Auto*Mat: Je „Den B“ pokusem vykoupit se za hříchy Blanky?

21.07.2013 16:15 | Zprávy

Hlavní město se chystá na „Den B“, což je krycí označení pro otevření tunelu Blanka. Dědictví předchozích vedení magistrátu, které každého Pražana ročně stojí víc jak deset tisíc korun, má ale být ospravedlněna. Primátor Tomáš Hudeček (TOP09) slibuje, že otevření komplexu v dubnu příštího roku vykompenzuje řadou opatření zklidňujících dopravu v centru Prahy.

Auto*Mat: Je „Den B“ pokusem vykoupit se za hříchy Blanky?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stavba pražského tunelu Blanka

„Humanizace severojižní magistrály nebo pěší zóna na Smetanově nábřeží jsou věci, které dlouhodobě podporujeme a vítáme, že o nich město začalo seriózně uvažovat,“ uvádí dopravní expert iniciativy Auto*Mat Vratislav Filler. „Je jen škoda, že se budou realizovat až jako odpustek vykupující Prahu ze zprovoznění zbytečného megalomanského tunelu. Podobné věci se mohly udělat i bez Blanky a město by si ušetřilo pětatřicet miliard korun.“

Dřívější vedení města použilo řadu právnických kliček, aby se vyhnulo posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Zprovoznění Blanky je sice podmíněno dostavbou vnějšího okruhu mezi Ruzyní a Čimicemi, tomu se ale město vyhne dlouhodobým provozováním tunelů v režimu zkušebního provozu. Důsledky pro obyvatele v okolí ulic V Holešovičkách, Jugoslávských Partyzánů, Patočkovy a dalších budou přitom drtivé. „Provoz tunelu bude stát každý rok tři sta milionů korun [1], to by se nejspíš vyplatilo tunel vůbec neotevírat,“ spekuluje Vratislav Filler.

Aby nedošlo k zahlcení Prahy auty, je potřeba dostat do Blanky co nejvíc aut projíždějících centrem Prahy. „Po severojižní magistrále tranzituje 25 000 aut, další desetitisíce si zkracují cestu přes historické centrum. Dopravní modely ukazují, že sama od sebe se na okruh nepřesunou, musí se zasáhnout do dopravního režimu,“ [2] vysvětluje Vratislav Filler.

Podstatné teď je, aby jednotlivá opatření byla co nejúčinnější. Podle názoru iniciativy Auto*Mat by proto magistrát, pokud chce Praze skutečně pomoci, měl minimálně provést první kroky humanizace severojižní magistrály, zklidnit Smetanovo nábřeží a průjezd Karmelitskou, zasáhnout do dopravního režimu na Letné i na všech komunikacích navazujících na Blanku [3].

„Megalomanské stavby jako je Blanka jsou zcela překonanou záležitostí. Byly zastaralým dopravním řešením už za éry Pavla Béma a doufejme, že jim v Praze už na věky odzvonilo,“ dodává Vratislav Filler. „Je třeba hledat inteligentní řešení a celý dopravní systém Prahy zcela přehodnotit. Nezbytná je nová dopravní koncepce řešící všechny druhy dopravy současně.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Audit

Tvrdíte, jak nám (státu) ten váš audit za osm milionů ušetřil škodu v řádu možná jedné miliardy, Není ale podstatné, kdo tu škodu způsobil? Neměl by za to opravdu nést někdo odpovědnost? Nebýt min Blažka, tak přeci žádný audit není ani potřeba a ušetřilo by se nejvíc. Otázkou je, kolik jsem na těch...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo kultury se při rozhodování neřídí ideologií ani sympatiemi

16:13 Ministerstvo kultury se při rozhodování neřídí ideologií ani sympatiemi

Podporujeme pluralitu názorů a pestrost kultury. I proto dotace od Ministerstva kultury ČR získávají…