Délka léčby byla v prvním pololetí průměrně 40 dnů, lidé s respiračními nemocemi trávili „na neschopence“ nejkratší dobu – s chřipkou či akutními infekcemi dýchacích cest přibližně 15 dnů.
S nemocemi pohybové soustavy, které byly druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti (přes 168 tisíc případů), lidé stonali mnohem déle – průměrně 67 dnů. Největší počet ukončených „neschopenek“ (necelých 111 tisíc) v této skupině onemocnění tvořily nemoci páteře, které průměrně trvaly 63 dnů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
ČSSZ , neschopnost , TZ , onemocnění
autor: Tisková zpráva
Tvrdíte, že je celá ta kauza smyšlená a politicky účelová.
To jako, že někdo vaší expartnerku podplatil nebo já nevím co jí slíbili, aby vás teď obvinila? A kde se teda vzaly ty e-maily, kde se k násilí doznáváte? Já upřímně nevím, čemu věřit, protože evidentně nějaké důkazy asi jsou, ale to načasování obvinění je zvláštní, i když teda mohla s ním přijít už...
Další články z rubriky

22:03 MZV: Převzetí části pozůstalosti po Janu Masarykovi
Jan Lipavský převezme ve čtvrtek část pozůstalosti po československém ministru zahraničí Janu Masary…