizovat zajímavé úspory. V efektivním využívání a ekonomicky i ekologicky efektivní produkci vidíme významný faktor dalšího rozvoje podniků. Nově proto nabízíme celý soubor opatření v rámci svého systému Energetického managementu,“ říká Tomáš Varcop, CEO společnosti RWE Energie.
Největší potenciál úspor energií vidí MSP v aplikaci nových postupů s využitím již dostupných technologií. Aby nějakou energii uspořily, firmy si osvojily některé nové technologie, nejčastěji využívají termoregulace a LED osvětlení. Společnosti, které utratí za energii přes 4 mil. Kč ročně, se již orientují v sofistikovanějších řešeních, jako jsou např. on-line měření spotřeby energií. „Menší firmy obvykle šetří na nejsnáze rozpoznatelných položkách, přičemž vlastní úsporná opatření jsou nákladově přijatelná a rychle rozpoznatelná. Překvapivým zjištěním však je, že skoro pětina firem má k dispozici on-line měření spotřeby energií,” komentuje Havlíček.
Investice do energeticky úsporných opatření se výrazně liší v závislosti na oboru – nejvíce chtějí investovat do úspor výrobní a řemeslné podniky. Přestože tedy již některé z firem úsporná opatření využívají, většina subjektů (zejména ty větší z nich) stále vidí v této oblasti nevyužitý potenciál. Karel Havlíček k tomu uvádí: „Většina firem o problému ví, dokáže jej pojmenovat, ale aktivně jej neřídí, velmi často proto, že na to nemá dostatek času.“
Potenciál úspor je podle MSP hlavně v aplikaci nových technologií, stejně tak ale vidí rezervu v dodavatelských cenách a chování zaměstnanců. Odhadovaná výše možné úspory se nejčastěji pohybuje do 10 %. Nejčastěji plánují úsporná opatření firmy s dvousměnným provozem a firmy nad 50 zaměstnanců. Předpokládaná investice se pohybuje kolem 1 mil. korun. Karel Havlíček doplňuje: „Jestliže skoro polovina firem připouští, že lze ušetřit až 10% nákladů za energie, je to překvapivě vysoké číslo. Zajímavé je i to, že na prvním místě není ani chování zaměstnanců ani cenové ústupky dodavatele, ale aplikace nových technologií.”
O možnostech úspor energie hledají firmy nejčastěji informace v médiích a u současného dodavatele. Konkrétní nabídku na úsporu již dostala přibližně polovina oslovených firem. Většina z nich ji však odmítla – hlavním důvodem je zejména obtížná prokazatelnost dopadu na úsporu a otázka vhodnosti konkrétního řešení pro danou firmu.
„Toto vyjádření firem odpovídá nejen velkému vlivu médií, ale i trvale solidní důvěře v aktuální dodavatele. Stav rovněž koresponduje s tím, že MSP směřují své kapacity primárně do jiných oblastí a podobně jako v bankovních službách důvěřují současným poskytovatelům služeb, v nichž vidí i poradce pro řešení situace,” uzavírá Havlíček.
„Aktivně podporujeme nové trendy efektivního nakládání s energiemi. Rozšiřujeme naši nabídku o širokou paletu služeb Energetického managementu. RWE jako spolehlivý dodavatel a partner svých firemních zákazníků dokáže posoudit jejich energetickou situaci a společně s nimi navrhnout vhodná úsporná opatření. Vyčíslíme jejich přínosy a podílíme se na realizaci, ale také spoluzodpovídáme za výsledek,“ dodává Varcop.
V rámci průzkumu bylo dotazováno celkem 501 malých a středních podniků ze všech regionů ČR s 5 - 250 zaměstnanci z oborů výroba, obchod, řemesla a služby. Metoda sběru dat: CATI (telefonické dotazování vyškolenými operátory). Realizaci sběru dat a jejich analýzu provedla výzkumná agentura IPSOS.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
