Plánované pauzy využil i tým pořizující podklady pro virtuální prohlídku elektrárny, která bude mít premiéru v září. Orlík je největší klasickou vodní elektrárnou v zemi a vyrábí ročně elektřinu pro více než 150 tisíc domácností v regionu na pomezí středních a jižních Čech.
Voda procházející všemi čtyřmi soustrojími elektrárny Orlík by za normálního provozu naplnila klasický 50metrový bazén za necelých 5 vteřin. Největší klasická vodní elektrárna v zemi loni dodala do sítě 554,5 milionů kWh elektřiny, a pokryla tak spotřebu více než 150 tisíc domácností v regionu na pomezí středních a jižních Čech.
Ne vždy je však třeba současného provozu všech čtyř soustrojí a ne vždy je i možný – třeba z důvodů plánovaných oprav strojů. Ty letošní, které právě probíhají, jsou kvůli opravám ve vývodové rozvodně Milín zvláštní tím, že na Orlíku je nutno opravovat soustrojí naráz po dvojici. Orlík tak v těchto dnech vyrábí ekologickou elektřinu pouze polovinou kapacity.
„Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy a na výrobě ekologicky čisté, špičkové elektrické energie. Umožňuje to celkový výkon 364 MW, velmi rychlé a operativní najetí na plné zatížení za 128 sekund a dálkové ovládání z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Je proto nutné stále udržovat zařízení ve výborné kondici,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.
Údržba je unikátní možností, kdy specialisté mohou vstoupit do tzv. vodních cest – míst, kde za normálních okolností vládne výhradně voda. Za provozu letí přivaděčem miliony hektolitrů spoutaného vodního živlu rychlostí 150 kubíků za vteřinu. Voda roztáčí 50tunové oběžné kolo turbíny o průměru téměř 5 metrů, odkud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru. Útroby soustrojí TG3 a TG4 ale v těchto dnech patří specialistům údržby. A také fotografům, kteří sbírají materiál pro projekt virtuálních prohlídek elektráren. Jeho zářijové pokračování totiž diváky zavede právě na Orlík. Podobně jako údržbáři, spatří i uživatelé internetu ve dvou potemnělých poschodích víko turbíny, oběžné kolo včetně lopat, vnitřek přivaděče včetně šnekové spirály turbíny nebo prostor savky, kudy užitečná voda definitivně opouští elektrárnu a míří znovu vyrábět elektřinu do níže položeného Kamýku.
„Předpokládáme standardní rozsah prací a prevence zahrnující kontroly na vodních cestách, zjišťování vad, vyvařování kavitace na oběžném kole turbíny, kontroly tlakovzdušných zařízení, diagnostiku a údržbu generátoru a blokového trafa, řídicích systémů a ochran,“ přibližuje realitu těchto dní Pavel Synek, vedoucí odboru provozu vodní elektrárny Orlík.
Padesát let ve službách energetiky
V elektrárně uvedené do provozu v letech 1960 - 61 jsou instalována 4 plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami pro spád 70,5 m. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Nejpohnutější chvíle a současně největší následné opravy za více než 50letou historii výroby elektřiny zažil Orlík v létě 2002. Elektrárna společně se svým personálem statečně vzdorovala tisícileté vodě na Vltavě a zaplatila za to zaplavením všech čtyř 91MW turbín i generátorů. Celý následující rok byl Orlík z důvodu oprav odstaven a nejvíce poškozený 4. blok začal elektřinu do sítě znovu dodávat dokonce až 13. prosince 2004.
Více informací o elektrárně Orlík, včetně filmu „Spoutaná řeka“ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/orlik.html
Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ najdete na http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny-cez.html
Víte, že…
- rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má délku 27 metrů a hmotnost 650 tun?
- hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
- zatížení závěsného ložiska za provozu je až 1200 tun a díky hydraulickému tahu vody působícímu shora na lopatky turbíny dalších 600 tun?
- desetilopatkové oběžné kolo Kaplanovy turbíny dostalo na výstavě EXPO 58 v Bruselu ocenění a bylo světovým unikátem?
- díky stavbě přehrady musel být přenesen i celý kostel?
- lodní doprava po Orlické nádrži jezdí od počátku vzedmutí hladiny?
- hlavní stavitel přehrady Orlík pan Ing. Kraus prolezl před počátkem betonáže základ celé hráze doslova po kolenou, aby vyloučil jakékoli budoucí nebezpečí?
- přes přehradu Orlík měla jezdit nákladní doprava, která měla vozit písek na stavbu jaderné elektrárny Temelín?
- Orlík je nejvodnatější vodní nádrží v České republice?
Tyto i další informace dostanete při návštěvě Informačního centra Orlík http://www.cez.cz/cs/kontakty/informacni-centra/ic-orlik.html
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
