„Jedná se o standardní situaci napříč všemi provozními jednotkami, tedy jak na Teplicku, tak i Bílinsku a Chomutovsku. Zloději kradou a pachatel je většinou neznámý. Případů, kdy se je podaří přistihnout přímo při činu nebo je policie dohledá a usvědčí, je opravdu málo. I když pak výši škody uplatníme u soudu, vyhráno stejně nemáme, neboť ještě jsme nikdy nic nedostali a ani asi nedostaneme. Navíc musíme k soudu posílat svědky, kde obžalovaní mají možnost seznámit se s jejich úplnou identitou, protože mají právo nahlížet do spisů. Už se dokonce stalo, že svědkům bylo vyhrožováno přímo v soudní síni. Odsouzení také odcházejí s téměř symbolickými tresty, jelikož výše škody se stanovuje jen z hodnoty ukradeného materiálu. Další námi vynaložené prostředky na opravu izolací, čímž pochopitelně veškeré náklady narostou o další desetitisíce korun, nejsou totiž brány v potaz,“ posteskl si Pavel Šušák, technický ředitel ČEZ Teplárenské.
Pro plechy i s náklaďákem
Slova technického ředitele společnosti potvrzují i jednotliví manažeři provozních jednotek. „Bohužel to není o tom, že by si nějaký nenechavec odvezl tři kusy plechu na kárce. Jedná se o dobře organizované party s aku-nářadím a dalším vybavením. Zatímco jedni demontují plechové izolace, další je nakládají do přistaveného vozidla. V jednom úseku doslova prořezali tunel vzrostlým porostem, aby se mohli až k potrubí dostat náklaďákem a zůstat přitom skryti. A když někde nahradíme původní plech plastem, tak ho najdete stejně poničený. Oni totiž na první pohled nepoznají, že to není plech, zpočátku jen do plastu říznou, aby viděli sílu „plechu“, ale ve finále vše ve vzteku rozřežou,“ líčí některé praktiky zlodějů Libor Vízek, manažer chomutovské provozní jednotky.
Jeho dedukce přitom vychází z prohlídky několika míst, kde zbylo jen holé potrubí se zbytky vnitřních izolací. Za první pololetí letošního roku eviduje ČEZ Teplárenská na Chomutovsku škodu za téměř 1,2 milionu korun v nákladech na opravy zničených izolací. Největší škodu přitom zloději napáchali v květnu, a to za téměř 600 tisíc korun. „Tyto náklady pak ubírají finanční prostředky, které jsou každoročně vynakládány na nezbytné opravy opotřebovaného zařízení teplárenské sítě,“ dodal Libor Vízek.
Zloději ohrožují sebe, ale i ostatní
V Bílině se podle tamního manažera provozní jednotky Petra Smrže pohybuje celková každoroční škoda zhruba kolem 250 tisíc korun. Netýká se ovšem jen odcizeného oplechování parovodu, ale i dalšího zařízení. „Oproti kolegům z Chomutova a Teplic máme tu výhodu, že náš parovod má délku jen pět kilometrů, z nichž jsou pouze tři nad zemí. Takže tu se ztratí metr a támhle dva či tři metry plechu. Navíc je parovod docela na očích a také se snažíme nahradit opotřebovanou izolaci novými hmotami, které mají stejný účinek, ale nejsou z hliníku. Na druhou stranu už nám neznámí pachatelé dvakrát vytrhli i s rámy dveře od odvodňovacích kanálů, přičemž opakovaně odcizili pružné uložení parovodu a během nedávného napojování města Ledvice na horkovod se nám ztratilo dvacet čerpadel,“ poznamenal Pavel Smrž.
Docela životu nebezpečné pak podle něj bylo naříznutí nosníků příhradové konstrukce, po níž vede potrubí přes řeku Bílinu. „Naštěstí jsme na to přišli, ale nedovedu si představit, co by se stalo, kdyby náhodou někdo z našich pracovníků nahoře něco kontroloval a utrhlo by se to s ním. Samozřejmě jsou i tací, kteří se snaží zkrátit přes tento v uvozovkách most cestu z jedné strany břehu na druhou. V lepším případě by dotyční skončili v nemocnici jen s nějakým pohmožděním nebo zlomeninami,“ zamyslel se nad možnými následky Petr Smrž.
Za doslova kaskadérský čin pak označil nejnovější případ krádeže z neděle 18. srpna, kdy neznámí zloději odtrhli odvzdušňovací potrubí i s ventily přímo za provozu. Potrubím se totiž vrací do ledvické elektrárny kondenzát o teplotě až 80 stupňů Celsia, takže hrozba opaření, v lepším případě jen nenechavých rukou, je více než reálná. „Museli jsme kondenzát odstavit, pochopitelně se už do elektrárny nevrátil a my ho musíme nyní uhradit. Kromě této finanční škody vznikla další i na potrubí, jehož oprava si také vyžádá nemalou finanční částku,“ konstatoval Petr Smrž.
Dva nájezdy na teplický napáječ
Tiše závidět, dá-li se to tak říci, může svému bílinskému kolegovi Belo Svitek, manažer provozní jednotky v Teplicích. „Jeho“ potrubí napáječe vedoucího z Elektrárny Ledvice do Teplic je totiž mnohem delší a jen během července ho hned dvakrát neznámí pachatelé doslova odrbali. Poprvé se ztratilo 40 běžných metrů oplechování z potrubí páry a 25 metrů z kondenzátu. Podruhé to bylo dalších 19 kusů plechu z parovodu a 26 kusů z kondenzátu. I Belo Svitek na základě různých indicií soudí, že se jedná o dobře organizovanou skupinu, pro kterou pracují takzvané malé ryby.
„Organizátoři je zřejmě rekrutují z lidí závislých na alkoholu či drogách, kteří plechy odmontují a rozšlapou, aby nebylo poznat, odkud jsou. Další si je pak naloží do vozu a odvezou do nějaké sběrny. Když je pátrání policistů úspěšné a podaří se jim plechy objevit, my samozřejmě poznáme, že jde o ty naše, stejně nám už nejsou k ničemu, jak jsou poničeny. Takže stejně skončí ve sběrně a policií je vyčíslena škoda jen v ceně plechu. Že další statisíce stojí nový izolační materiál a montážní práce, už nikoho nezajímá,“ podotýká teplický manažer ČEZ Teplárenské. Podle něj se jen v letošním roce způsobená škoda už pohybuje kolem 600 tisíc korun. „I my se přitom snažíme nahradit odcizené plechy jiným adekvátním materiálem, například speciální fólií. A výsledek? Když zloději zjistí, že to není plech, tak fólii celou rozřežou,“ dodal ještě Belo Svitek.
Pomohla by jen změna legislativy
Boj ČEZ Teplárenské s „loupači“ plechů lze tak označit za nekonečný kolotoč. „Bohužel, dokud nebude legislativa upravena tak, aby se každý, kdo doveze větší množství něčeho kovového či plechového do sběrny, ocitl například v nějakém registru, bude to z naší strany asi marný boj o spravedlnost. To samé se týká i uznání celkové škody, tedy včetně dalších nákladů spojených s opravou poničených vnitřních izolací či jiné provozní technologie a montáží nového oplechování. Také musí být účinné páky na to, aby odsouzený pachatel opravdu uznanou škodu uhradil. Zatím se má situace tak, že na řádění zlodějů plechových krytů izolací doplácíme my všichni, neboť ve finále se náklady na opravu pochopitelně promítnou v ceně za teplo,“ uzavírá Pavel Šušák, technický ředitel ČEZ Teplárenské.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČEZ
